Vědecká teorie - její specifika, struktura a proces utváření

Vědecká teorie

  • zobecňující vysvětlení, vycházející z informací získaných vědeckou metodou
  • vědecká teorie je souborem vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic, tvrzení, který

představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy

  • uspořádává empirické poznání
  • vznik vědecké teorie: indukce / dedukce / hypotéza

Struktura vědecké teorie

  • axiomatická vrstva – nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii, určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie
  • teorematická vrstva – výroky o jevech a vztazích mezi nimi, odvozené z axiomu
  • empirická vrstva – výroky o datech (a jejich získávání), složka vztahující se k empiricky získaným datům

Vlastnosti(kritéria vědecké teorie):

  1. elegance a jednoduchost – jednoduchost nesmí být na úkor přesnosti formulace a podstaty problému
  2. dobrá vnitřní konzistence – teorie je tvořena řadou výroků a tvrzení, tyto výroky by měly tvořit vnitřně si neprotiřečící systém
  3. testovatelnost – pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat možnost otestovat hodnověrnost tohoto tvrzení;teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu
  4. síla, plodnost, přesnost, ověřitelnost
  5. ekonomičnost, testovatelnost – umožňuje, abychom s poměrně malým počtem výroků dokázali vysvětlit poměrně velké množství jevů a okolností (Occamova břitva)
  • uspořádávají naše poznání světa
  • nové informace díky ní nevnímáme jako izolované a vzájemně nesouvisející elementy reality, ale vkládáme je do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě
  • souhrn výpovědí, výroků a tvrzení
  • teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě

Teorie by měly splňovat 3 základní cíle vědy:

  • deskripce – popis (popisuje a třídí charakteristické znaky)
  • predikce – předvídání, vychází z popisu jevů a soustřeďuje se na vztahy mezi těmito jevy
  • explanace – vysvětlení (odpověď na otázku proč?), hledání vysvětlení příčinných souvislostí (věda - porozumět realitě a pak ji interpretovat , východiskem lidská zvědavost , hlavní cíle: deskripce, predikce a explanace)

Deskripce (popis)

  • celkově popis a utřídění
  • nesrozumitelnou spleť rozkládáme na části a tyto části popisujeme (znaky kategorizujeme – třídíme)
  • první, co člověk začne dělat, dostane-li se do nové situace, je, že se v ní snaží zorientovat, a to znamená klást si otázky typu „Co je to? Jaké to je?“...; musíme zjistit, které elementy vlastně situaci tvoří; naším úkolem je tedy popis a třídění (deskripce a klasifikace); původně nesrozumitelná spleť událostí a věcí se rozloží na části, které popisujeme a na základě nacházení charakteristických znaků, tyto části třídíme, kategorizujeme; tyto věci dostávají i společné zastřešující názvy: židle, literatura, studenti, metodologie

Explanace (vysvětlení)

  • odpověď na otázku Proč?
  • hledání vysvětlení příčinných souvislostí
  • zjištění souvislostí mezi změnami v jednom jevu a změnami ve druhém jevu, významně obohacuje naše možnosti efektivně se přizpůsobovat prostředí i přizpůsobovat prostředí sobě

Predikce

  • odhad opírající se o vědeckou hypotézu nebo teorii
  • úlohou vědy je dokázat předvídat
  • predikce vychází z popisu jevů, ale svou pozornost zaměřuje na vztahy mezi těmito jevy; ptáme se tedy, jak těsně dva nebo více jevů spolu navzájem souvisí (např. vztah mezi prospěchem na střední a na vysoké škole, predikce úspěchu ve studiu)
  • predikce umožňuje plánovat, očekávat a měnit typy výzkumných projektů

Vědecké přístupy a metody, které se k nim vztahují:

  • deskripce – mapovací výzkum a pozorování
  • predikce – korelační výzkum, diferenciační přehled a vývojová studie
  • explanace – experiment, kvaziexperiment