The Net Delusion : The Dark Side of Internet Freedom

Prezentace knihy na Slideshare: http://www.slideshare.net/stunome/the-net-delusion-the-dark-side-of-internet-freedom

Ve své knize „The Net Delusion: The Dark Side of Internet Freedom“ Evgeny Morozov kriticky reflektuje kyber-utopické nálady spojené s masivním rozvojem online sociálních sítí a jejich potenciální rolí v politických revolucích. Morozov se zabývá především Twitterem a jeho využitím v protestech proti údajně zfalšovaným prezidentským volbám v Íránu, označovaných jako „Green Revolution“. Účastníci těchto protestů, které byly započaty bezprostředně po skončení voleb v červnu roku 2009, požadovali rezignaci íránského prezidenta Mahmouda Ahmadinejada a duchovního vůdce Aliho Khameneiho. Podle většiny (zejména západních) médií, sehrál Twitter v těchto protestech zásadní roli a stal se novodobým nástrojem šíření demokracie a potírání tamějšího diktátorského režimu. Twitter byl v tomto kontextu ceněn zejména jako rychlý a aktuální zdroj informací, který sloužil jak lidem přímo se účastnících protestů, tak zbytku světa, sledujícímu průběh demonstrací skrze monitor počítače. Média o něm ovšem nehovořila pouze jako o informačním kanálu, ale zároveň jej označovala za revoluční organizační nástroj protestů, a Green Movement tak postupně překřtila na tzv. „Twitter Revolution“. Skeptik Morozov ovšem tento humbuk vidí spíše jako „Twitter Hype“ a celou ideu mikroblogovacího systému jako revolučního nástroje považuje za velmi redukcionistickou a povrchní. Twitter podle něj sehrál určitou roli jakožto informační kanál, je ovšem nutné si uvědomit, že sloužil na obou stranách barikády - jak v rukou demonstrantů, tak v rukou autoritativní vlády. Organizační roli Twitteru pak zcela odmítá, a to s argumentem, že přímo z oblasti protestů tweetovalo pouhé minimum osob a k žádné koordinaci demonstrantů jeho prostřednictvím tudíž nedocházelo. Mnoho bloggerů bylo navíc za šíření informací o průběhu revoluce a vyzývání k účasti na protestech režimem stíháno a posléze i potrestáno - Morozov proto varuje před tzv. slacktivismem, tedy amatérským aktivismem realizovaným online, bez potřebných zkušeností a znalostí bezpečnostních opatření. Své poznatky o roli Twitteru v Íránské revoluci poté Morozov generalizuje a bagatelizuje roli informačních technologií jako politických hybatelů. Tyto technologie vnímá jako dvojsečné zbraně -konkrétně Internet je podle něj nutné vidět nikoliv jako nástroj budování občanské společnosti a šíření demokracie, ale spíše jako nástroj šíření propagandy, cenzury a dohledu, primárně orientovaný na ekonomický zisk.