Demokritův materialistický výklad duševna

Démokritos z Abdéry (asi 460 - 370 př.n.l.)

  • někdy nazýván smějící se filozof - smál se lidskému pošetilému usilování o věci
  • bývá považován za největšího antického přírodovědce a materialistu
  • patří do skupiny atomistů, jejichž zakladatelem je Leukipos z Milétu (500 - 440 př.n.l.)
  • Teorie atomistiky je založena na kritice a ostrému vymezení se vůči eleatismu - není jednotné bytí, ale bytí, které lze rozložit na nekonečně mnoho pohybujících se hmotných prvků = atomů
  • Atomy se pohybují v prázdnu - liší se tvarem, uspořádáním, polohou, společné mají vlastnosti neměnnosti, neprostupnosti a nedělitelnosti[1].

Materialistický výklad duševna

1. TEORIE POZNÁNÍ: Démokritos přispěl první teorií vnímání pomocí hypotézy odrazu.

  • Vnímání vykládá tak, že z objektů vnímání se odlupují jejich imaga (obrazy), které dále vstupují do smyslových orgánů a uvádějí v pohyb atomy duše. Theofrastos ve svém zlomku vysvětluje, jak Démokritos chápe vidění (Zl. A 135 z Theofrasta):

,,Odraz nevzniká hned v zornici, nýbrž vzduch mezi zrakem a viděným předmětem přijímá otisk podle toho, jak je stlačován viděným předmětem i vedoucím okem, neboť ze všeho stále něco vytéká. Potom vzduch, jsa tuhý a maje jinou barvu než zornice, odráží se ve vlhkých očích. A hustá věc onen obraz nepřijímá, zato vlhká jej propouští. Proto jsou také vlhké oči nejzpůsobilejší k vidění než suché, zvláště je-li vnější obal co nejjemnnější a nejhustší, je-li vnitřek co nejměkčí, prostý hustého a silného masa i husté a tučné vlhkosti, a jsou-li cévy v očích přímé a suché, ab se připodobnily obrazům, neboť každá věc nejspíšd poznává, co je jí příbuzné''[2].

  • V těchto obrazech však nejsou ukryty skutečné vlastnosti věcí - skutečné kvality věcí odhaluje až myšlení.

2. STUPNĚ POZNÁNÍ: Jak už bylo zmíněno výše, Démokritos rozeznával 2 stupně poznání:

  • Smyslové - sluch, zrak, čich, hmat podle jeho teorie odrazu směřované k analogickým kvalitám zvuku, barev, vůně, dotyku. Toto poznání je zdrojem omylů, je temné.
  • Rozumové - toto poznání se zaměřuje na kvantitativní určení věcí jako je tvar, uspořádání, forma, velikost, tedy obecně atributů samotných atomů. Toto poznání je podle pravdy, podle skutečnosti přirozených věcí, je pravé. Atomy samy žádnými smyslovými kvalitami nedisponují. Smyslové kvality pokládal Démokritos za věc dohody a vázal je na vnímající subjekt[3].

Odkazy

Reference

  1. Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka.
  2. Sobotka, M., & Machovec, D. (1989). Zlomky předsokratovských myslitelů (1.vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.</div>
  3. Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. Praha: Paseka.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.
  • Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. V Praze: Paseka.

Doporučená literatura

  • Störig, H. (1999). Malé dějiny filozofie. Praha: Vyšehrad.