Virtuální národní fonotéka

Databáze Moravské zemské knihovny, která primárně zpřístupňuje zvukové dokumenty uchovávané v jakékoliv knihovně, archivu, soukromé instituci, a také u soukromých osob v České republice. Jedná se tedy o jedinečný specializovaný elektronický informační zdroj sloužící odborné i laické veřejnosti. Databáze je stále ještě ve vývoji.[1]

Historie a současnost

První snahy o vybudování archivu zvukových dokumentů sahají na počátek 20. století. V roce 1910 se o zbudování pokusila Česká akademie věd a umění, která usilovala o zachování zvukového obrazu doby budoucím generacím. Z technických důvodů se však úmysl nepodařilo naplnil. Ve 20. a 30. letech probíhalo sestavování základů pro zvukový archiv, k jeho vzniku nedošlo. Další snahy pokračovaly i v druhé polovině 20. století. Po vícekrát nepřijatém projektu přihlášeného do Programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity (NAKI) na vybudování Národní fonotéky se Moravská zemská knihovna, zapojená do projektu, rozhodla vytvořit Virtuální národní fonotéku na bázi volně dostupného systému VuFind.[2]

Od té doby na tvorbě fonotéky spolupracují mnohé paměťové i jiné instituce, jako například Národní muzeum, Knihovna Liberec, Krajská knihovna Františka Bartoše, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, Městská knihovna v Přerově, Radioteka.cz, Český rozhlas, audioteka.cz, Supraphon, aj.[3]

Cíl

Cílem Virtuální národní fonotéky (VNF) je sběr a zpřístupnění informací o zvukových dokumentech, není plánováno digitální uložiště (fyzické shromáždění obsahu na jednom místě). Další cíl představuje vybudování souborného katalogu pro zvukové dokumenty, který by mj. zpřístupňoval retrospektivní záznamy i diskografické záznamy.
VNF také „Shromažďuje a zpřístupňuje metadata, která:
a) popisují obsah a fyzickou podobu daných zvukových dokumentů (tedy nosičů)
b) přinášejí informaci o místě uložení a vlastníkovi primárního dokumentu
c) uvádějí odkazy na digitální obsahy těch dokumentů, kde již byla provedena digitalizace a to formou odkazu do digitálního úložiště instituce, která má daný dokument ve své sbírce či fondu.“ [1]
Jelikož jsou metadata sbírány z různých typů institucí, nelze očekávat jednotné zpracování podle knihovnických standardů. Různé zpracování záznamů je také dáno dobou vzniku a tedy stavem pravidel popisu v dané době. Prozatím nelze VNF pokládat za digitální fonotéku, jelikož pouze odkazuje do lokálních uložišť, teprve v další fázi se tomuto úmyslu bude přibližovat.[1]

Pracovní skupina

V roce 2014 byla zformována pracovní skupina, která se věnuje sdružení odborníků v ochraně, digitalizaci a zpřístupňování zvukových dokumentů a také vytvoření platformy pro spolupráci. Skupina si klade za cíl, angažovat se v otázkách národní strategie pojednávají o ochraně, zpřístupňování a digitalizaci zvukových dokumentů, také při vzdělávání odborníků, tvorbě metodik atd.[4]

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 Obsah a cíle Virtuální národní fonotéky. Brno: MZK. Dostupné také z: http://projekt.narodnifonoteka.cz/home/obsah-a-cile
  2. ↑ Historie. Brno: MZK. Dostupné také z: http://projekt.narodnifonoteka.cz/home/historie
  3. ↑ Spolupráce. Brno: MZK. Dostupné také z: http://projekt.narodnifonoteka.cz/home/spoluprace
  4. ↑ Pracovní skupina pro ochranu, digitalizaci a zpřístupňování zvukových dokumentů v ČR. Brno: MZK. Dostupné také z: http://projekt.narodnifonoteka.cz/home/nf2014

Související články

Databáze
Digitalizace
Metadata

Klíčová slova

Virtuální národní fonotéka, zvukové dokumenty, Moravská zemská knihovna

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Virtuální_národní_fonotéka&oldid=54804“