Citační rejstříky jsou hlavním nástrojem citační analýzy, jejich cílem je mapování vědeckých výstupů, prestiže autorů, časopisů, oborů a jednotlivých pracovišť. Principem je analýza citací v článcích odborných časopisů. Průkopníkem tohoto odvětví byl vědec Eugene Garfield, jež je zároveň zakladatelem organizace ISI - Institute for Scientific Information (1958, Philadelphie). Citační rejstřík je seznam publikovaných článků, který obsahuje výčet jejich citací za určité časové období. [1]

Citace, které citační rejstříky obsahují mohou sloužit uživatelům jako podklad pro čerpání dalších zdrojů literatury. Citační rejstříky také obsahují unikátní informace o nejcitovanějších autorech v daném oboru. Akademičtí pracovníci, kteří chtějí dosáhnout vyšší vědecké hodnosti jsou povinni vykazovat publikační činnost. V České republice jsou stěžejním měřítkem vykázané vědecké činnosti výstupy z citačních rejstříků Web of Science (WoS) a Scopus. Negativním faktorem, který narušuje objektivní hodnocení může být zkreslování dosažených výsledků, špatné citace nebo autocitace. Mezi základní funkce citačních rejstříků patří jednak bibliografická funkce, dále tyto databáze poskytují souhrnný přehled citací a vazeb mezi nimi. mezi další funkce se řadí jednak možnost vyčíslení citovanosti jednotlivých autorů nebo institucí a také určovaní kvality vědeckých časopisů dle citovanosti. Mezi podobné nástroje se řadí i volně dostupný Google Scholar. [2]

Web of Science

Historie této databáze spadá již do 60. let 20. století, kdy již zmíněný Eugene Garfield začal vytvářet citační rejstříky a založil Institute for Scientific Information (ISI). V současné době je poskytovatelem databáze WOS společnost Clarivate Analytics. Databáze spravuje několik dílčích informačních zdrojů. Vyhledávat lze ve všech databázích najednou nebo jednotlivě v dílčích databázích. Stěžejní část databáze tvoří tři citační rejstříky.[3]

Citační indikátory používané ve Web of Science

  • Impakt faktor vyjadřuje citovanost časopisů (označovaný zkratkou IF; anglicky impact factor nebo journal impact factor; do češtiny někdy překládán jako činitel dopadu či faktor vlivu). Z pohledu scientometrie slouží k posouzení publikačního a vědeckého výkonu autora. I přes řadu nedostatků je považován za jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro hodnocení vědy. Patří mezi kvantitativní metody informační vědy. Počet citací článku odráží i jeho kvalitu. Obecně platí, čím větší IF, tím vyšší počet zaslaných rukopisů do daného časopisu. Významnou roli zde pak hrají editoři a recenzenti, kteří vybírají kvalitní články. Vypočítá na základě počtu citací všech prací v daném časopisu za dva roky.
  • 5letý impakt faktor - Vyjadřuje citovanost všech článků v daném časopise v průběhu pěti let. Označuje se zkratkou 5IF.
  • Cited Half-life
  • Citing Half-life
  • Eigenfactor - Algoritmus používající strukturu celé vědecké sítě, aby zhodnotil význam každého časopisu.
  • Immediacy index - Index bezprostředního vlivu či Garfieldův index. Jde o průměrný počet citací, který článek získá v roce kdy byl publikován. Vystihuje, jak rychle je skupina dokumentů citována, nejčastěji se jedná o články v časopisech. Výpočet Immeadiacy indexu vyjadřuje následující vzorec: počet citací článků v daném časopise a roce/počet článků publikovaných v daném časopise a roce. [4]

Kritika impakt faktoru

Sám Eugen Garfield si uvědomil, že odlišnosti v publikačních zvyklostech i citačním chování se liší mezi obory i podobory, proto není možné porovnávat publikační výkonnost interdisciplinárně. Uvádění IF by mohlo stačit na jedno desetinné místo, na tři pouze ve výjimečných případech a nehodí se ani k hodnocení publikačního či vědeckého výkonu jednotlivce.[5] Z důvodu stinných stránek IF byly vytvořeny nové indikátory, které z velké části IF doplňují.

Scopus

Multioborová citační a abstraktová databáze společnosti Elsevier, jež tuto databázi založila v roce 2004. Tematicky je zaměřena na oblast sociálních a přírodních věd, medicínu a technické obory. Databáze excerpuje více než 15 000 titulů, obsahuje také informace o patentech či volně dostupné časopisy. Nedílnou součástí databáze jsou scientometrické nástroje pro hodnocení výkonů v oblasti vědy a výzkumu. K měření dopadu vědecké činnosti jednotlivce je využíván Hirshův index (h-index), který navrhl a definoval v roce 2005 americký fyzik a profesor z kalifornské univerzity Jorge Eduardo Hirsch.[6]. Hodnotu H-indexu získáme sestupným seřazením článků konkrétního autora podle počtu citací. Uvažujeme, že autor má index h, pokud alespoň N článků má h citací.[4] Scopus napomáhá jednotlivým vědeckým institucím, ovlivňuje podporu a financování vědy na úrovni národních politik, zastává důležitou roli při přidělování grantů, dále slouží k propagaci jednotlivých vědeckých pracovišť a samotné vědy. Vyhledávání je možné jak na základní úrovni (basic search) a také prostřednictvím pokročilého vyhledávání (advanced search). Databáze obsahuje sekci authors detailas, která poskytuje podrobné informace o autorech včetně působiště, scientometrické údaje, přehled citací, publikované články. Tyto údaje slouží k posouzení významu vědecké činnosti konkrétního autora. [7] K hodnocení kvality vědeckých časopisů využívá Scopus indikátory SCimago Journal Rank (SJR) a Source Normalized Impact per Paper (SNIP).

Google Scholar

Volně dostupný zdroj odborné literatury se zaměřením na širokou škálu vědeckých oblastí. Poskytuje snadné vyhledávání, obsahuje články, vysokoškolské závěrečné práce, knihy či soudní posudky. Zdroje jsou vyhledávány v databázích vydavatelů odborné literatury a repozitářích. [8]

Výsledky Google Scholar řadí dle počtu citací a poskytuje počet citujících dokumenty s odkazy. Dále vyhodnocuje hlavní autory podle četnosti v množině vyhledaných výsledků. Asi největší výhodou Google Scholaru je, že dokáže nalézt články z licencovaným databázím, ke kterým bychom bez předplatného nedostali přístup. Nedostatkem Google Scholar je, že z důvodu velkého obsahu vždy citace neodpovídají skutečnosti, jelikož je zde obsaženo velké množství duplicit a multiplicit.[9]


Odkazy

Reference

  1. VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví, Filozofická fakulta UK, 2008. Dostupné také z: https://uisk.ff.cuni.cz/cs/studium/informacni-zdroje/jinonicke-texty/
  2. Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky
  3. Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform
  4. 4,0 4,1 POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017, 72 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.
  5. Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.
  6. HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569
  7. Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky
  8. Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html
  9. SOUČEK, MArtin. Informační věda [online]. Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 200-n. l. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleid=1130

Použitá literatura

  • Citační rejstříky – WikiKnihovna [online]. [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/citační_rejstříky.
  • ERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí [online]. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2006. 245 s. Vedoucí práce Marie Königová.
  • Google Scholar. Google, 2018. Dostupné také z: https://scholar.google.com/intl/en/scholar/about.html.
  • HIRSCH, J. E. An index to quantify an individual's scientific research output | PNAS</i> [online]. US National Academy of Sciences [cit. 2018-5-31]. Dostupné z: http://www.pnas.org/content/102/46/16569.
  • POŽÁREK, Jakub. Komparativní analýza výzkumných organizací na základě jejich vědeckých výsledků. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Souček, Martin. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/91875.
  • SEGLEN, Per O. Citations and Journal Impact Factors : Questionable Indicators of Research Quality. Allergy : European Journal of Allergy and Clinical Immunology. 1997, Vol. 52, no. 11, s. 1050-1056.
  • SOUČEK, Martin. Informační věda [online].Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, [200-]. 110 s. Dostupný z portálu Informační vědy: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130.
  • Špála, Milan. Impakt faktor – Dobrý sluha, ale špatný pán. Ikaros [online]. 2006, roč. 10, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web:http://ikaros.cz/node/3293. urn:nbn:cz:ik‐003293. ISSN 1212-5075.
  • VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2008. 32 s. Dostupné z portálu Elektronické studijní texty: http://tarantula.ruk.cuni.cz/KPSV-9-version1-scientometrie.pdf
  • Vavříková, Lucie. Citační databáze Web of Science a další produkty Thomson Reuters pro hodnocení vědeckých výstupů – aktuální novinky. Ikaros [online]. 2009, roč. 13, č. 4 [cit. 13.06.2014]. Dostupný na World Wide Web: http://ikaros.cz/node/5372. urn:nbn:cz:ik‐005372. ISSN 1212-5075.
  • Web of Science platform: Introduction, Clarivate Analytics [online]. Last Updated: Aug 22, 2018 2:27 PM [cit. 2018-09-09]. Dostupné z: http://clarivate.libguides.com/webofscienceplatform

Klíčová slova

citační indikátory, citační rejstříky, databáze, scientometrie, impakt faktor, h-index