Globální město

Vymezení pojmu

Globální města se mohou taktéž nazývat světovými městy. Jedná se o velká významná města jako např. New York či Londýn. Globální města jsou velmi důležitá s ohledem na rozvoj současné globální ekonomiky. Studium fenoménu globálního města je proto úzce spjato s pojmem globalizace.

Hlavní socioložkou globálního města je Saskia Sassen, která s pojmem přichází na začátku 90. let. O globalizaci se často uvažuje ve smyslu duality mezi úrovní jednotlivých států a globální úrovní. Jsou to ale právě světová velkoměsta, která představují hlavní řetězec a jeho jednotlivé uzlové body, skrze které se globalizace uskutečňuje. (reference 4) Nová globální ekonomika je závislá na řadě lokací s rozvinutou informační infrastrukturou a hyperkoncentrací vybavení. Právě v těchto bodech je řízen průběh a další směřování globalizace.

Ve stejné chvíli dosahují obchod, výroba, reklama a marketing globálního rozměru, což vede k požadavku na obrovskou organizační činnost, aby se tyto globální sítě dlouhodobě udržely a rozvíjely.

Globální velkoměsta

Globální velkoměsto používá Saskia Sassen ve smyslu urbánních center. Tato centra jsou zpravidla sídly velkých nadnárodních korporací a mají nadbytek finančních, technologických a poradenských služeb. Sassen vymezila globální velkoměsta na třech městech: New York, Londýn a Tokio. Podle ní tato města nyní přijala ještě další charakteristiky, kromě toho, že jsou již dlouho centry mezinárodního obchodu:

1. Vyvinula se z nich místa, odkud se „vydávají povely“ v rámci globální ekonomiky. Stala se z nich centra politického a obchodního rozhodování. 2. Jsou klíčovými místy pro finanční firmy a firmy se specializovanými službami. Mají rozhodující význam pro ovlivňování ekonomického vývoje, nejen v případě samotné výroby. 3. Jsou centry výroby a inovace pro nově se rozvíjející průmyslová odvětví. 4. Představují trhy, na nichž se produkty ze sektoru financí a služeb kupují, prodávají a disponuje se jimi všemožnými způsoby.

Hlavním aspektem globálních měst není produkce materiálního zboží, ale specializovaných služeb. V centrech globálních velkoměst mohou týmy výrobců pracovat v těsné vzájemné interakci, která často zahrnuje osobní vztahy. Mísí se zde místní i nadnárodní firmy a rozmanité zahraniční společnosti. Globální velkoměsta spolu navzájem soupeří, ale zároveň tvoří vzájemně propojený systém, částečně nezávislý na státech, v nichž jednotlivá globální města leží.

Globální vesnice

Marshall McLuhan předvídal již v 60. letech, že se svět promění v globální vesnici. Tento odhad se v hlavních parametrech naplnil, a to například informačními toky, včetně médií, které svět výrazně zmenšily a provázaly.

Podle McLuhana jsou dějiny rozčleněny podle klíčového způsobu komunikace, který převládal v dané epoše.

1. Člověk předliterární měl život organizován nelineárně, v centru jeho života nebyl klíčový význam, který by dával kontext všem ostatním významům, a nemožnost skladovat informace vedla ke kmenové pospolitosti. 2. Literární člověk získal schopnost abstrakce, odstup od předmětů a světa a bezcitnost. 3. Elektronická epocha (nástup rozhlasu, televize a digitálních médií) podle McLuhana vrátí do života člověka celistvost, nehierarchičnost, nelineárnost, pospolitost, empatii a vtaženost do celku lidstva.

S elektronickou epochou tak vznikne jakási globální vesnice. Jeho teorií je, že v pravěku, kdy byla lidská populace řídká, lidé zažívali stejné zážitky, které je spojovaly a pomáhaly tím vytvářet společenství s nejmenšími společnými děliteli.

Seznam použité literatury

Calda, M. (1999). Globální vesnice nebo globální město? Třicet pět let od vydání McLuhanova díla Jak rozumět médiím. (ref 1)

Giddens, A. (2013). Sociologie. Praha, Argo. (ref. 2)

Klíčová, E. (2021). Zadní trakty globální vesnice. Brno, Host. (ref. 3)

Sassen, S. (1991). The Global City. American Studies. (ref. 4)

Doporučená literatura

Beck, U. (2007). Co je to globalizace? Omyly a odpovědi. Praha, Sociologická řada.

Sassen, S. (1991). The Global City. American Studies.

Sassen, S. (2007). Sociology of Globalization. London School of Economics.

Scott, S. (2006). World cities.

Mezřický V. Globalizace. Praha, Portál (2003).

Klíčová slova

sociologie, globalizace, města, média

Kategorie

Sociologie | Obecná sociologie