Dědičnost vs. prostředí

  • nature = příroda = ORGANISMUS = biologická determinace
  • Gottfried Wilhelm Leibnitz (1646-1716) - reagoval na Johna Locka = Nisi intelectú ipse = „Nic kromě intelektu samého“
  • genotyp = celek všech zděděných elementů, fixovaných v každé buňce, determinuje potencionalitu vývoje, neexistuje v absolutní formě
  • nativismus/hereditarismus je směr, který zastává domněnku, že nejvýznamnější vliv na vývoj jedince hraje dědičnost, přívržencem tohoto směru byl F. Galton, který dělal průzkum 415 významných lidí a doložil vliv dědičnosti nadprůměrně inteligentních jedinců, založil v Londýně laboratoř, kde se mohli nechat lidé vyšetřit, určil dva základní zákony: dědičný podíl předků - řeší vliv podílu genetické vlastnosti, které předává rodič na své potomky a zákon zvratu, navrhl zkoumat v této souvislosti monozygotní dvojčata, výzkumy dvojčat se poté zabývali také Lurija, Švancara, Eysenck
  • představitelé: Freudiracionální nativismus (socializace je boj jedince se společností – jedinec něco chce a společnost mu v tom brání)
  • Thorndike, Galton, Tolstoj – racionální (experiment v Jasné Polaně)
  • O´Neilovi – racionální, škola Summerhill (člověk je předurčen k dobrému vývoji, pokud mu společnost nebrání X Anna Freudová – dítě je zkažené už od začátku, smrdí, blinká apod.)
  • nurture = povaha = PROSTŘEDÍ = sociální determinace

John Lock autor věty „Dítě je tabula rasa“ Nihil est in intelectú, quod prius fuerit in sensú = „Nic není v intelektu, co dříve nebylo ve smyslech“

  • fenotyp - výsledek interakce určitého genotypu a určitého prostředí paralela s modelováním sociálně prospěšného chování (odměna, trest)
  • environmentalismus je směr, ve kterém přívrženci preferují vliv sociálního prostředí při vývoji jedince, vsoučasnosti dochází ke konvergenci obou směrů

J. Švancara vytvořil tři hypotézy, které slučují názory obou směrů:

  1. hypotéza první poukazuje na Gaussovu křivku, její střed tvoří jedinci, na které má vliv především prostředí a oba extrémy Gaussovy křivky tvoří jedinci, u nichž se uplatňuje vliv heredity
  2. druhá hypotéza se zakládá na tom, že psychické stavy jsou předurčeny geneticky a chování v sociálním kontextu je především ovlivněno prostředím
  3. třetí hypotéza se týká otázky stupně vývoje, kdy genetické determinanty se projevují v dětském věku a později se uplatňuje vliv prostředí

Teorie konvergence - William Stern

  • překonala rozpory výše uvedených dvou
  • konvergence vnitřních vloh s vnějšími vývojovými podmínkami probíhá zráním a empirickým učením (pozn. u ruské dialektické školy dochází k témuž)

Zdroje