Zdraví není jen absence nemoci, nýbrž stav celkové duševní, tělesné a sociální pohody[1]

  • illness (nemoc) tedy nemusí mít svou diagnózu, může to být nepohoda
  • 1976 – zdraví též člověku umožňuje rozvoj a uplatnění v oboru, který si zvolí
  • opomíjí spirituální dimenzi zdraví (zdraví i jako prostředek k dosahování vyšších cílů)
  • spirituální ve smyslu možnosti transcendence i ve smyslu víra v boha
  • kritéria zdraví jsou nejasná a neúplná

Různá pojetí zdraví

  • zdroj psychické a životní síly, energie, vitality
  • metafyzická síla, slouží realizaci životních potenciálů
  • zájem o patogeny x salutogenetický přístup
  • adaptace (schopnost pozitivně reagovat na změny životního prostředí)
  • dobré, optimální fungování (fitness) vzhledem k efektivnímu zvládání rolí a úkolů
  • zboží, komodita - motivuje lékaře, zdravotníky farmaceuty k hledání nových nabídek (v tomto bodě tedy pasivní pojetí člověka
  • systémové pojetí zdraví
  • člověk v - sociální síti, v konkrétním prostředí, ve vztazích s druhými
  • zdraví má nějakou strukturu celku, holistické pojetí
  • integrovanost systémů bio/psycho/socio/spirit
  • procesuální ráz zdraví, neustálý vývoj
  • sociální kontext zdraví (neexistuje individuální, od společnosti odtržený jev zdraví)
  • hodnocení zdraví v kontextu celého života (prostředí, i socioprostředí, kultura)

Hodnocení zdravotního stavu

  • z hlediska subjektivity z pohledu pacienta i lékaře
  • rozvoj pojmu kvalita života (pacientů i zdravých lidí)
  • je třeba hodnotit závažnost řady potenciálních odchylek od stavu zdraví, jež se liší podstatou a oblastí výskytu, kvantifikovatelnou mírou závažnosti, kvalitativně vyjádřitelnou mírou závažnosti
  • možná řešení - pojetí nemoci jako sociálního jevu v přehledu společenských funkcí, zdravý člověk je ten, který je schopen vykonávat všechny každodenní činnosti, funkce

Fanshelova klasifikace

Fanshel klasifikuje podle následující škály:[2]

  • S0 – stav naprostého zdraví
  • S1 – stav mírné odchylky, počátek poruchy
  • S2 – stav výše prožívaného dyskomfortu, mírné narušení zdraví, nejsou dotčeny každodenní činnosti, např. bolesti hlavy, nachlazení
  • S3 – lehce narušeny každodenní funkce; přechodný stav (podobně S4)
  • S4 – dochází k tomu, že obvyklé funkce jsou vykonávány se zvýšeným omezením; invalidita, speciální školy
  • S5 – naprostá nezpůsobilost společenských úkonů, narušení mobility a schopnosti postarat se o sebe
  • S6 – výrazné omezení pohybu, požadavek na soustavnou péči
  • S7 – upoutání na lůžko
  • S8 – intenzivní ústavní péče na lůžku
  • S9 – před smrtí, kóma, bezvědomí, ale i zde je možné zotavení

Kvantifikace činnosti

  • způsoby hodnocení zdraví, vycházející z podobných východisek (nemoc jako
  • sociální jev) u jednotlivých činností
  • Barthelův Index - hodnotí 10 stupňů vykonaných činnosti, 0-15 bodů podle samostatnosti (oblékání, stravování ad.)

Hodnocení duševního zdraví

  • redukce, ztotožňování zdraví s jeho duševní složkou
  • např. California Index – 8 částí - 5 souvisí s negativním, 3 s pozitivním hodnocením psychického zdraví, celkové hodnocení výsledkem poměru

Dotazníkové metody

  • prosté zjištění, zda se člověk v určité oblasti cítí zdráv nebo ne
  • ratingové škály (ne dichotomické)
  • Cornell Medical Index (CMI) - používá se více než 50 let, jeho hodnoty jsou dobrým měřítkem, 195 otázek, keré zjišťují osobní a rodinnou anamnézu,
  • příznaky nemocí a tzv. zdravotní stesky
  • z těchto metod plynou tzv. měkká data
  • většina z nich vznikla faktorovou analýzou, opírají se o matematicko-
  • statistické metody
  • další metody: General Health Questionnaire, Symptomatologický dotazník, Psychosomatický index

Well - being a pozitivní psychologie

  • předchůdcem pozitivní psychologie je Antonovsky
  • obrácení se k tomu, co podporuje zdraví
  • otázka proč někdo neonemocněl, zatímco ostatní ano
  • přechod od patogenetického k salutogenetickému paradigmatu
  • rozvoj asi od 2000, přístup na relativně novém zaměření psychologie především na pozitivní prvky lidského života
  • Seligman, Czsikszentmihalyi – upozornili na nebezpečí přílišného zaujetí psychologie negativy
  • důležité je zabývat se salutogeny (pozitivní prvky života) – spíše návrat, než změna paradigmatu
  • nebezpečí zaměřování se na poruchy, hledání protektivních faktorů jako protiváhy rizikových faktorů
  • zdroje:
  • koncepce dispozičního optimismu (Snyder, Scheier, Carver) a naučeného optimismu (Seligman: ABCDE)

koncepce fortigeneze

  • Strümpfer, opozitum k patologii
  • důraz na upevňování a uplatňování ctností v životě občanské společnosti
  • ctnost: společensko-historická podmíněnost
  • v Athénách dobro (5. st. BC)
  • ve Florencii 15. století krása
  • ve viktoriánské Anglii čest, disciplína, udatnost, povinnost
  • ctnost je integrujícím prvkem etiky a holisticky pojatého zdraví - zahrnuje v sobě i charakterové rysy, smysluplnost, je spojená s kulturním kontextem, má základ v kognici a hodnotící kapacitě common sense a moudrosti

klasifikace duševního zdraví jako ústředního bodu pozitivní psychologie

  • Seligman se podílel na revizi DSM
  • východiskem jsou nejvýznamější filozofická a náboženská díla světa
  • soupis asi 200 ctností, z nich 6 základních, na nichž se shodují všichni:
  1. poznání, vědění, moudrost
  2. odvaha
  3. láska a lidskost
  4. spravedlnost
  5. střídmost
  6. spiritualizace a transcendence

Patogenetické paradigma

  • orientace na nemoc
  • co nemoc způsobilo
  • hledání specifických faktorů
  • zájem pouze o pacienty
  • sledování objektivních dat
  • sledování momentálního stavu
  • snaha vyléčit nemoc, její příčiny
  • to cure = léčit (cure = lék, medicína)

Salutogenetické paradigma

  • orientace na nemoc člověka
  • proč jedinec neonemocněl, zatímco ostatní ano
  • hledá obecné faktory zdraví (rizikové faktory)
  • zajímá se o všechny jedince, kterým není dobře
  • sleduje i subjektivní data
  • věnuje se širšímu životnímu kontextu
  • snaha, aby se člověk necítil tak zle
  • to heal = hojit, léčit

Well-being

  • francouzsky bien-etre - interdisciplinární pojem, původně znamená prožitek
  • ale i vysvětlení zdraví
  • někdy šířeji subjective, mental, psychological well-being

opis:

  • satisfaction, contentment, life satisfaction, satisfaction with life (životní spokojenost)
  • wellfare (blaho)
  • pleasure (potěšení)
  • happiness (štěstí)
  • friendship (přátelství)
  • prosperity (úspěšnost)
  • success (úspěch)
  • health, state of being health (zdraví, zdravý stav)
  • wellness, fitness (tělesná pohoda)
  • české ekvivalenty - pohoda, duševní pohoda, stav, kdy se člověk cítí dobře, osobní pohoda
  • kritika - splývání pojmů a jejich obsahů, nejednoznačnost

well-being a čas

  • podle Seligman, Csikszentmihalyi
  • vztažení k minulosti - well-being a spokojenost se životem (satisfact., contentment)
  • k přítomnosti - štěstí (happiness) a flow (prožitek extatického nadšení)
  • k budoucnosti - naděje (hope) a optimismus, ale naděje souvisí i s naší přítomností a minulostí
  • osobní pohoda spadá mezi nálady, afekty a osobnostní rysy a průběžně se odehrávající hodnotící vztahy tedy obsahuje i důležitou složku postojovou
  • operacionalizace - prožitek (dny, týdny, spíše než okamžiky) emoční (aktuální), osobnostní (habituální) složka osobní pohody
  • P. Becker (1991) - well-being je konstruktem 3 složek:
  1. stavu (state) - obsahuje náladu kvalitativně i kvantitativně
  2. rysu (trait) - průměrná úroveň v průběhu času; habituální nálada
  3. procesu - variabilita nálad v průběhu času
  • pohoda na úrovni psychické, fyziologické i sociální
  • během života jedince se objevuje tendence sjednocovat úroveň stavu svých nálad s relativně stabilní úrovní převažujícího osobnostního typu
  • ne/příznivé události způsobují odchylky od tohoto stavu, ale časem dojde k návratu k původním hodnotám
  • koncepce stability jako podmínky životní spokojenosti, důležitá pro aktuální pocity, nejen well-beingu je tzv. dovršující okolnost
  • Smuck, Sheldon 2001 – stabilita je dána osobnostními rysy a aktuálním stavem
  • Džuka, Dalbertová – 4 determinanty osobní pohody:
  1. proměnné prostředí
  2. proměnné osobnostní
  3. proměnné moderátorového typu
  4. proměnné mediátorového typu
  • moderátory = osobnostní a sociální proměnné , moderují vztahy mezi vnějšími okolnostmi a mezi stresovou reakcí a jejími důsledky, jež ale nejsou přímo ovlivněny stresorem a postupy (způsobem) zvládání
  • mediátory - týkají se kognitivního zpracování, hodnocení působícího stresoru a míře pozornosti, aktivity, jež člověk stresuje věnuje
  • z medicínského pohledu well-being (jehož obsahem osobní pohoda) pojímán holisticky, nebo ve spojení s životním stylem, zahrnujícím protektivní i ohrožující faktory

Odkazy

Zdroje

Tento článek vychází z přednášky Psychologie zdraví na Katedře psychologie UK.

Reference

  1. http://www.who.int/about/definition/en/print.html.
  2. Jack Sidnell, T. (n.d.) The Handbook of Conversation Analysis. Wiley Blackwell.

Doporučená literatura

  • Feldman, H.(1998) Kompendium lékařské psychologie. Praha: Victoria Publishing
  • Kebza, V. (2005)Psychosociální determinanty zdraví. Praha: Academia
  • Křivohlavý, J.(2001) Psychologie zdraví. Praha: Portál
  • Provazník, K. et al.(1998) Manuál prevence v lékařské praxi. I. - V. díl. Praha: Státní zdravotní ústav
  • Struk, P. a kol.(1993) Vybrané kapitoly ze sociální medicíny. Praha: UK
  • Vymětal, J. (2003)Lékařská psychologie. Praha: Portál