Knihovny a informační instituce

Informační instituce je instituce, která ukládá, zpřístupňuje, zpracovává a zprostředkovává informace.[1] Zahrnuje instituce od archivů a knihoven různých typů až po instituce, které se objevily až v průběhu 20. století.

Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích.[2] Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby.poskytující veřejné knihovnické a informační služby podle zákona č. 257/2001 Sb. lze rozdělit podle různých kriterií. Z hlediska účelu tohoto portálu za nejdůležitější kriterium považujeme dostupnost služeb pro veřejnost.[3]

Historie

I když většinou nejsou přímé důkazy, knihovny byly stavěny již ve starověku. Jednalo se hlavně o královské či soukromé knihovny, stavěly se ale i knihovny veřejné. Ve středověku se pak knihovny základy především v klášterech a na univerzitách, v centrech znalostí a vědomostí. Vedle nich vznikala i skriptoria, která sloužila k rozmnožování záznamů. Až v 18. století pak vznikaly první veřejné knihovny.[4]

Poslání informačních institucí

Jejich základní sociální funkce je shromažďovat, zpracovávat, uchovávat a zpřístupňovat znakově zaznamenané lidské zkušenosti, znalosti, příběhy a prožitky. Reagují tak na informační potřeby společnosti a podílejí se na procesu jejich uspokojování. Mimo jiné existují k vyjádření přirozeně existujících rozdílů mezi lidmi a jejich zájmy, ale současně i funkce integrační. Základním lidským právem je mít přístup k informacím a rozumět jim; přičemž dostupných informací je dnes mnohem víc, než tomu bylo kdy v minulosti. Informační instituce se starají o splnění informačních a potřeb prostřednictvím informačních služeb a informačních systémů.[2]

Typy informačních institucí

Knihovny

Knihovny jsou veřejné, demokratické a otevřené instituce. V mnoha případech jsou kulturními, informačními a stále častěji i vzdělávacími centry v obcích. Nabízejí neohrožující, vstřícné prostředí a kvalifikované služby. Předmětem její akvizice, zpracování , uložení do knihovního fondu a jeho uchovávání jakož i zpřístupňování je nejen kniha, ale i široký rejstřík dokumentů a elektronických zdrojů nejrůznějšího druhu. Její knihovní fond je uspořádán jako soubor zaznamenaného poznání v takové míře, aby v něm bylo možno snadno, rychle a spolehlivě vyhledávat potřebné dokumenty a elektronické zdroje a v nich potřebné informace.

Knihovny zřizované Ministerstvem kultury[3]

  • Národní knihovna ČR
  • Knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E.Macana
  • Moravská zemská knihovna v Brně

Veřejné knihovny

Veřejná knihovna jako služba dostupná všem lidem hraje hlavní úlohu ve shromažďování, organizování a využívání informací, jakož i v zajišťování přístupu k široké škále informačních zdrojů. Zvláště odpovídá za shromažďování a pohotové zpřístupňování lokálních informací. Je paměťovou institucí tím, že shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje materiály týkající se historie obce i jednotlivců. Zajišťuje přístup k vědomostem, informacím, uměleckým dílům a celoživotnímu vzdělávání prostřednictvím různých zdrojů a služeb. Je přístupná rovným způsobem všem členům společnosti bez ohledu na rasu, národnost, věk, pohlaví, náboženství, jazyk, zdravotní znevýhodnění, ekonomickou situaci, postavení v zaměstnání a dosažený stupeň vzdělání.

  • Knihovny obecní, městské, krajské a národní - mají univerzální zaměření svého fondu
  • Specializované knihovny - poskytují informace spojené s konkrétním oborem

Vysokoškolské knihovny

Jsou to knihovny, jejichž knižní fond je zaměřený na vyučované obory. Primárně poskytují služby členům akademické obce, mohou však být i dostupné pro veřejnost.

Archivy

Je to informační a dnes stále častěji také vědecká instituce, která provádí sběr, vědecké, resp. odborné a informační zpracování, jakož i zprostředkování archivních fondů a archivních dokumentů, a to v rámci činnosti státních, městských a obecních orgánů či jiných právnických a fyzických osob.

Muzea

Instituce, která shromažďuje, dokumentuje, ochraňuje, vystavuje a interpretuje hmotné dědictví a spjaté informace za účelem studia, vzdělání, výchovy a potěšení. Můžeme ji rozlišovat na všeobecná muzea (národní, vlastivědná) a specializovaná muzea, tedy v rámci jednoho oboru.

Digitální knihovny

Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě.[5]

Databázové centrum

Jedná se o instituci umožňující obvykle online přístup k centralizovaným informačním zdrojům, a to hlavně ve formě databází. Jejími hlavními funkcemi jsou shromažďování a průběžná aktualizace zdrojů, online vyhledávání a zpřístupňování elektronických dokumentů, a to vše na jednom místě.[6]

Informační středisko

Instituce nebo její složka, jejímž úkolem je shromažďování, zpracovávání a zpřístupňování informací na různých úrovních, případně o určité oblasti, regionu, prostřednictvím informačních služeb.

Odkazy

Reference

  1. MARVANOVÁ, Eva. Informační instituce. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000012721&local_base=KTD.
  2. 2,0 2,1 CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
  3. 3,0 3,1 Systém knihoven v ČR. Knihovny.cz [online]. 2008 [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://archiv.knihovny.cz/co-to-je-knihovna/system-knihoven-v-cr
  4. MAREK, Jindřich. Přehled vývoje knihoven od počátků do konce středověku. Praha, 2014.
  5. BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny. Praha, 2001. Studijní text. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.
  6. KUČEROVÁ, Helena. Databázové centrum. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-01-26]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003173&local_base=KTD.

Použitá literatura

  • CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
  • Služby veřejných knihoven: směrnice IFLA. 2., zcela přeprac. vyd. Editor Christie Koontz, Barbara Gubbin. Praha: Národní knihovna České republiky - Knihovnický institut, 2012, 203 s. ISBN 978-80-7050-612-7.
  • Knihovny pro všechny: role veřejných knihoven v multikulturní společnosti. Praha: Multikulturní centrum, 2005. ISBN 80-239-5021-5.

Klíčová slova

informační instituce, knihovny, typy informačních institucí