Herbart - přínos pro psychologii

Johann Friedrich Herbart (1776-1841)

  • Vyučoval na univerzitě v Královci filozofii.
  • Proslul především svými názory pedagogickými a psychologickými.
  • Pro označení základních substancí používal Herbart pojem real.
  • Jedním z realů je duše, jiným např. hmota.
  • Podle Herbarta je duše jednoduchá substance obdařená touhou po sebezáchově, jež produkuje představy, které se na základě spontánní aktivity duševního realu spojují v tzv. komplexy.
  • Příkladem takového komplexu je já (ego).
  • Vedle syntézy hraje v psychickém dění významnou roli apercepce, tedy vybavování a spojování představ, které je ovlivněno dřívější zkušeností.
  • Učení je soustavné včleňování nových před-stav do dříve vytvořených komplexů[1].

Odkazy

Reference

  1. Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.