Dollard a Miller

John Dollard a Neal E. Miller – subjektivní behaviorismus

Život

• Oba narozeni ve Wisconsinu
• Spolu vydali tři významné knihy:

• Frustration and aggression (frustrace a agrese)
• Social learning and imitation (sociální učení a nápodoba)
• Personality and psychotherapy (osobnost a psychoterapie)

John Dolard (1900-1980)

• získal doktorát ze sociologie
• Odešel jako výzkumný pracovník v sociální psychologii do Berlína
• Po návratu nastoupil jako profesor na Yaleově univerzitě kde zůstal

• Vyučoval antropologii, sociologii a psychologii

Neal E. Miller (1908-2002)

• Doktorát na Yeleově univerzitě
• Během doktorského studia spolupráce s Hullem a Dollardem
• Odešel do Evropy kde prodělal psychoanalytický výcvik
• Většinu své učitelské a výzkumné dráhy strávil na Yale a později na Rockefellerově univerzitě

Teorie

• Ačkoli byli behavioristi, oba prodělali psychoanalytický výcvik
• Jejich teorie je vlastně integrace psychoanalýzy a behaviorismu v kontextu daného sociokulturním prostředím
• Ústředním tématem je proces učení založeny na sledu podnět – odezva
• Užívají jej k vysvětlení hlavních otázek fungování osobnosti:
• Intrapsychické pochody
• Povaha a vývoj osobnosti
• Nevědomí
• Vznik neuróz

Proces učení

• Podnět (pudová potřeba) + signál -> odezva -> zpevnění

• Podnět + odezva -> návyk

Pudová potřeba

• Jakýkoli silný podnět, který vyvolává odezvu
• Může být nazván motivací
• Může jít o vnější události ale i primární pudové potřeby
• Na základě primárních pudových potřeb si jedinec učením osvojuje sekundární potřeby

Signál

• Signály rozhodují o tom, kdy bude jedinec reagovat, kde bude reagovat a kterou odezvu uskuteční
• Signál je též motivačním činitelem, ale jeho hnací síla je specifičtější
• Každý signál modifikuje motivující sílu podnětu svým způsobem

• Např. podnět je že člověk má hlad, signál je vývěska McDonaldu, která pomůže člověku v rozhodování kde se nají a jestli si dá raději něco menšího nebo celé menu

• Signál může působit tak intenzivně, že se stává potřebou, která sama pudí jedince k činu

Odezva

• Je vyvolávána motivační silou pudové potřeby a směrovým působením signálu
• Učení se nemůže uskutečnit pokud neproběhne odezva a pokud tato odezva není zpevněna
• Účinnost učení a terapie závisí na umění odborníků vyvolat u žáků či pacientů vhodné odezvy, které poskytnou příležitost ke zpevnění
• Některé interpersonální, skryté odezvy mohou spustit sled vnitřních dějů (strach)

Zpevnění

• Každá událost zesilující tendenci k opakování nějaké odezvy
• Znamená redukci potřeby

Osobnost: podstata a vývoj

• Sled „podnět/signál – odezva“ nazývají návyk
• Pojem vytvořený Hullem
• Návykům se jedinec učí prostřednictvím zpevnění
• Podle autorů není osobnost vrození

• Jedinec si ji osvojuje v dětství prostřednictvím procesu učení
• Sestává z návyků příznačných pro chování dané osoby

Od primárních pudových potřeb k sekundárním

• Člověk se rodí s primárními (vrozenými) potřebami

• Ty napomáhají k uchování fyziologického života jedince

• Vývoj osobnosti pak spočívá v osvojení repertoáru sekundárních potřeb

• Rozvinutí primárních potřeb v sociokulturním kontextu jedincova prostředí

• Učení: neutrální signál, často spojený s primární potřebou -> získání schopnosti vyvolávat odezvy -> stává se sekundární potřebou
• Sekundární potřeby tedy zajišťují uchování lidského života v kontextu dané společnosti či kultury
• === Uplatnění ve výchově ===
• Ve vývoji osobnosti má rozhodující význam prvních šest let
• Dítě se seznamuje i se sekundárním zpevněním (poděkování, peníze atd.)
• Rodiče by dítěti měli poskytovat všemožnou podporu
• Nejdůležitější jsou 4 nácvikové situace:

• Situace krmení
• Nácvik čistotnosti
• Raný nácvik v oblasti sexuálních projevů
• Nácvik ovládání hněvu

Neurózy: nevědomé konflikty

• Aplikace Dollardova a Millerova přístupu k vysvětlení Freudových pojmů

Nevědomí

• Nevědomí sestává z pudových potřeb, signálů a odezev, které se dostavují, aniž by byly chápány či slovně označeny
• Dlouhé období, v němž probíhá největší část sociálního učení nevědomě
• Nevědomí není omezeno jen na dětství

• Dospělí mohou mít také problémy s označováním svého chovánínebo jeho činitelů
• Neurotici nedokážou popsat své konflikty

Od dětských konfliktů k neurózám v dospělosti

• Nevědomí je těsně spjato se vznikem neuróz
• Neurózy jsou nevědomé konflikty naučené v raném dětství
• Jedince neurózám učí rodiče

• Poskytují málo citové podpory nebo podnětů k rozvoji řeči a myšlení
• Jiní poskytují signály naznačující ohrožení v sexuálních záležitostech (trestání za zkoumání genitální oblasti)

• tři typy konfliktů

• přitahování – odpuzování (přitahování sexuálním objektem a odpuzování strachem z trestu)
• přitahování – přitahování
• odpuzování – odpuzování

• protože jsou neurózy naučeny, mohou být i odnaučeny