Biomedicínský model

Biomedicínský model lékařství můžeme pochopit na základě toho, jak zodpovídá následující otázky:

• Co způsobuje onemocnění? Podle biomedicínského modelu pocházejí nemoci buď z vnějšího prostředí, pronikají do těla a způsobují v něm fyzické změny, nebo se jedná o vnitřní vegetativní změny vůlí neovlivnitelné. Tato onemocnění mohou být způsobeny různými faktory, jako chemická nerovnováha, bakterie, viry nebo genetické predispozice.
• Kdo je zodpovědný za onemocnění? Protože je nemoc chápána jako důsledek biologických změn, které člověk nemůže ovlivnit, jedinec není zodpovědný za nemoc, kterou trpí, ale je považován za oběť vnějších sil, které způsobuji vnitřní změny.
• Jak by měla být nemoc léčena? Biomedicínský model uplatňuje v léčbě postupy jako očkování, operace, chemoterapii a radioterapie, z nichž všechny mají za cíl změnit fyzický stav těla.
• Kdo nese za léčbu odpovědnost? Odpovědnost za léčbu mají zdravotničtí pracovníci.
• Jaký je vztah mezi zdravím a nemocí? V rámci biomedicínského modelu jsou nemoc a zdraví považovány za kvalitativně odlišné – člověk je buď zdravý, nebo nemocný – mezi těmito stavy neexistuje postupný přechod.
• Jaký je vztah mezi tělem a myslí? Podle biomedicínského modelu fungují tělo a mysl nezávisle na sobě, což odpovídá tradičnímu dualistickému modelu mysli a těla. Z tohoto pohledu není mysl schopna ovlivňovat fyzickou hmotu, tělo a mysl jsou chápány jako nezávislé entity. Mysl je vnímána jako abstraktní a souvisí s pocity a myšlenkami; naopak tělo je chápáno čistě jako fyzická hmota: např. pokožka, svaly, kosti, mozek a orgány. Tělesné změny tedy nezávisí na změnách stavu mysli.
• Jak psychologické faktory ovlivňují zdraví a nemoc? V rámci tradiční biomedicíny může onemocnění mít psychologické následky, ale ne psychologické příčiny. Například rakovina může způsobit smutek, ale nálada jako taková nesouvisí se vznikem nebo vývojem nádorového onemocnění.