Thomas Daniel Wilson

Thomas Daniel Wilson (*r. 1935 v Anglii) je britský vědec a profesor Sheffieldské univerzity, který aktivně přispívá svými výzkumy, znalostmi a publikacemi do oboru Informační věda a to už od roku 1961. Svůj výzkum směřuje hlavně na oblast informačního managementu, způsoby jakými můžeme vyhledávat informace a analyzuje formy a způsoby shromažďování a předávání informací mezi jednotlivci či skupinami.


Život

Thomas Daniel Wilson

Thomas se narodil roku 1935 na malé železniční stanici Shincliffe Station asi tři míle jižně od města Durham, které leží na severovýchodě Anglie. Jeho otec byl zabit v práci roku 1953. V 16 letech opustil studium na škole Johnson Grammar School a začal pracovat jako asistent v knihovně Durham Country, zanedlouho byla jeho kariéra ovšem přerušena z důvodu služby u národní vojenské služby. [1]


Jelikož dříve na své škole aktivně působil v tréninkovém leteckém sboru, nemusel do armády a bylo mu umožněno sloužit u Royal Air Force. Po ukončení své služby u letectva se vrátil zpět do knihovny, kde pracoval další rok a poté šel studovat na knihovnickou školu, která jej připravila na zkoušky knihovní asociace. Po ukončení studií na Stockton/Brillingham Technical College začal pracovat jako knihovník a informační důstojník na Ústavu jaderného výzkumu (CA Parsons and Company v Newcastlu). Po získání bakalářského titulu v oboru sociologie a ekonomie a také doktorátu v oboru teorie organizace, dokončil zkoušky pro společenství knihovnické asociace a začal na knihovnické škole vyučovat. Angažuje se jako vědecký pracovník v oddělení výzkumu a vývoje v Britské knihovně.

Momentálně je Thomas Daniel Wilson v důchodu, ale i přes to se zapojuje do mnoha výzkumných projektů v rámci své činnosti ve Velké Británii, například na pozicích emeritních profesorů a vážených hostů na akademické půdě.


Význam pro informační vědu/knihovnictví

Jeho definice informačního chování zní takto:

„Lidské chování jako celek ve vztahu k informačním zdrojům a kanálům včetně aktivního i pasivního vyhledávání a používání informací. Zahrnuje bezprostřední osobní komunikaci s ostatními i pasivní přijímání informací, třeba při sledování televizních reklam, bez úmyslu se těmito informacemi řídit.“[2]

Vytvořil také užitečný model komponent informačního chování. Informační chování znázorňuje jako široký pojem zasazený do celku světa prožívaného jedincem.

Popsal 4 základní pojmy související s informačním chováním.

1. Information Behaviour Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům, včetně aktivního i pasivního vyhledávání a samozřejmě následného použití. Obsahuje prostor pro komunikaci tváří v tvář s ostatními lidmi, jakož i pasivní příjem informací v podobě sledování televizních reklam, bez nějakého záměru získat nějaké informace.

2. Information Seeking Behaviour Informační chování při vyhledávání je definované jako záměrné vyhledávání informací s cílem dosáhnout určitého cíle a uspokojit danou informační potřebu. V průběhu hledání informací může uživatel spolupracovat s manuálními informačními systémy (například noviny nebo knihovny) nebo s počítačově orientovanými systémy na bázi (jako je World Wide Web).

3. Information Searching Behaviour Je "mikro-úroveň" informačního chování, využívaná hledajícím v interakci s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce člověka s počítačem (například používání myši a kliknutí na odkazy) nebo na intelektuální úrovni (např. přijetí logické strategii vyhledávání nebo stanovení kritérií pro rozhodování o tom, která ze dvou knih vybraných v knihovně ze sousedních míst je užitečnější). Což zahrnuje i duševní úkony, jako je posuzování významu získaných dat a informací.

4. Information Behaviour Use Informační chování při využívání získaných informací. Skládá se z fyzických a duševních aktů podílející se na začlenění nalezených informací do osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.


INSS Projekt

Tento projekt je nejslavnější studií prováděnou doktorem Wilsonem v období od roku 1975-1985. Zaměřil se především na komunikaci v rámci sociálních služeb týkající se chování vztahů a chování nadřízených a vztahu mezi dalšími specialisty ve stejném oboru.[1]

Akademické pozice:

  • hostující profesor na Leeds University Business School
  • emeritní profesor na University of Sheffield
  • v roce 2005 získal čestný doktorát na univerzitě v Göteborgu
  • v roce 2010 získal svůj druhý čestný doktorát na španělské univerzitě University of Murcia

Aktivity

  • 1959-1969- deset let působil jako člen Sboru knihovníků a asistentů
  • 1969-1973- Sdružení knihoven
  • 1974- 1975- práce v Britské knihovně
  • 1976-1983- působení jako člen řídícího výboru v Centru pro výzkum uživatelských studií
  • 1984-1988- člen Rady pro národní akademické ceny
  • 1987-2007- působení v redakční radě International Journal of Information Management

Vyznamenání a ocenění

  • 1993 Čestný spolupracovník Ústavu informačních vědců
  • 2000 Cena ALISE za odborný příspěvek k knihovnickému a informačnímu vzdělávání
  • 2005 Čestný doktorát, Univerzita v Gothenburgu, Švédsko.
  • 2009 Vynikající příspěvky k informovanému chování Award, zvláštní zájmová skupina americké společnosti pro informační vědu a technologii
  • 2010 čestný doktorát, Univerzita v Murcii, Španělsko

Publikace

Zde jsou některé jeho publikace a roky vydání těchto publikací.

  • Wilson, T.D. - Chain indexing: a programmed text (1971)
  • Wilson, T.D. – Information management - The Electronic Library (1985)
  • Wilson, T.D. – Information needs in social services: an overview (1986)
  • Wilson, T.D. – The internal dissemination and impact of in-house research in social services departments (1986)
  • Wilson, T.D. – Human information behavior (2000)
  • Wilson, T.D. – Information, communication and society (2006)

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 [online]. [cit. 2016-1-22]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Thomas_Daniel_Wilson
  2. BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.

Použitá literatura

  • A short history of the Royal Air Force. London: Air Ministry, 1936, iv, 500 s. Air publication.
  • ŠVARCOVÁ, Ivana a Tomáš RAIN. Informační management. 1. vyd. Praha: Alfa Nakladatelství, 2011, 183 s. Informatika (Alfa Nakladatelství). ISBN 978-80-87197-40-0.
  • DOUCEK, Petr, Miloš MARYŠKA a Lea NEDOMOVÁ. Informační management v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2013, 264 s. ISBN 978-80-7431-097-3.
  • Professor Tom Wilson [online]. Dostupné z: http://www.sheffield.ac.uk/is/staff/wilson
  • BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Přeložil Michal LORENZ, přeložil Karel MIKULÁŠEK, přeložil Dana VÉVODOVÁ. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 978-80-88123-10-1.
  • COMMONS, Creative. Thomas Daniel Wilson. WikiKnihovna [online]. 2013 [cit. 2018-11-26]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Thomas_Daniel_Wilson
  • Biography [online]. 2007 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.informationr.net/

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova: Informatika, knihovnictví, knihovny, sociologie, informační věda, informace