Neurodegenerativní onemocnění

Jde o stavy, při kterých dochází k úbytku specifických skupin neuronů. Podílejí se na něm nejčastěji tyto procesy: apoptóza (programovaná buněčná smrt), hromadění patologických proteinů v neuronech, produkce volných kyslíkových radikálů a genetické mutace. Dnes je výskyt neurodegenerativních onemocnění vyšší než v minulosti jednak z důvodu přesnější diagnostiky, jednak proto, že medicína umí vyléčit mnoho nemocí a prodloužit tak lidský život a staří je největším rizikovým faktorem neurodegenerativních onemocnění. Dalšími rizikovými faktory jsou kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol. Jeden pacient může mít více neurodegenerativních onemocnění najednou. Klinickým projevem neurodegenerativních nemocí jsou nejčastěji demence. Ty jsou syndromem, který se projevuje snížením úrovně kognitivních schopností (myšlení, paměť, řeč, exekutivní funkce,...), postižením emocionálních a afektivních funkcí, chování, jednání a spánku, což narušuje vykonávání běžných denních aktivit -důležité je kritérium narušení aktivit denního života, pokud jsou narušeny některé psychické funkce, avšak člověk je plně soběstačný a vykonává všechny běžné denní aktivity, mluvíme o mírném kognitivním postižení (mild cognitive impairment) - to může, ale nemusí být předstupněm demence. Neurodegenerativní změny jsou často přítomné roky i desítky let před prvními příznaky.

Neurodegenerativním poškozením mozku bývá často způsobena demence. Dochází u ní k poškození vyšších kortikálních funkcí (paměť, myšlení, orientace, chápání, počítání, exekutivní funkce, schopnost učení, jazyk a úsudek) a druhotně k postižení i nekognitivních funkcí (např. chování). Nejčastěji, asi v 50% případů, je způsobena Alzheimerovou nemocí.

Alzheimerova nemoc (AN)

Je primárním degenerativním onemocněním mozku s neznámou etiologií. Její začátky bývají nenápadné a nemoc se rozvíjí pomalu v řádu několika let. Celková doba přežití se pohybuje od 5 do 19 let od vzniku příznaků. V dnešní době je demence u Alzheimerovy choroby ireverzibilní.

Jejími příznaky jsou:
-poruchy paměti - vštípivosti i výbavnosti - především krátkodobé (pracovní) paměti, starší vzpomínky bývají zpočátku zachovány
-poruchy vizuoprostorových funkcí - orientace
-porucha exekutivních funkcí- porucha abstraktního myšlení, plánování a organizace, schopnost dodržení správného pořadí činnosti
-snížená pozornost
-úpadek symbolických funkcí

Synucleinopatie

Jsou druhou nejčastější příčinou onemocnění. Patří mezi ně:

Parkinsonova nemoc (PN) a Demence s Lewyho tělísky (LBD)

Tvoří cca 10 -15 % neurodegenerativních onemocnění. Základními klinickými příznaky Parkinsonovy nemoci jsou klidový třes, rigidita, bradykineze a postižení posturálních reflexů. Podle počtu příznaků rozdělujeme do tří stupňů - klinicky možná PN (1 příznak), klinicky pravděpodobná PN (kombinace dvou příznaků) a klinicky definitivní PN (kombinace 3 příznaků). Demence s Lewyho tělísky (DLB) a Parkinsonova nemoc (PN) jsou někdy považovány za různé projevy stejného onemocnění. U obou jde o patognomickou přítomnost Lewyho tělísek, v případě DLB v kortexu a v případě PN v mozkovém kmeni. Hlavním rozdílem mezi DLB a PN je časový rozvoj symptomů. U PN je demence pozdním projevem nemoci, kdyžto u DLB naopak demence předchází projevům parkinsonismu.
Hlavní příznaky:
-fluktuace kognitivních poruch, vizuální halucinace, motorické příznaky parkinsonismu
Další projevy:
- senzitivita na neuroleptika, poruchy spánku, bludy, přidružená deliria

Frontotemporální lobární degenerace (FTLD)

Podle současných kritérií (viz Mackenzie, 2011) tvoří velkou, klinicky i neuropatologicky heterogenní skupinu chorob postihující frontální a/nebo temporální laloky s relativním ušetřením oblastí parietálních a okcipitálních. Tradičně byly vymezeny tři klinické obrazy, mezi něž se řadila behaviorální varianta frontotemporální demence (bvFTD, dříve fvFTD), dále pak demence sémantická (dnes sémantická varianta primární progresivní afázie - PPA) a tzv. nonfluentní progresivní afázie (dnes nonfluentní/agramatická varianta PPA). Dnes se k těmto jednotkám přidává taktéž logopenická varianta PPA a skupina chorob s poruchou hybnosti (někdy označované jako demence +) - onemocnění motoneuronu s projevy FTLD (FTLD-MND), kortikobazální degenerace (CBD) a progresivní supranukleární obrna (PSP). Klasifikace se totiž opírá především o neuropatologickou stránku věci (společnými jmenovateli zmíněných chorob jsou tzv. taupatie, ubikvitinopatie či poruchy spojené s proteinem TDP-43).

Cave: často se setkáváme se synonymně užívaným termínem Pickova nemoc, která je dnes chápána jako spefifická subjednotka (jde o taupatii s tzv. Pickovými tělisky). Jedná se ale o naprosto minoritní chorobu, resp. příčinu jednoho z výše zmíněných klinických syndromů. Otázka prevalence a incidence je sporná, jelikož se bavíme o často chybně diagnostikovaných chorobách. Epidemiologické studie ale hovoří o přibližně 20 % demencí. Charakteristiký je pro FTLD poměrně časný nástup (oproti např. Alzheimerově nemoci), jelikož se často projevuje již v 5.-6. deceniu.
Jejich projevy jsou: změny osobnosti, sociální a interpersonální dezinhibice, dysexekutivní syndrom, apatie, poruchy řeči

Vaskulární demence

Jsou důsledkem různých druhů cévního poškození mozku a v čisté formě tvoří asi 10- 15 % příčin. Nicméně často bývá vaskulární složka přítomna u řady pacientů s AN, LBD, FTD. Hovoříme pak o demencích smíšených. Od AN se liší začátkem a pozdějším průběhem onemocnění.
Charakteristické příznaky:
-skokovitá zhoršení s výkyvy, porucha exekutivních funkcí, bradypsychie, apatie, deprese, parkinsonské rysy, frontální porucha, inkontinence

Onemocnění s opakováním tripletů

Huntingtonova nemoc (HCh)

U Huntingtonovy choroby je přítomna mutace na 4. chromozomu a krom toho i celková atrofie mozku, dále degenerativní změny v kortexu a rozšíření komorového systému. Její vývoj vede k progredující demenci.
Charakteristické příznaky:
-nespecifické změny osobnosti, nespecifické změny chování(ty mohou vyústit do psychotických projevů), mimovolní pohyby končetin a obličeje
Další časté příznaky:
-poruchy polykání, poruchy řeči, hypersalivace, hyperhydróza

Friedreichova ataxie

je porucha hybnosti projevující se ve špatné koordinaci pohybů. Jde o onemocnění mozečku hereditálního původu. Projevy jsou symetrické, zvýrazněné u zavřených očí.

Prionová onemocnění

Creuztfeld-Jakobova nemoc (CJN)

Je jedním z prionových onemocnění. Jedná se o hromadění patogenního prionového proteinu, degeneraci neuronů a houbovité změny mozku. Postihuje mnoho oblastí mozku, tudíž deficity jsou mnohočetné. U této nemoci dochází k absenci zánětlivé a imunitní reakce na vyvolávající agens. Má dlouhou inkubační dobu a rychlou progresi. Rozlišují se tři typy: sporadická, genetická a náhodně přenesená. CJN je vzácné a neléčitelné onemocnění. Pacienti s CJN umírají nejčastěji na aspirační pneumonii nebo interkurentní infekci.
Příznaky: únava a nespavost, úzkost, deprese, úbytek hmotnosti, bolesti hlavy, psychotické příznaky
Pozdější příznaky: progredující demence a neurologické příznaky, imobilita, mutizmus, svalová rigidita, korová slepota, dysfagie

Onemocnění motorického neuronu

Primární a amyotrofická laterální skleróza

Jde o onemocnění, které se projevuje svalovou slabostí a atrofií na rukou. Může dojít i k postižení bulbárních svalů, které vede k dysartrii a poruchám polykání. Dochází k úbytku motorických axonů v periferních nervech na horních i dolních končetinách. Progrese onemocnění je rychlá a končí smrtí do 2-5 let od vzniku příznaků.

Další neurodegenerativní onemocnění

Existují i další, méně časté neurodegenerativní onemocnění.

Diagnostika

-zobrazovací metody mozku - MRI, PET
-laboratorní testy - hladiny vitaminu B12, infekce, vyšetření jater, ledvin, štítné žlázy (pro vyloučení dočasných změn, infekcí způsobujících příznaky demence)
-historie kognitivních a motorických funkcí- změny v myšlení, paměti, exekutivních funkcích
-MMSE (Mini Mental Status Examination), další neuropsychologické testy
-neurologické vyšetření

Zdroje:
Bareš, M. (2001). Diagnostika a klinické příznaky Parkinsonovy nemoci. Neurologie pro praxi, 1, 22-24.
Classen, M. (Ed.). (2011). Diferenciální diagnóza ve schématech. Grada Publishing as.
Franková, M. V., & Krausová, M. M. (2008). Lidské prionové nemoci. Psychiatr. prax, 9(3), 121-124.
Jirák, R., Holmerová, I., & Borzová, C. (2009). Demence a jiné poruchy paměti: komunikace a každodenní péče. (1. vyd., 164 s.) Praha: Grada.
Jirák, R., & Koukolík, F. (1999). Demence. Maxdorf.
Keller, D. M. O., & Linhart, M. K. (2002). Nervosvalová onemocnění.
Koukolík, F. (1997). Vztah lidského mozku a chování.
Konrád, M. J. (2007). Smíšená demence. Psychiatr. prax, 3, 125-128.
Leblová, M. G. (2004) Nerozpoznaná Huntingtonova choroba v psychiatrické péči.
Lowenstien, D., Josephson, A., & Smith, W. (2015). Introdution to clinical neurology: Neurodegenerative diseases and dementia. Coursera [online]. Retrieved from: https://class.coursera.org/clinicalneurology-002/wiki/Module4Info
Neurologická klinika Lékařské fakulty UP: Centrum pro diagnostiku a léčbu neurodegenerativních onemocnění. (2013). Retrieved from: http://www.lf.upol.cz/menu/struktura-lf/kliniky/neurologicka-klinika/centra-lecebne-pece/centrum-pro-diagnostiku-a-lecbu-neurodegenerativnich-onemocneni
Pracovní skupina pro diagnostiku a studium neurodegenerativních onemocnění: Odborné stránky. (2004). Retrieved from: http://www.neurodegenerace.cz/odbor.htm