Vědecké poznání vs. laické poznání
Každodenní poznávání a poznávání vědecké se zásadně liší, rozdíl vychází již ze samotné definice vědy.
Věda = systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu
[1]
Common sence (zdravý rozum) = řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva
Věda a zdravý rozum se liší v 5 aspektech:
1. Odlišnosti v užívání konceptuálních schémat a teoretických struktur
- Obyčejný člověk, pokud užívá pojmů, činí tak nepřesným způsobem
- Často přijímá domnělá vysvětlení přírodních a lidských jevů Např. nemoc může považovat za boží trest
- Vědec systematicky buduje své teoretické struktury, ověřuje jejich vnitřní konzistenci a podrobuje jejich složky empirickému ověřování
- Vědec si uvědomuje, že pojmy, kterých užívá, jsou lidskými výtvory, které mohou nemusí mít blízký vztah k realitě
2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz
- Obyčejný člověk též ověřuje hypotézy, ale dělá to selektivně - vybírá si důkazy proto, že jsou shodné s jeho hypotézou
3. Odlišnosti v pojetí kontroly
- Vědec se snaží odlišit proměnné, které jsou možnými příčinami účinků, které zkoumá od proměnných, které hypoteticky považuje za příčiny
- Laik se většinou nesnaží kontrolovat své výklady pozorovaných fenoménů - věnuje málo úsilí kontrole vnějších zdrojů některých vlivů
- Laik má tendenci přijímat vysvětlení, která jsou v souladu s jeho předpojatými představami a sklony
4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy
- Méně zřetelný rozdíl
- Vědec stejně jako laik jsou zaujati vztahy mezi jevy
- Vědec si však všímá vztahů téměř pro ně samé
- Navíc vědec pátrá po vztazích vědomě a systematicky, na rozdíl od laika
- Laikovo zaujetí vztahy je povrchní, nesystematické a nekontrolovatelné
- I při náhodném výskytu dvou jevů je hned považuje za příčinu a následek
5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů
- Pro laika jsou přijatelná i metafyzická vysvětlení
- Vysvětlení, která se nedají ověřit
- Těmito vysvětleními se věda nezabývá
- Věda se zabývá pouze věcmi, které mohou být veřejně pozorovány a ověřovány
Reference
- ↑ Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. (1. vyd., 256 s.) Praha: Portál.