Vývoj, pojetí a definice zdraví

  • WHO, 1948 - zdraví není jen absence nemoci, nýbrž stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody
  • illness!!! (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda
  • 1976 – zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí
  • opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)
  • spirituální ve smyslu možnosti transcendence i ve smyslu víra v boha
  • kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná

Různá pojetí zdraví

  • zdroj psychické a životní síly, energie, vitality
  • metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů
  • zájem o patogeny x salutogenetický přístup
  • adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)
  • dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů
  • zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka
  • systémové pojetí zdraví
  • člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými
  • zdraví má nějakou strukturu celku, holistické pojetí
  • integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit
  • procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj
  • sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)
  • hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)

Hodnocení zdravotního stavu

  • z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře
  • rozvoj pojmu kvalita života (pacientů i zdravých lidí)
  • je třeba hodnotit závažnost řady potenciálních odchylek od stavu zdraví, jež se liší podstatou a oblastí výskytu, kvantifikovatelnou mírou závažnosti, kvalitativně vyjádřitelnou mírou závažnosti
  • možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce

Fanshelova klasifikace

  • S0 – stav naprostého zdraví
  • S1 – stav mírné odchylky, počátek poruchy
  • S2 – stav výše prožívaného dyskomfortu, mírné narušení zdraví, nejsou dotčeny každodenní činnosti, např. bolesti hlavy, nachlazení
  • S3 – lehce narušeny každodenní funkce; přechodný stav (podobně S4)
  • S4 – dochází k tomu, že obvyklé funkce jsou vykonávány se zvýšeným omezením; invalidita, speciální školy
  • S5 – naprostá nezpůsobilost společenských úkonů, narušení mobility a schopnosti postarat se o sebe
  • S6 – výrazné omezení pohybu, požadavek na soustavnou péči
  • S7 – upoutání na lůžko
  • S8 – intenzivní ústavní péče na lůžku
  • S9 – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení

Kvantifikace činnosti

  • způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako
  • sociální jev) u jednotlivých činností
  • Barthelův Index - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)

Hodnocení duševního zdraví

  • redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou
  • např. California Index – 8 částí - 5 souvisí s negativním, 3 s pozitivním hodnocením psychického zdraví, celkové hodnocení výsledkem poměru

Dotazníkové metody

  • prosté zjištění, zda se člověk v určité oblasti cítí zdráv nebo ne
  • ratingové škály (ne dichotomické)
  • Cornell Medical Index (CMI) - používá se více než 50 let, jeho hodnoty jsou dobrým měřítkem, 195 otázek, keré zjišťují osobní a rodinnou anamnézu,
  • příznaky nemocí a tzv. zdravotní stesky
  • z těchto metod plynou tzv. měkká data
  • většina z nich vznikla faktorovou analýzou, opírají se o matematicko-
  • statistické metody
  • další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index

Well - being a pozitivní psychologie

  • předchůdcem pozitivní psychologie je Antonovsky
  • obrácení se k tomu, co podporuje zdraví
  • otázka proč někdo neonemocněl, zatímco ostatní ano
  • přechod od patogenetického k salutogenetickému paradigmatu
  • rozvoj asi od 2000, přístup na relativně novém zaměření psychologie především na pozitivní prvky lidského života
  • Seligman, Czsikszentmihalyi – upozornili na nebezpečí přílišného zaujetí psychologie negativy
  • důležité je zabývat se salutogeny (pozitivní prvky života) – spíše návrat, než změna paradigmatu
  • nebezpečí zaměřování se na poruchy, hledání protektivních faktorů jako protiváhy rizikových faktorů
  • zdroje:

koncepce fortigeneze

  • Strümpfer, opozitum k patologii
  • důraz na upevňování a uplatňování ctností v životě občanské společnosti
  • ctnost: společensko-historická podmíněnost
  • v Athénách dobro (5. st. BC)
  • ve Florencii 15. století krása
  • ve viktoriánské Anglii čest, disciplína, udatnost, povinnost
  • ctnost je integrujícím prvkem etiky a holisticky pojatého zdraví - zahrnuje v sobě i charakterové rysy, smysluplnost, je spojená s kulturním kontextem, má základ v kognici a hodnotící kapacitě common sense a moudrosti

klasifikace duševního zdraví jako ústředního bodu pozitivní psychologie

  • Seligman se podílel na revizi DSM
  • východiskem jsou nejvýznamější filozofická a náboženská díla světa
  • soupis asi 200 ctností, z nich 6 základních, na nichž se shodují všichni:
  1. poznání, vědění, moudrost
  2. odvaha
  3. láska a lidskost
  4. spravedlnost
  5. střídmost
  6. spiritualizace a transcedence





. nebezpečí zaměřování se na poruchy, hledání protektivních faktorů jako protiváhy rizikových faktorů . zdroje o koncepce dispozičního optimismu (Snyder, Scheier, Carver) a naučeného optimismu (Seligman: ABCDE) o koncept salutogeneze (Antonovsky) . jak to, že někdo neonemocněl za stejných podmínek jako jiný ano . důraz na obecně podpůrné proměnné, využitelné z hlediska podpory zdraví