Schopenhauer - přínos pro psychologii

Arthur Schopenhauer (1788—1860)

  • Jedním z nejvýznamnějších myšlenkových předchůdců psychoanalýzy.
  • Jeho hlavním dílem je Svět jako vůle a představa.
  • Podle Schopenhauera není podstatou člověka myšlení, vědomí či rozum. Tento prastarý omyl všech filozofů je třeba vymýtit.
  • Vědomí je pouze povrchem lidské duše. Názory a myšlenky se rodí v její hloubce působením nevědomé vůle k životu. Nevznikají tedy řazením jasných myšlenek podle logických zákonů.
  • Intelekt je pouhým služebníkem nevědomé vůle[1].
  • Vůle se podle Schopenhauera skrývá i za ději v neživé přírodě. Projevuje se například jako síla, která hýbe planetami.
  • V říši života je nejsilnějším projevem nevědomé vůle rozmnožovací pud, který je ve službách zachování druhu a který je někdy silnější než pud sebezachování. Vůle se tu může projevit jako zcela nezávislá na rozumu.
  • Láska je podle Schopenhauera iluze, s jejíž pomocí se příroda stará o zachování rodu. Milostná vášeň je tedy určitý druh zaslepenosti, při níž se jedinci to, co je výhodné pro druh, jeví jako výhodné pro něho samotného. Jakmile je dosaženo cíle, kterým je rozmnožování, iluze se rozplyne[2].

Odkazy

Reference

  1. McGreal, P. (1997). Velké postavy západního myšlení: slovník myslitelů. Praha: Prostor.
  2. Schopenhauer, A. (1992). Životní moudrost. Praha: Nezávislý novinář.

Použitá literatura

  • Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.