Leibniz a Wolff

Wilhelm Gottried Leibnitz (1646-1716)

  • Jeden z největších učenců všech dob
  • Představitel imanentismu, který postavil proti Lockově empirismu
  • Vrátil se k Platónovi a jeho učení o idejích - Lockův výrok o tom, že v intelektu není nic, co nebylo předtím ve smyslech okomentoval výrokem ,,až na intelekt sám''
  • Předpoklad imanentismu: mysl je naplňováno smyslovou zkušeností, která se ukládá do apriorně existujících forem, do nichž je tato zkušenost vkládána
  • Duši pokládá Leibniz za monádu a tou mínil „neměnné silové centrum duševní povahy“
  • Duševní povahu pak pokládal za „jednoduchou substanci“ a monády za „pravé atomy přírody“
  • Monáda je jakýsi věcný, individuální a norozložitelný mikroskosmos.
  • Kromě duševních monád existují i monády hmoty a další. Počet monád je stálý a stvořil je Bůh
  • Autor monadologie - nauky o monádách
  • Mezi tělesným a duševním není příčinný stav, neboť jsou to odlišné substance, kauzalita je ve skutečnosti harmonie, která je božím dílem - souběžnost psychických a fyzických procesů se později stala hlavní myšlenka psychofyzického paralelismu
  • Monády jsou světem pro sebe, mají určité potence jako formy poznávání - schopnost logického myšlení i morálního úsudku
  • V každé monádě se odráží celý svět - je-li celý svět obsažen v duši, je poznávání duše klíčem zároveň k poznávání celého světa
  • Vědomí je pro Leibnize „reflexivní poznávání vnitřních stavů“[1]

Chrisitian Wolff (1679-1754)

  • Žákem Leibnize a uspořádal i jeho dílo
  • Rozdělil psychologii na empirickou (to co víme o duševních procesech ze zkušenosti) a racionální (spekulativní)
  • Vytvořil pojem psychometrie[2]
  • Základní duševní silou je představivost
  • Rozlišuje 3 duševní mohutnosti: poznávací, snahovou a citovou
  • Zakladatel nauky o pozornosti, kteoru chápe jako schopnost jedné části složeného vjemu větší jasnost než ostatním[3]

Odkazy

Reference

  1. Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.
  2. Hoskovec, J. (1992). Tajemství experimentální psychologie. Praha: Academia.
  3. Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Praha: Portál.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.