Rosenzweigův obrázkový frustrační test

Rosenzweigův obrázkový frustrační test (dále jen P-F test) je verbálně-tematická projektivní metoda zaměřená na odhalování vzorců chování v reakci na běžnou zátěž.[1] Testuje také určité změny v této reakci vyplývající z dlouhodobého trvání frustrující situace.[2] Situace zobrazené v testu evokují latentní agresivní tendence. Princip testu spočívá v předpokladu, že se testovaný jedinec ztotožňuje s frustrovanou osobou v každé situaci zobrazené v testu a promítá svou reaktivitu do jejich odpovědí.[1]

Původní verze existuje pro dospělé (14+) i pro děti (4-13).[1] V současnosti je restandardizován a aktualizován pro současnou českou populaci (PFT C-W) od 18+ let PhDr. Davidem Čápem, Ph.D. z katedry psychologie na FF UK.[2]

Test je vhodný k odhalování neurotických tendencí a psychopatické reaktibility.[1]

Teorie

Podle Rosenzweiga se frustrace projevuje při setkání se s překážkou na cestě k ukojení některé z potřeb jedince. Tato frustrace může být primární či sekundární. Primární frustrace je charakterizovaná napětím a subjektivní nespokojeností. U sekundární frustrace se v popředí navíc vyskytuje prožívání překážek či nesnází.[1]

Popis testu

P-F test tvoří 24 schematizovaných obrázků. Na každé se vyskytují minimálně dvě osoby s komixovou bublinou u úst. Osoba vlevo má text v bublině vyplněný, a ten se týká buď popisu frustrace druhé osoby (např. "To je neštěstí, že jste zmokl"a) či je sám frustrující (např. "Uhněte, člověče, spěchám!"a). Osoby na obrázku jsou schematizované a s prázdnými tvářemi pro zvýšení projektibility.[1]

Situace v P-F testu se dají rozdělit do dvou skupin. Ego brzdící situace jsou takové, které zobrazují překážku frustrující subjekt. Superego brzdící situace jsou pak takové, ve kterých je subjekt napaden, obviněn či obžalován.[1]

Aktuálně je k dispozici pouze jedna forma testu.[2]

Administrace

Administrace je krátká a jednoduchá. Testované osobě se přeloží testový sešit obsahující všechny obrázky, a je vyzvána, aby do prázdných bublin (obláčků) vepisoval první odpovědi, které ho napadnou. Je možná skupinová administrace testu. Doba vyplňování testu není omezena, obvykle administrace trvá kolem 20 minut.[1] Případné dotazování (vyjasňování některých odpovědí) trvá zhruba dalších 10 minut.[2]

Vyhodnocování a interpretace

Vyhodnocování a interpretace P-F testu vyžaduje mnoho zkušeností a tréninku. V zásadě se odpovědi zkoumané osoby rozdělují podle dvou kritérií, podle směru agrese a typu agrese.[1]

Směr agrese (týká se punitivity čili směru trestání)[1]

  • k okolí (extrapunitivita, značíme E)
    • např. "Vidíte, co jste zavinil!"
  • k sobě (intropunitivita, značíme I)
    • např. "Moc se omlouvám, měl jsem si dát pozor"
  • agrese je převedena ve snahu přenést se přes frustraci - frustrace je označena za nedůležitou (impunitivita, značíme M)
    • např. "Nevadí, mám ještě troje další kalhoty"

Typ agrese (způsob reakce na frustraci, na co je kladen v odpovědi důraz)[1]

  • převládání překážky (frustrace je zdůrazňována, značíme O-D)
    • např. "A teď jsem mokrý a určitě nastydnu"
  • obrana "já" (zdůraznění sebeobranných tendencí a mechanismů, značíme E-D)
    • např. "No dovolte? Já jsem nic neukradl!"
  • trvání potřeby (zdůraznění potřeby řešení frustrujícího problému, značíme N-P)
    • např. "Jak s tou situací naložíme, pane?"

Celkem je možné použít 11 kategorií (9 základních plus 2 zvláště pro superego brzdící situace). Následně jsou spočítány frekvence odpovědí podle kritérií, a ze srovnání s normami je nalezen profil testované osoby. Podle frekcencí jednotlivých kategorií hodnotíme vzorce odpovědí jedince, a ze srovnání odpovědí z první a druhé části testu můžeme usoudit na tendence (to také ukazuje na frustrační toleranci). Je možné hodnotit profil vzhledem ke shodnosti se skupinou (index skupinové konformity GCR).[1]

Standardizace

Českou restandardizaci a aktualizaci testu pro českou populaci v současné době provádí PhDr. David Čáp, Ph.D. České normy jsou založeny na vzorku 300 osob ve věku 18-81 let.[2]

Reliabilita

U původní verze byla zjišťována metodou test-retest s uspokojivými výsledky u jednotlivých faktorů (r ≥ .34). Metoda nezávislého hodnocení dvou hodnotitelů vykazuje vysokou shodnost (91,6%). Metoda je stabilní.[2]

Validita

Kriteriální validita byla zkoumána porovnáním s jinými testy (MMPI, TAT, 16 PF) a byla zhodnocena jako dostatečná.[2]

a Uvedené příklady nejsou součástí testu P-F, nýbrž pouze typovou ukázkou textů, které se v něm vyskytují.

Odkazy

Reference

  1. 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 Čáp, D. (n.d.) Příručka pro Rosenzweigův obrázkový frustrační test PFT (C-W).

Použitá literatura

  • Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.