Alternativní metody v léčbě
Elektrokonvulzivní terapie (ECT)
- elektrošoky
- poprvé aplikovaná v roce 1940
- síla 300-400mA, frekvence 50Hz
- doba aplikace po 0,2 - 1,5 sekundy
- jedná se o aplikaci střídavého proudu pomocí dvou elektrod
- pacient musí předtím projít komplexním interním vyšetřením, včetně EKG, laboratorních testů (nesmí mít glaukom – zelený zákal, krvácení v mozku, nádory v mozku, hypertenzi, srdeční problémy, nejasné stavy v mozku jako epilepsie či nejasné křeče – musí být v pořádku i neurologický stav)
- aplikace je dvojí:
- bilaterální – elektrody se přikládají na spánky (to je častější, lépe se mu udrží hlava v těch elektrodách)
- unilaterální – přiložení elektrody na apex (vrchol hlavy) a na spánek nedominantní hemisféry
- podává se 10-12 dávek/aplikací elektrošoků, asi 2-3x týdně (většinou pondělí, středa, pátek)
- dnes se elektrošoky dávají v krátké narkóze, je přítomen anesteziolog (z ARO)
- podává se myorelaxans (zrelaxování svalové tkáně), barbiturát tiopental (anestetikum)
- fáze elektrošoku: ztráta vědomí → krátká apnoe → tonicko-klonické křeče (tonické = stažené plíce, svalové napětí, klonické = křečové stavy, maximální inspirace – hrozí zapadnutí jazyka, vdechnutí zvratků)
- fixují se přitom velké klouby kvůli křečím (někdo se mu opře do kolen, pánve, ramen)
- citlivější (oproti zdravým osobám středního věku) jsou osoby mladší, starší nebo s organickými poruchami (demence)
- 100% zabírá → elektrické impulzy zrychlí transformaci mediátorů na synapsích, zrychli se ta elektrická aktivita, která prochází nervovými vlákny → zrychlí se rychlost přenosů mediátorů
- aplikace při hlubokých depresích, hlubokých melancholií, těžký stav psychózy (schizofrenie, katatonní stavy), jen někdy u těžkých obsesí či u poruch osobností
- účinný asi po třetí až čtvrté aplikaci
- preventivně se podávají kognitiva
- u nás se aplikují jen při hospitalizaci, ale jinde se aplikují i ambulantně
- vedlejší problémy se nevyskytují
- souhlas pacienta k tomu být nemusí, ale doporučuje se
- nesmí se při tom užívat/podávat lithium a inhibiory monoaminooxydázy (IMAO)
Inzulínové šoky
- používaly se od roku 1935, ale již se nepoužívají (od 70., 80. let)
- jde o aplikace jednotek inzulínu (od desítek do 100 až 120 jednotek)
- u pacienta nastávalo inzulínové kóma (postupně se do něj dostával při té aplikaci jednotek) → během měsíce pacient prošel třeba 30ti šoky (měl tedy i 30 kómat)
- kómata trvala nejprve sekundy, pak minuty až třeba půl hodiny
- ukončení kómatu se řešilo podáním sladkého čaje či glukózy do žíly
- mysleli si, že organismus je v takovém šoku, že ho to vybudí, ale to těžce zasahovalo do normálního fungování pankreatu a rozložení hormonů a z pacientů se stávali diabetici
- byl to i těžký zásah pro mozek
Fototerapie
- nejmladší pomocná terapie, aplikace poprvé kolem 80. let
- jde o aplikaci světla o hodnotě 2500 5000 luxů, 1x denně po dobu 1-2 hodiny
- vždy ráno
- pacienti jsou v místnosti, kde je deska plná zářivek
- pacienti u toho nespí, tráví tam čas (čtou, apod.)
- když aplikace skončí, tak už je normální den a vycházejí s toho zase do světla
- diskutabilní výsledky (neléčí to, jen pomáhá)
- mělo by to podporovat tvorbu serotoninu a melatoninu, které podporují náladu
vyšetřovací metody:
- EEG - jde o zmapování lokálních změn na mozku (poškození fokální nebo difuzní), ale nediagnostikuje zánět nebo metabolickou změnu (CT a magnetická rezonance to odhalí)
- SPECT (Single-Photon Emission Computer Tomography) - funkční metoda, kde se dá zjistit míra perfuze (prokrvení) mozkového parenchymu, dá se z toho odvodit funkční aktivita mozkové tkáně, požívá se při diagnostice demencí, u psychotických stavů a nejasných stavů, apod.
- lobotomie - operace mozku, výjimečné (spíš jen u sexuálních agresorů, kde se laserem zasáhne do hypothalamu)
- kastrace - ať už operací na mozku nebo přímo kastrace – pacient musí dát souhlas, odstranění varlat, aby se snížila hladina testosteronu, neurčuje to jen lékař, ale sestavuje se na to komise (kromě ošetřujícího psychiatra je tam i jiný psychiatr), efekt mají dobrý (velmi se sníží agresivita, rizikovost násilného chování)