Bibliotheca Universalis
Během konference ministrů G7 v roce 1995 vznikl podnět k uskutečnění projektu s názvem Bibliotheca Universalis. Hlavními garanty projektu byly Francie a Japonsko.
“Zakládajícími partnery projektu byly instituce ze zemí G-7, a to: Bibliotheque Nationale de France a Ministerstvo kultury a komunikací (Francie), National Diet Library (Japonsko), The Library of Congress (USA), The National Library of Canada (Kanada), Discoteca di Stato (Itálie), Die Deutsche Bibliothek (Německo) a The British Library (Velká Británie).” [1]
Hlavním cílem projektu bylo zpřístupnění významných světových děl kulturního a vědeckého dědictví v online prostředí prostřednictvím sítě, jenž propojovala již existující jednotlivé digitalizační programy.
V roce 1997 se do projektu zapojila i Národní knihovna ČR.
Memoriae Mundi Series Bohemica
Manuscriptorium
- ↑ KNOLL, Adolf. Národní knihovna se zapojuje do projektu Bibliotheca Universalis. In: Národní knihovna České republiky [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2000 [cit. 2019-02-17]. Dostupné z: http://digit.nkp.cz/knihcin/BibliothecaUniversalis/BU.htm