Základní a výběrová populace: Porovnání verzí

(Založena nová stránka: '''Populace''' (základní soubor) je soubor nějakých prvků (statistických jednotek), o kterém chceme statistickými metodami něco vypovídat. Je to tedy množina …)
 
 
Řádek 1: Řádek 1:
'''Populace''' (základní soubor) je soubor nějakých prvků (statistických jednotek), o kterém chceme statistickými metodami něco vypovídat. Je to tedy množina všech teoreticky možných objektů (např. jedinců) v uvažované problémové situaci. Definuje se výčtem nebo pomocí zvolené vlastnosti. O každém podobném prvku umíme rozhodnout, zda do populace patří či nikoliv. Populace je zpravidla veliká, mnohdy nekonečně velká.
+
== Základní soubor ==
Příklad:
+
'''Populace''' (neboli ''základní soubor'') je soubor nějakých prvků (statistických jednotek), o kterém chceme statistickými metodami něco vypovídat. Je to tedy '''množina všech teoreticky možných objektů''' (např. jedinců) '''v uvažované problémové situaci'''. Definuje se výčtem nebo pomocí zvolené vlastnosti. O každém podobném prvku umíme rozhodnout, zda do populace patří či nikoliv. Populace je zpravidla veliká, mnohdy nekonečně velká.
 
+
* '''Příklad''': ''Při volbách do parlamentu se zajímáme o všechny osoby s volebním právem v dané zemi''.
Při volbách do parlamentu se zajímáme o všechny osoby s volebním právem v dané zemi.
+
== Výběrový soubor ==
Výběr je reprezentativní část dané populace (základního souboru), která má sloužit k odvození závěrů platných pro celou populaci. Obvykle totiž nemáme možnost z finančních, časových či etických důvodů zkoumat všechny prvky základní populace. Počet prvků n ve výběru nazýváme '''rozsah výběru'''.
+
Výběr je '''reprezentativní část dané populace''' (základního souboru), která má sloužit k odvození závěrů platných pro celou populaci. Obvykle totiž nemáme možnost z finančních, časových či etických důvodů zkoumat všechny prvky základní populace. Počet prvků ''n'' ve výběru nazýváme '''rozsah výběru'''.
 
+
* '''Příklad''': ''Při volbách do parlamentu vybereme určité množství osob s volebním právem a podrobíme je zkoumání''.
Příklad:
+
=== Reprezentativnost a náhodný výběr ===
Při volbách do parlamentu vybereme určité množství osob s volebním právem a podrobíme je zkoumání.
+
Reprezentativnosti dosáhneme nejlépe tak, že z populace vybíráme do výběrového souboru náhodně, přičemž každý prvek základního souboru ''má stejnou pravděpodobnost, že se do výběru dostane'' ('''prostý náhodný výběr''').<br />
Reprezentativnosti dosáhneme nejlépe tak, že z populace vybíráme do výběrového souboru náhodně, přičemž každý prvek základního souboru má stejnou pravděpodobnost, že se do výběru dostane (prostý náhodný výběr).
 
 
Často chceme pomocí výběru udělat závěr o celé populaci. Proces získávání závěrů o povaze celé populace nebo jejích subpopulací pomocí výběru nazýváme ve statistice '''statistické usuzování.'''
 
Často chceme pomocí výběru udělat závěr o celé populaci. Proces získávání závěrů o povaze celé populace nebo jejích subpopulací pomocí výběru nazýváme ve statistice '''statistické usuzování.'''
 +
== Zdroje ==
 +
# Hendl, J. 2004. ''Přehled statistických metod zpracování dat: Analýza a metaanalýza dat''. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. 584 s. ISBN 80-7178-820-1.
 +
# Zvára, K. 2004. ''Biostatistika''. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2004. 213 s. ISBN 80-246-0739-5.
  
HENDL, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat: Analýza a metaanalýza dat. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. 584 s. ISBN 80-7178-820-1.
+
[[Kategorie: Statistika|*]]
ZVÁRA, K. 2004. Biostatistika. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2004. 213 s. ISBN 80-246-0739-5.
 

Aktuální verze z 6. 5. 2014, 12:11

Základní soubor

Populace (neboli základní soubor) je soubor nějakých prvků (statistických jednotek), o kterém chceme statistickými metodami něco vypovídat. Je to tedy množina všech teoreticky možných objektů (např. jedinců) v uvažované problémové situaci. Definuje se výčtem nebo pomocí zvolené vlastnosti. O každém podobném prvku umíme rozhodnout, zda do populace patří či nikoliv. Populace je zpravidla veliká, mnohdy nekonečně velká.

  • Příklad: Při volbách do parlamentu se zajímáme o všechny osoby s volebním právem v dané zemi.

Výběrový soubor

Výběr je reprezentativní část dané populace (základního souboru), která má sloužit k odvození závěrů platných pro celou populaci. Obvykle totiž nemáme možnost z finančních, časových či etických důvodů zkoumat všechny prvky základní populace. Počet prvků n ve výběru nazýváme rozsah výběru.

  • Příklad: Při volbách do parlamentu vybereme určité množství osob s volebním právem a podrobíme je zkoumání.

Reprezentativnost a náhodný výběr

Reprezentativnosti dosáhneme nejlépe tak, že z populace vybíráme do výběrového souboru náhodně, přičemž každý prvek základního souboru má stejnou pravděpodobnost, že se do výběru dostane (prostý náhodný výběr).
Často chceme pomocí výběru udělat závěr o celé populaci. Proces získávání závěrů o povaze celé populace nebo jejích subpopulací pomocí výběru nazýváme ve statistice statistické usuzování.

Zdroje

  1. Hendl, J. 2004. Přehled statistických metod zpracování dat: Analýza a metaanalýza dat. Vyd. 1. Praha : Portál, 2004. 584 s. ISBN 80-7178-820-1.
  2. Zvára, K. 2004. Biostatistika. 2. vydání. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2004. 213 s. ISBN 80-246-0739-5.