Zdraví: Porovnání verzí

(přesun textu do odděleného článku)
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Zdraví''' není jen absence nemoci, nýbrž '''stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody'''<ref><i>http://www.who.int/about/definition/en/print.html</i>.</ref>
+
'''Zdraví''' není jen absence nemoci, nýbrž '''stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody'''<ref><i>http://www.who.int/about/definition/en/print.html</i>.</ref>'''Illness''' (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda   
* '''illness''' (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda   
+
<div style="background: #f6fff5; border: solid 1px black; padding: 10px; width: 50%;">
* 1976 – zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí   
+
* Zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí   
 
* opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)   
 
* opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)   
* spirituální ve smyslu možnosti transcendence i ve smyslu víra v boha 
 
 
* kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná  
 
* kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná  
 +
</div>
 
== Různá pojetí zdraví ==
 
== Různá pojetí zdraví ==
* zdroj psychické a životní síly, energie, vitality   
+
# zdroj psychické a životní síly, energie, vitality   
* metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů   
+
# metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů   
* zájem o patogeny x salutogenetický přístup   
+
#zájem o patogeny x salutogenetický přístup   
* adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)   
+
#adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)   
* dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů   
+
#dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů   
* zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka  
+
#zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka  
* systémové pojetí zdraví  
+
#systémové pojetí zdraví  
* člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými  
+
#člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými  
* zdraví má nějakou strukturu celku, holistické pojetí  
+
#holistické pojetí  
* integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit  
+
#integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit  
* procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj  
+
#procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj  
* sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)  
+
#sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)  
* hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)
+
#hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)
 
== Hodnocení zdravotního stavu ==
 
== Hodnocení zdravotního stavu ==
 
* z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře   
 
* z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře   
Řádek 40: Řádek 40:
 
* způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako  
 
* způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako  
 
* sociální jev) u jednotlivých činností  
 
* sociální jev) u jednotlivých činností  
* '''Barthelův Index''' - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)  
+
* '''Barthelův Index''' - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)[http://www.strokecenter.org/wp-content/uploads/2011/08/barthel.pdf Test na Barthelův index]
 +
 
 
=== Hodnocení duševního zdraví ===
 
=== Hodnocení duševního zdraví ===
 
* redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou  
 
* redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou  
Řádek 54: Řádek 55:
 
* statistické metody  
 
* statistické metody  
 
* další metody:  General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index
 
* další metody:  General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index
== Well - being a pozitivní psychologie ==
 
* předchůdcem pozitivní psychologie je '''Antonovsky'''
 
* obrácení se k tomu, co podporuje zdraví
 
* otázka proč někdo neonemocněl, zatímco ostatní ano
 
* přechod od '''patogenetického k salutogenetickému paradigmatu'''
 
* rozvoj asi od 2000, přístup na relativně novém zaměření psychologie především na pozitivní prvky lidského života
 
* '''Seligman, Czsikszentmihalyi''' – upozornili na nebezpečí přílišného zaujetí psychologie negativy
 
* důležité je zabývat se '''salutogeny''' (pozitivní prvky života) – spíše návrat, než změna paradigmatu
 
* nebezpečí zaměřování se na poruchy, hledání protektivních faktorů jako protiváhy rizikových faktorů
 
* zdroje:
 
* '''koncepce dispozičního optimismu''' (Snyder, Scheier, Carver) a naučeného optimismu (Seligman: ABCDE)
 
'''koncepce fortigeneze'''
 
* Strümpfer, opozitum k patologii
 
* důraz na upevňování a uplatňování ctností v životě občanské společnosti
 
* '''ctnost:''' společensko-historická podmíněnost
 
* v Athénách dobro (5. st. BC)
 
* ve Florencii 15. století krása
 
* ve viktoriánské Anglii čest, disciplína, udatnost, povinnost
 
* ctnost je integrujícím prvkem etiky a holisticky pojatého zdraví - zahrnuje v sobě i charakterové rysy, smysluplnost, je spojená s kulturním kontextem, má základ v kognici a hodnotící kapacitě common sense a moudrosti
 
'''klasifikace duševního zdraví jako ústředního bodu pozitivní psychologie'''
 
* Seligman se podílel na revizi DSM
 
* východiskem jsou nejvýznamější filozofická a náboženská díla světa
 
* soupis asi 200 ctností, z nich 6 základních, na nichž se shodují všichni:
 
# poznání, vědění, moudrost
 
# odvaha
 
# láska a lidskost
 
# spravedlnost
 
# střídmost
 
# spiritualizace a transcendence
 
== Patogenetické paradigma ==
 
* orientace na nemoc
 
* co nemoc způsobilo
 
* hledání specifických faktorů
 
* zájem pouze o pacienty
 
* sledování objektivních dat
 
* sledování momentálního stavu
 
* snaha vyléčit nemoc, její příčiny
 
* to cure = léčit (cure = lék, medicína)
 
== Salutogenetické paradigma ==
 
* orientace na nemoc člověka
 
* proč jedinec neonemocněl, zatímco ostatní ano
 
* hledá obecné faktory zdraví (rizikové faktory)
 
* zajímá se o všechny jedince, kterým není dobře
 
* sleduje i subjektivní data
 
* věnuje se širšímu životnímu kontextu
 
* snaha, aby se člověk necítil tak zle
 
* to heal = hojit, léčit
 
== Well-being ==
 
* francouzsky bien-etre - interdisciplinární pojem, původně znamená prožitek
 
* ale i vysvětlení zdraví
 
* někdy šířeji subjective, mental, psychological well-being
 
'''opis:'''
 
* satisfaction, contentment, life satisfaction, satisfaction with life (životní spokojenost)
 
* wellfare (blaho)
 
* pleasure (potěšení)
 
* happiness (štěstí)
 
* friendship (přátelství)
 
* prosperity (úspěšnost)
 
* success (úspěch)
 
* health, state of being health (zdraví, zdravý stav)
 
* wellness, fitness (tělesná pohoda)
 
* české ekvivalenty - pohoda, duševní pohoda, stav, kdy se člověk cítí dobře, osobní pohoda
 
* kritika - splývání pojmů a jejich obsahů, nejednoznačnost
 
'''well-being a čas'''
 
* podle Seligman, Csikszentmihalyi
 
* vztažení k minulosti - well-being a spokojenost se životem (satisfact., contentment)
 
* k přítomnosti - štěstí (happiness) a flow (prožitek extatického nadšení)
 
* k budoucnosti - naděje (hope) a optimismus, ale naděje souvisí i s naší přítomností a minulostí
 
  
* osobní pohoda spadá mezi nálady, afekty a osobnostní rysy a průběžně se odehrávající hodnotící vztahy tedy obsahuje i důležitou složku postojovou 
 
* operacionalizace - prožitek (dny, týdny, spíše než okamžiky) emoční (aktuální), osobnostní (habituální) složka osobní pohody
 
* '''P. Becker''' (1991) - well-being je konstruktem 3 složek:
 
# '''stavu''' (state) - obsahuje náladu kvalitativně i kvantitativně
 
# '''rysu''' (trait) - průměrná úroveň v průběhu času; habituální nálada
 
# '''procesu''' - variabilita nálad v průběhu času
 
* pohoda na úrovni psychické, fyziologické i sociální
 
* během života jedince se objevuje tendence sjednocovat úroveň stavu svých nálad s relativně stabilní úrovní převažujícího osobnostního typu
 
* ne/příznivé události způsobují odchylky od tohoto stavu, ale časem dojde k návratu k původním hodnotám
 
* koncepce stability jako podmínky životní spokojenosti, důležitá pro aktuální pocity, nejen well-beingu je tzv. dovršující okolnost
 
* '''Smuck, Sheldon''' 2001 – stabilita je dána osobnostními rysy a aktuálním stavem
 
* '''Džuka, Dalbertová''' – 4 determinanty osobní pohody:
 
# proměnné prostředí
 
# proměnné osobnostní
 
# proměnné moderátorového typu
 
# proměnné mediátorového typu
 
* '''moderátory''' = osobnostní a sociální proměnné , moderují vztahy mezi vnějšími okolnostmi a mezi stresovou reakcí a jejími důsledky, jež ale nejsou přímo ovlivněny stresorem a postupy (způsobem) zvládání 
 
* '''mediátory''' - týkají se kognitivního zpracování, hodnocení působícího stresoru a míře pozornosti, aktivity, jež člověk stresuje věnuje
 
* z medicínského pohledu well-being (jehož obsahem osobní pohoda) pojímán holisticky, nebo ve spojení s životním stylem, zahrnujícím protektivní i ohrožující faktory
 
 
== Odkazy ==
 
== Odkazy ==
 
=== Zdroje ===
 
=== Zdroje ===
Řádek 147: Řádek 61:
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 +
=== Externí odkazy ===
 +
[http://www.strokecenter.org/wp-content/uploads/2011/08/barthel.pdf Test na Barthelův index]
 
=== Doporučená literatura ===
 
=== Doporučená literatura ===
 
*Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing  
 
*Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing  

Aktuální verze z 27. 8. 2017, 00:17

Zdraví není jen absence nemoci, nýbrž stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody[1]Illness (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda

  • Zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí
  • opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)
  • kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná

Různá pojetí zdraví

  1. zdroj psychické a životní síly, energie, vitality
  2. metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů
  3. zájem o patogeny x salutogenetický přístup
  4. adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)
  5. dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů
  6. zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka
  7. systémové pojetí zdraví
  8. člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými
  9. holistické pojetí
  10. integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit
  11. procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj
  12. sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)
  13. hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)

Hodnocení zdravotního stavu

  • z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře
  • rozvoj pojmu kvalita života (pacientů i zdravých lidí)
  • je třeba hodnotit závažnost řady potenciálních odchylek od stavu zdraví, jež se liší podstatou a oblastí výskytu, kvantifikovatelnou mírou závažnosti, kvalitativně vyjádřitelnou mírou závažnosti
  • možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce

Fanshelova klasifikace

Fanshel klasifikuje podle následující škály:[2]

  • S0 – stav naprostého zdraví
  • S1 – stav mírné odchylky, počátek poruchy
  • S2 – stav výše prožívaného dyskomfortu, mírné narušení zdraví, nejsou dotčeny každodenní činnosti, např. bolesti hlavy, nachlazení
  • S3 – lehce narušeny každodenní funkce; přechodný stav (podobně S4)
  • S4 – dochází k tomu, že obvyklé funkce jsou vykonávány se zvýšeným omezením; invalidita, speciální školy
  • S5 – naprostá nezpůsobilost společenských úkonů, narušení mobility a schopnosti postarat se o sebe
  • S6 – výrazné omezení pohybu, požadavek na soustavnou péči
  • S7 – upoutání na lůžko
  • S8 – intenzivní ústavní péče na lůžku
  • S9 – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení

Kvantifikace činnosti

  • způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako
  • sociální jev) u jednotlivých činností
  • Barthelův Index - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)Test na Barthelův index

Hodnocení duševního zdraví

  • redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou
  • např. California Index – 8 částí - 5 souvisí s negativním, 3 s pozitivním hodnocením psychického zdraví, celkové hodnocení výsledkem poměru

Dotazníkové metody

  • prosté zjištění, zda se člověk v určité oblasti cítí zdráv nebo ne
  • ratingové škály (ne dichotomické)
  • Cornell Medical Index (CMI) - používá se více než 50 let, jeho hodnoty jsou dobrým měřítkem, 195 otázek, keré zjišťují osobní a rodinnou anamnézu,
  • příznaky nemocí a tzv. zdravotní stesky
  • z těchto metod plynou tzv. měkká data
  • většina z nich vznikla faktorovou analýzou, opírají se o matematicko-
  • statistické metody
  • další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index

Odkazy

Zdroje

Tento článek vychází z přednášky Psychologie zdraví na Katedře psychologie UK.

Reference

  1. http://www.who.int/about/definition/en/print.html.
  2. Jack Sidnell, T. (n.d.) The Handbook of Conversation Analysis. Wiley Blackwell.

Externí odkazy

Test na Barthelův index

Doporučená literatura

  • Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing
  • Kebza, V. (2005)Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia
  • Křivohlavý, J.(2001) Psychologie zdraví. Praha: Portál
  • Provazník, K. et al.(1998) Manuál prevence v lékařské praxi. I. - V. díl. Praha: Státní zdravotní ústav
  • Struk, P. a kol.(1993) Vybrané kapitoly ze sociální medicíny. Praha: UK
  • Vymětal, J. (2003)Lékařská psychologie. Praha: Portál