Digital divide

Termín digital divide, v překladu digitální propast nebo eventuálně internetová propast, označuje velmi aktuální jev, ke kterému dochází vznikem „propastí“ mezi jedinci, kteří mají přístup k informačním a komunikačním technologiím a disponují znalostmi a dovednostmi k jejich využití, a jedinci, kteří tyto možnosti nemají. Termín se může vztahovat jak k lokálnímu problému (uvnitř státu, společnosti, kultury, organizace), tak k problému globálnímu (mezi státy, kontinenty).

Pippa Norris, teoretička a profesorka na škole harvardské univerzity, rozděluje digital divide na 3 oblasti – globální (rozdíl mezi rozvojovými zeměmi a rozvinutými zeměmi), sociální (rozdíl mezi těmi, kteří mají přístup ke komunikačním technologiím a těmi, kteří ne) a demokratickou oblast (možnost využití internetu).[1]

Důvody vzniku

Jan van Dijk, významný profesor zabývající se sociologií a komunikační vědou, definoval společně s Kennethem Hackerem vznik digital divide ze 4 důvodů[2]:

  • Psychologický důvod - nedostatek jakýchkoliv digitálních zkušeností, způsobený například nezájmem nebo strachem z nových technologií, případně jejich odmítáním (může se dotýkat mimo jiné starších lidí, negramotných aj.).
  • Materiální důvod - nedostatek materiálních prostředků pro pořízení těchto technologií.
  • Nedostatek digitálních dovedností - někdy je vnímáno jako dočasný jev, který se vyřeší koupí počítače a jeho připojením; tyto dovednosti mohou být ale vnímány i jako schopnost vyhledávat, vybírat a zpracovávat informace z množství zdrojů.
  • Využitelnost - využívání zdrojů jako prostředků ke konkrétním cílům, využití pro vlastní potřebu nebo pro potřeby společnosti.


Tyto důvody mohou být z pohledu globálního hlediska rozšířeny o další:

  • Socio-demografické - pohlaví, geografie, příjem, vzdělání, etnická příslušnost.
  • Design - přístupnost i pro osoby s handicapem.
  • Instituční - omezený nebo žádný přístup k internetu a počítačům mimo domov, především v chudých zemích, kde jedinec počítač často nevlastní.
  • Politický - autoritářské a totalitní režimy, kde je internet považován za demokracii, nové technologie kontrolují a omezují (zakazování vysokorychlostního internetu, kontrola obsahu stránek apod.).
  • Kulturní - zprostředkovávání jazyka a obrázků ve formě, které nejsou daným kulturám blízké, nebo je nechápou.

Lokální a globální hlediska

Lokální hledisko

S problémy v rozdílech užívání technologií a internetu se potýkají všechny země. Tato nerovnost je způsobena výše zmíněnými důvody, především ekonomickými a socio-demografickými.

Globální hledisko

Globální digital divide znamená rozdíl v užívání technologií (PC, internetu, mobilních telefonů apod.) mezi rozvinutými zeměmi a zeměmi rozvojovými. Ty se rozšiřují a zkvalitňují velmi rychle a některé země nejsou schopny, z výše popsaných důvodů, držet s tímto trendem krok.

Graf.gif

Digital divide nemusí nutně znamenat, že někdo nemá přístup k technologiím, ale také ve srovnání těchto technologií. Jedním z nejsnazších způsobů měření digital divide je mapování a poměřování uživatelů, kteří mají přístup k internetu.

Ze statistik zpracovaných do grafu níže vyplývá, že tyto rozdíly se nejpropastněji projevují v Africe. Ačkoliv zde žije 15,7 % celkové populace, internetoví uživatelé tvoří pouze 8,6 % z uživatelů celého světa. Měřeno pouze na Afriku, je to jen 21,3 % obyvatel tohoto kontinentu. V popředí jsou státy: Nigérie (67,3 %), Egypt (43,1 %) a Jihoafrická republika (23,7 %).[3]


Překlenutí propasti

Řada organizací a projektů se snaží o překlenutí této propasti. Důvody k jejímu zmenšení a k zmírnění rozdílů jsou zřejmé. Počítačové a komunikační technologie zajišťují dostupnost s okolním světem, napomáhají sociální integraci i handicapovaným a sociálně slabším skupinám, ať už snadnou přístupností k informacím, možností nalézt snadněji práci, nebo stíráním rozdílů ve vzdálenosti. Významný je také dopad na ekonomiku, možnost dále technologie rozvíjet a zúčastnit se různých mezistátních výběrových řízení a soutěží. V neposlední řadě volný přístup k informacím a kontakt s okolním světem je součástí zdravé demokracie.

Na zužování a potírání digitální propasti existuje řada projektů, mezi jinými jsou to například tyto:

  • One Laptop per child – OLPC – cílem je poskytnout dětem nízkonákladový notebook ve snaze podpořit vzdělání. Celkem zatím bylo zásobeno zhruba na 2 miliony dětí a učitelů v jižní Americe a 500 000 dětí a učitelů ve zbytku světa.[4]
  • Close the Gap – mezinárodní nezisková organizace OSN, která nabízí vysoce kvalitní počítače darované firmami do vzdělávacích a zdravotnických organizací v rozvojových zemích.[5]
  • Center for digital inclusion – centrum pro digitální začleňování[6]
  • Unesco – Orbicom – podpora šíření znalostí a komunikačních technologií prostřednictvím vzdělávání a stáží pro studenty a učitele.[7]

Odkazy

Reference

  1. NORRIS, Pippa. Digital divide: civic engagement, information poverty, and the Internet worldwide. New York: Cambridge University Press, 2001, 303 s. ISBN 0521807514.
  2. VAN, Dijk Jan a Kenneth HACKER. The Digital Divide as a Complex and Dynamic Phenomenon. The Information Society [online]. 2003, 19(4), 315-326 [cit. 2017-12-21]. DOI: 10.1080/01972240309487. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/01972240309487
  3. Internet Users in Africa. Internet World Stats [online]. Miniwatts Marketing Group: ©2014 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://www.internetworldstats.com/stats1.htm
  4. One Laptop per Child. OLPC, Inc. One Laptop per Child [online]. 2015 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://one.laptop.org/about/mission
  5. Close the Gap. Close The Gap Int. Disclaimer [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://close-the-gap.org/
  6. Center for Digital Inclusion. Center for Digital Inclusion Graduate School of Library and Information Science [online]. [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://cdi.lis.illinois.edu/cdi/?page_id=1768
  7. Orbicom. Orbicom [online]. 2013 [cit. 2015-01-25]. Dostupné z: http://orbicom.ca/en/

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

internet, komunikační a informačních technologie, informační společnost, informační gramotnost, nerovnost