Vývoj morálního usuzování

Obsah

Piaget to probíral už ve 30. letech 20. stol, vymyslel experimenty pro děti a rozčlenil vývoj morálky na tři etapy:

heteronomní morálka - předškolní období a začátek školy, určována příkazy a zákazy autorit, to je pro dítě klíčové a nic k tomu nedodává, je to pro něj nezpochybnitelné
autonomní morálka - 7 až 8 let, začne samo posuzovat, co je dobré/špatné, ale je to zatím primitivní, černobílá úroveň (nerozlišuje vinu za to, zda rozbil 10 sklenic nešťastnou náhodou nebo rozbil jednu schválně)
plně rozvinutá autonomní morálka - kolem 11, 12 let, plně pochopí situaci, získá vhled (pochopí, že není lež, když doktor někomu neřekne, že zítra umře), váže se na kritičnost, nekritizuje jen ostatní, ale i sebe a to s větším vhledem do situace, detailně

heteronomní fáze - plně rozhoduje dospělý, co je a není dobře
naivní instrumentální hédonismus - dítě nějak jedná, protože očekává následek (odměnu/trest)

řídí se splněním sociálního očekávání
období morálkou hodného dítěte - klasické na počátku mladšího školního věku, když budu hodný, uchovám si pozitivní vztah s rodiči, učitelem,…
období vlastního svědomí a autority - dítě jedná tak, aby předešlo kritice autorit a vlastním pocitům viny (už se ozývá vlastní svědomí)

principiální úroveň, člověk se řídí principem chování
morálka, která vychází z určité společenské smlouvy - já mám něco od společnosti a proto společnosti taky něco dám (chrání mě policie → nebudu krást; nemám rád pošlapanou lavičku → taky na ni nebudu šlapat; co nechceš aby jiní dělali tobě, nedělej ty jim)
morálka vyplývající z etických principů - bojuji za kvalitu ovzduší, ačkoli mě je už 80 let a pro mě bude vzduchu dost, vychází z vnitřních morálních principů
Kohlbergovi vyčítali: při výzkumech došel k závěru, že je 25% Američanů dojde do 6. stádia, jeho metoda je udělána po způsobu mužského myšlení