Muzejní knihovna

(Přesměrováno z Muzejní knihovny)

Muzejní knihovny jsou knihovny při muzeích, které svým fondem rozšiřují či podporují jejich sbírkové fondy. Mohou a nemusejí být veřejné.

Knihovna Národního muzea současného umění v Athénách

Historie

Muzejní knihovny se objevily spolu se vznikem muzeí. Shromažďování soukromých sbírek holdovali již středověcí panovníci. Ještě populárnějším se stalo za renesance. První veřejné muzeum vzniklo roku 1683 v Oxfordu (Ashmoleanovo museum)[1]. U nás pak v roce 1814 Slezké zemské muzeum, 1817 Moravské zemské muzeum a 1818 Národní muzeum. V následujících letech postupně vznikala další.

Charakteristika

Každé muzeum má svou knihovnu, která svou velikostí počtem i kvalifikací pracovníků odpovídá jeho velikosti. Knihovny mohou být buď základní, nebo specializované. Jejich zřizovateli mohou být ministerstva (Národní muzeum, Moravské zemské muzeum), kraje (Knihovna regionálního muzea Mělník), města a obce (Knihovna muzea Boskovicka), občanská sdružení (Knihovna muzea Lovosicka), obecně prospěšné společnosti (Knihovna muzea dělnického hnutí), či nadace (Museum Kampa).

Dělí se na základní a specializované. Základní jsou registrované na ministerstvu kultury. V roce 2013 jich bylo 140 (70 % všech muzejních knihoven)[2]. Pro svůj provoz čerpají státní prostředky a jsou proto ze zákona veřejné.

Fondy

Sbírkové

Historicky cenné fondy (rukopisy, staré tisky…) pro něž platí zákon o ochraně sbírek[3] a polovinou muzejních knihoven jsou nahlašovány do centrální evidence sbírek. Jsou přístupné pouze badatelům, nikoliv široké veřejnosti.

Regionální literatura

Většinou jde o unikátní díla. K vypůjčení jsou pouze prezenčně.

Odborná literatura

Vztahuje se k oboru, na nějž se muzeum zaměřuje. Tento fond je budován hlavně pro pracovníky muzea. Tyto často jedinečné kousky lze půjčovat prezenčně.

Sdružující organizace

Historie

V 50. letech minulého století vznikla sekce muzejních knihoven a po vydání zákona č. 59/1957 Sb. jejich samostatná síť při Ústřední knihovnické radě, v jejímž středu stála knihovna Národního muzea. O toto se zasadil hlavně ředitel knihovny Národního muzea Dr. Karel Švehla. 1976 vznikla řízením PhDr. Jaroslava Vrchotky Oborová komise muzeí a galerií, která organizovala odborné semináře, zajišťovala školení a zabývala se standardizací a metodologií.

Knihovnická komise Asociace muzeí a galerií ČR

Funguje od 1997 pod AGM ČR. V současnosti má 169 členů. Funguje na regionální bázi. Jejím cílem je podporovat knihovny muzeí a galerií (jejich postavení vůči muzeím a galeriím i vůči ostatním knihovnám), zastupovat je, propagovat jejich činnost a pořádat semináře a školení pro jejich pracovníky. Komise také spolupracuje se SKIP a má své zástupce i v jeho výkonném výboru.

Veřejnost a muzejní knihovny

V 19. století byla veřejnost zvyklá vyhledávat odbornou literaturu v muzejních knihovnách. V padesátých letech se z nich podle zákona knihovnického zákona č. 59/1957 Sb. staly knihovny neveřejné a na jejich místo nastoupily vědecké knihovny, které často převzaly část jejich fondů. V souladu se zákonem 257/2001 Sb. jsou opět veřejné, nicméně širší veřejnost si k nim teprve hledá cestu. Mnoho z nich také nepřispívá do souborného katalogu, mnohých publikacích, které vlastní se tedy veřejnost nedozví.

Moderní trendy

Muzejní knihovny oproti ostatním obecně zaostávají jde-li o technické vybavení i o kvalifikaci pracovníků. Pouze 80 % využívalo v roce 2013 automatizovaný knihovní systém (polovina z nich Clavius) a jen 42 z nich přispívalo do souborného katalogu.[2] Ty významnější a osvícenější se podílejí na vzniku oborové brány ART (souborný katalog díla pojednávající o umění).

Trochu opožděně se ve větších muzeích rozbíhá digitalizace (knihovny přispívají do Krameria či Manuscriptoria).

Odkazy

Reference

  1. The history of museums. In: LEWIS, Geoffry. [online]. [cit. 2014-12-22]. Dostupné z: http://www.muuseum.ee/uploads/files/g._lewis_the_history_of_museums.pdf
  2. 2,0 2,1 BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
  3. ČESKO. Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů České republiky.

Použitá literatura

  • BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-12-19]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii>. ISSN 1804-4255.
  • BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily: Státní okresní archiv Semily; Turnov: Pekařova společnost Českého ráje v Turnově, 2011, s. 313-321. Z Českého ráje a Podkrkonoší, Suppl. 14. ISSN 1211-975X. ISBN 978-80-86254-24-1.
  • ČESKO. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. 2001. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm
  • Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými?. In OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Muzejním knihovnám - články a prezentace [online]. [s.l.] : [s.n.], 2006 [cit. 2011-05-22]. Dostupné z WWW: http://www.knihovna.upm.cz/index.php?page=mk-clanky.
  • KAFKOVÁ, Zuzana. I muzea mají své knihovny. Duha [online]. 2010, roč. 24, č. 4 [cit. 2014-12-25]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/i-muzea-maji-sve-knihovny>. ISSN 1804-4255

Související články

Knihovny a informační instituce
Lékařské knihovny
Veřejné knihovny

Externí odkazy

Knihovnická komise
Centrální evidence sbírek

Klíčová slova

muzejní knihovny, veřejné knihovny, paměťové instituce