Mluvní takt

  • v češtině podstatný vztah: mluvní takt – slovo
  • hranice taktu je vždy hranicí slova (ne vždy platí i naopak)
  • z toho plyne, že jednoslabičná slova zůstávají samostatnými mluvními takty zřídka – co s nimi?
  • 1) přilepí se k předcházejícímu víceslabičnému: | 'Přišli jsme | 'pozdě. |
  • 2) přilepí se k následujícímu (aniž by převzalo přízvuk) = anakruze, předrážka, předtakt:
- | 'Přijdeme | a 'uvidíme. |
- | 'Přijdeme a | 'uvidíme. |
- | 'Přijdeme | 'a | 'uvidíme. | (nejmíň pravděpodobné)
  • 3) více jednoslabičných slov se slepí dohromady a vytvoří mluvní takt
  • 4) předložky jednoslabičné pravé (nepravé např. skrz, kol) přejímají přízvuk od substantiva, k němuž patří
× neplatí u hodně dlouhých slov (| na | 'nejneobvyklejším | 'místě |), nebo když za předložkou stojí něco, co předložka neřídí (| za 'velmi | 'těžkých | 'podmínek |)
- reálně mohou přejímat přízvuk i jiná jednoslabičná slova:
| 'Věděl jsem | 'že přijde | 'pozdě. |
| 'Věděl jsem | že 'přijde | 'pozdě. |
  • max. cca 6 slabik / mluvní takt (v češtině je to hranice přirozenosti)


Předrážka × příklonka / předklonka

  • předrážka – konkrétní realizace nepřízvučného jednoslabičného slova na začátku mluvního taktu
  • příklonky (enklitika) / předklonky (proklitika) – skupina slov, která nemohou (ale občas mívají) mít přízvuk (krátké tvary slovesa být, krátké tvary zájmen apod.)
  • jednoslabičná slova na konci promluvového úseku bývají přízvukovaná, jsou samostatným mluvními takty × neplatí o příklonkách
- * | 'Přihlásili | 'se. || – v tomto významu (s důrazem na zájmeno) musím použít:
- | 'Přihlásili | 'sebe. ||


Typy mluvního rytmu

  • stress-timed, syllable-timed (+ mora-timed) – už Pike (1945)
  • percepční dojem → popis:
- rytmus vyplývá z intervalů mezi přízvukyizochronie (= rytmické dělení času do stejných úseků)
- rytmus vyplývá z počtu slabik (intervalů mezi slabičnými jádry? – spíš ne, např. v češtině mohou být slabiky dost různě dlouhé, nevychází to jednoznačně, jde spíš o to, že poměřování vyšších jednotek – mluvních taktů – se odvíjí od počtu slabik, které je vytváří) – izosylabicita
  • zkoumání vlastností hlásek → popis:
- izochronie časová / nebo přízvučná? (stress-timed) – stejné trvání všech mluvních taktů (např. angličtina)
- slabičná (syllable-timed) – stejné trvání všech slabik (např. španělština, čeština)
- morová (mora-timed) – stejné trvání všech mor (např. japonština)


Reference

  • Gussenhoven, C. (2004): The phonology of tone and intonation. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Hart, J.’t, Collier, R. & Cohen, A. (1990): A perceptual study of intonation. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Hirst, D. & Di Cristo, A. (eds.) (1998): Intonation systems. Cambridge: Cambridge University Press.
  • Jun, Sun-Ah (ed.) (2005): Prosodic typology. Oxford: Oxford University Press.
  • Ladd, R. D. (1996): Intonational phonology. Cambridge: Cambridge University Press.


Zpět na rozcestník: Prozodie | Fonetika