Vědecké poznání vs. laické poznání

(Přesměrováno z Poznávání vědecké)

Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy.
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu [1]
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva

Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech:

1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur

  • Obyčejný člověk, pokud užívá pojmů, činí tak nepřesným způsobem
  • Často přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů Např. nemoc může považovat za boží trest
  • Vědec systematicky buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování
  • Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě


2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz

  • Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou


3. Odlišnosti v pojetí kontroly

  • Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
  • Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
  • Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony


4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy

  • Méně zřetelný rozdíl
  • Vědec stejně jako laik jsou zaujati vztahy mezi jevy
  • Vědec si však všímá vztahů téměř pro ně samé
  • Navíc vědec pátrá po vztazích vědomě a systematicky, na rozdíl od laika
  • Laikovo zaujetí vztahy je povrchní, nesystematické a nekontrolovatelné
  • I při náhodném výskytu dvou jevů je hned považuje za příčinu a následek


5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů

  • Pro laika jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení
  • Vysvětlení, která se nedají ověřit
  • Těmito vysvětleními se věda nezabývá
  • Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány


Reference

  1. Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.