Dědičnost vs. prostředí: Porovnání verzí

Verze z 7. 11. 2013, 16:27

nature = příroda = ORGANISMUS = biologická determinace
Gottfried Wilhelm Leibnitz (1646-1716) - reagoval na Johna Locka = Nisi intelectú ipse = „Nic kromě intelektu samého“
genotyp = celek všech zděděných elementů, fixovaných v každé buňce, determinuje potencionalitu vývoje, neexistuje v absolutní formě

nativismus/hereditarismus je směr, který zastává domněnku, že nejvýznamnější vliv na vývoj jedince hraje dědičnost, přívržencem tohoto směru byl F. Galton, který dělal průzkum 415 významných lidí a doložil vliv dědičnosti nadprůměrně inteligentních jedinců, založil v Londýně laboratoř, kde se mohli nechat lidé vyšetřit, určil dva základní zákony: dědičný podíl předků - řeší vliv podílu genetické vlastnosti, které předává rodič na své potomky a zákon zvratu, navrhl zkoumat v této souvislosti monozygotní dvojčata, výzkumy dvojčat se poté zabývali také Lurija, Švancara, Eysenck
představitelé: Freud – iracionální nativismus (socializace je boj jedince se společností – jedinec něco chce a společnost mu v tom brání)
Thorndike, Galton, Tolstoj – racionální (experiment v Jasné Polaně)
O´Neilovi – racionální, škola Summerhill (člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nebrání X Anna Freudová – dítě je zkažené už od začátku, smrdí, blinká apod.)

nurture = povaha = PROSTŘEDÍ = sociální determinace
John Lock autor věty „Dítě je tabula rasa“ Nihil est in intelectú, quod prius fuerit in sensú = „Nic není v intelektu, co dříve nebylo ve smyslech“
fenotyp - výsledek interakce určitého genotypu a určitého prostředí paralela s modelováním sociálně prospěšného chování (odměna, trest)
environmentalismus je směr, ve kterém přívrženci preferují vliv sociálního prostředí při vývoji jedince, vsoučasnosti dochází ke konvergenci obou směrů

hypotéza první poukazuje na Gaussovu křivku, její střed tvoří jedinci, na které má vliv především prostředí a oba extrémy Gaussovy křivky tvoří jedinci, u nichž se uplatňuje vliv heredity
druhá hypotéza se zakládá na tom, že psychické stavy jsou předurčeny geneticky a chování v sociálním kontextu je především ovlivněno prostředím
třetí hypotéza se týká otázky stupně vývoje, kdy genetické determinanty se projevují v dětském věku a později se uplatňuje vliv prostředí

představitelé: Watson – „Dejte mi 13 novorozeňat – z nich co chcete…“, Adler

překonala rozpory výše uvedených dvou
konvergence vnitřních vloh s vnějšími vývojovými podmínkami probíhá zráním a empirickým učením (pozn. u ruské dialektické školy dochází k témuž)

@@ Řádek 7: / Řádek 7: @@
 * '''nativismus/hereditarismus''' je směr, který zastává domněnku, že nejvýznamnější vliv na vývoj jedince hraje dědičnost, přívržencem tohoto směru byl '''F. Galton''', který dělal průzkum 415 významných lidí a doložil vliv dědičnosti nadprůměrně inteligentních jedinců, založil v Londýně laboratoř, kde se mohli nechat lidé vyšetřit, určil dva základní zákony: '''dědičný podíl předků''' - řeší vliv podílu genetické vlastnosti, které předává rodič na své potomky a '''zákon zvratu''', navrhl zkoumat v této souvislosti monozygotní dvojčata, výzkumy dvojčat se poté zabývali také Lurija, Švancara, Eysenck
-* představitelé: '''Freud''' – '''iracionální nativismus''' (socializace je boj jedince se společností – jedinec něco chce a společnost mu v tom brání)
+* představitelé: '''[[Sigmund Freud|Freud]]''' – '''iracionální nativismus''' (socializace je boj jedince se společností – jedinec něco chce a společnost mu v tom brání)
 * '''Thorndike, Galton, Tolstoj''' – racionální (experiment v Jasné Polaně)
 * '''O´Neilovi''' – racionální, škola Summerhill (člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nebrání X Anna Freudová – dítě je zkažené už od začátku, smrdí, blinká apod.)