Elektromagnetické záření

Elektromagnetické vlnění (záření) je kombinace příčného postupného vlnění magnetického a elektrického pole, přičemž se vlnění šíří prostorem rychlostí světla. Pro člověka nejdůležitějším typem elektromagnetického vlnění je světlo.

Elektormagnetickou vlnu lze popsat

• Frekvencí f [Hz]

• Vlnovou délkou λ [m]

• Periodou T [s]

Celé elektromagnetické spektrum zahrnuje elektromagnetické záření všech možných vlnových délek – několikakilometrových radiových vln až po gama záření s vlnovou délkou v jednotkách pikometrů.

Radiové vlny – vlny s nejdelší vlnovou délkou (až 30 kilometrů). Tyto vlno přenášejí rozhlasové a televizní vysílání. Čím více informací chceme do vln zakódovat, tím kratší jejich vlnová délka musí být. Televizní vlny tedy nepronikají za překážky tak jako radiové. Na jejich základě funguje třeba i wi-fi. Frekvence jsou rozděleny do jednotlivých pásem – dlouhé vlny, střední vlny, krátké vlny a velmi krátké vlny.

Mikrovlny – vlnová délka v rozmezí milimetrů až decimetrů. Mikrovlny využívají například mobilní telefony, GPS, radar, nebo mikrovlnná trouba.

Infračervené záření – vlnová délka cca 0,3 mm – 760 nm (tedy větší než je červená barva – odtud název „pod červenou“ (z latiny infra = "pod"). Zdrojem bývají zahřátá tělesa (prakticky jsou to téměř všechna tělesa, proto můžeme použít infračervený dalekohled, který od sebe odděluje objekty na základě jejich rozdílné teploty - těleso totiž září aniž by svítilo).

Viditelné světlo – velmi úzká oblast elektromagnetického záření s vlnovou délkou přibližně 380 - 750 nm

Ultrafialové záření – (zkratka UV, z anglického ultraviolet) vlnová délka je kratší, nežli je fialová barva. Přirozeným zdrojem UV záření je Slunce. UV záření je pro lidský organismus škodlivé – oči je nutné chránit brýlemi s UV filtry, v pokožce způsobuje vznik pigmentu (opalování), velké dávky mohou způsobit až rakovinu kůže. Atmosféra Země značnou část škodlivého UV záření pohlcuje. Zároveň je však nutné pro tvorbu vitaminu D. Dále se využívá ke sterilizaci lékařského prostředí. Někteří živočichové jsou tento druh záření schopny vnímat, mají k tomu však potřebné receptory

Rentgenové záření - (λ: 10 nm – 0,1 nm) praktické využití spočívá ve skutečnosti, že rentgenové záření má schopnost pronikat látkami a zároveň je některými látkami pohlcován. Například svalová hmota složena převážně vodou je pro paprsky průchozí, v kostech obsažený fosforečnan vápenatý záření pohlcuje, proto se na rentgenových snímcích zobrazují kosti světlejší. Rentgenové záření má rakovinotvorné účinky.

Gama záření – má ještě kratší vlnovou délku než je rentgenové záření. Zdrojem jsou tělesa, v jejichž jádru dochází k radioaktivní přeměně – zpravidla tak přichází z vesmíru, lze jej ale vytvořit i na Zemi.