Masová kultura

Masová kultura je jedním "ze základních předpokladů kulturního ovlivňování"[1]. Podle D. McQuaila jde o netradiční, neelitní, masově produkovaný, populární, komercionalizovaný a homogenizovaný druh kultury. Jde o takový specifický druh kultury, který je pomocí mas médií (rozhlas, noviny, televize, internet, kniha) zprostředkován velkému počtu lidí. Díky nim se masová kultura jednoduše dostane do širšího povědomí, protože mas média jsou schopna ve vteřině promlouvat k milionu lidí. Nejde ale pouze o televizní programy nebo o články v novinách. Jde především o reklamu. Např. reklamu módních značek, které produkují oblečení ve velkém, díky mas médiím shlédne tisíce lidí po celém světě v jednom krátkém okamžiku.
Cílem masové kultury jsou průměrní diváci a posluchači (dá se říci střední a nižší vrstvy obyvatel), které chce pobavit a vyplnit jejich volný čas. Informovat člověka, je až jejím druhořadým cílem. „Preferuje méně náročné žánry a podporuje nekritický přístup.“[2] Elitní a intelektuální skupina obyvatel se masové kultuře vyhýbá, zavrhuje ji a brání se jí. Lidé tzv. daný program jenom „konzumují“. Proto se dá říci, že masová kultura vytváří konzumní společnost. Média se snaží schválně a cíleně odvést pozornost svých diváků, posluchačů a čtenářů od důležitých věcí.

Historické okolnosti vzniku

U. Eco - znalec masové kultury[3]

Vznik masové kultury se přisuzuje průmyslové revoluci v 18. a 19. století a vynálezu televize a rádia. V době průmyslové revoluce se mohutně rozmáhá industrializace a urbanizace měst. Lidé hledají nová, lépe placená pracovní místa a průmyslová centra velkých měst jim připadají jako dobré cíle jejich cesty. Společnost se tak začíná rapidně a od základů měnit. Lidé díky nové pracovní morálce mají najednou volný čas, který doposud neměli. Je proto potřeba ho nějak zaplnit. A v tuto chvíli přichází televize a rádio (mas média) s cílem zaplnit volný čas lidí, pobavit je a odreagovat od celodenní práce.
H. Arendtová říká, že masová kultura je přímým produktem masové společnosti. Lidé v takové společnosti už kulturu chtějí využívat pro svoje vlastní potřeby – jak se dostat na společenský nebo kariérní vrchol, jak získat více peněz. Masová společnost je konzumní – kulturu „spotřebovává“. Na rozdíl od společnosti samotné nechce masová společnost pouze kulturu, ale chce zábavu. Chce se bavit, odreagovat, neřešit problémy. To jí zprostředkovávají mas média, která cílí pouze na to, co je právě na trhu poptávky – co lidé chtějí, to také nabídnou.
Např. U. Eco tvrdí, že masová kultura je obrazem mas médií a masové společnosti, která sama danou kulturu vyhledává. Eco byl jedním z nejvýznamnějších znalců masové i nemasové kultury. Zdůrazňoval, že kultura se z intelektuální, individualistické, národnostní a elitářské obrací ke kultuře masové. Jistý vliv na tuto změnu může mít i dlouhodobý proces globalizace, který je důsledkem mas médií urychlen.

Důsledky

Masová kultura má několik dopadů na společnost. Je zde určité nebezpečí, že lidé se začnou chovat jako stádo – budou nosit stejné oblečení, protože ho viděli v reklamě, budou si kupovat stejné telefony, protože jsou moderní. Tím může být ohrožena individualita každého člověka a do jisté míry i jeho svobodné rozhodování.
Masová kultura se snaží člověka co nejrychleji zaujmout. K tomu potřebuje jednoduchý typ zábavy, u které se nebudou muset diváci nebo čtenáři moc zamýšlet. Mohlo by se stát, že lidé vlivem primitivní zábavy objevující se v médiích přestanou samostatně abstraktně přemýšlet, že se nebudou chtít zamýšlet nad složitými problémy, jako ve své knize Ubavit se k smrti varoval N. Postman.
Masová kultura ale s sebou nepřináší pouze negativní dopady. Díky ní máme dostupné informace z celého světa. Tato možnost vede ke zlepšení a ke zpřístupnění našeho vzdělání. Jak již bylo několikrát zmíněno, masová kultura se snaží pobavit a odreagovat člověka od všedních starostí. I tato skutečnost se dá považovat za její pozitivní důsledek.

Odkazy

Reference

  1. PODLEŠÁK, Michal. Globalizace a americký styl života v českých reklamách, kulturní důsledky [online]. Zlín, 2010, 2010-3-24 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: [1]. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce PhDr. Zdeněk Křížek.
  2. Masová kultura. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014-4-24 [cit. 2015-12-11]. Dostupné z: [2]
  3. UNIVERSITA Reggio Calabria. Umberto Eco. Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco, CA, 2006-, 2005-5-9 [cit. 2015-12-14]. Dostupné z: [3]

Použitá literatura

  • NAJBERT Jaroslav. Maturitní otázka č. 5: Kultura, civilizace, socializace [přednáška]. Praha: Gymnázium Přírodní škola, 2014-12-9 [cit. 2015-12-11].
  • Masová kultura. Občanská nauka: Studium [online]. Brno: DUCLAS Export - Import CZ s.r.o., 2000, 2008-4-1 [cit. 2015-12-11]. Dostupné z: [4]
  • Masová společnost. Wikisofia [online]. Praha: MediaWiki, 2013, 2014-9-25 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: [5]

Klíčová slova

  • kultura
  • mas média
  • globalizace