Informační společnost

„Sociální fenomén spojený s transformací společnosti tradiční industriální do informační. Informační společnost s rozvinutým informačním průmyslem a vysokým podílem informačních služeb vytváří předpoklady pro vznik nové elitní sociální vrstvy schopné využívat informace, znalosti a informační a komunikační technologie a naopak vede k chudnutí vrstev zaměstnanců spojených s tradičními odvětvími, kteří se nedokázali včas rekvalifikovat a nenalézají proto v informační společnosti uplatnění.“

Charakteristika informační společnosti

• vzniká kvalitativní proměnou industriální společnosti,
• nositelem inovačních změn a výchozím zdrojem rozvoje jsou znalosti a informace,
• intenzivní informatizace společnosti související hlavně s rozvojem informačních a komunikačních technologií,
• násobí se objem informací,
• zvyšuje se schopnost konkurence,
• nejvýznamnější oblastí se stává management informací a znalostí ve všech společenských sférách,
• rozvíjí se informační ekonomika,
• všemi negativními i pozitivními důsledky se zvyšuje závislost na elektronizaci života,
• změny v oblasti práce (prostředí, návyky, činnosti),
• dominuje uchování informací v elektronické podobě

Možnosti informační společnosti

Dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti uvádí hlavní přínosy budoucí informační společnosti:

• „zvýšení kvality života širším výběrem služeb a zábavy,
• lepší podpora vzdělanosti a jejímu průběžnému doplňování během aktivního profesního života, podpora profesní flexibility společnosti,
• nové možnosti pro uplatnění tvůrčích schopností lidí,
• zvýšení schopnosti společnosti reagovat na změny ve struktuře nabídky a poptávky profesní kvalifikace pracovní síly,
• nové možnosti uplatnění kulturních tradic a identity regionů a odstranění odlehlosti periferních oblastí,
• kvalitativní posun v respektování ekologických požadavků, šetření přírodních zdrojů a životního prostředí,
• účinnější a transparentnější legislativa a administrativa, bližší k občanovi a pracující s nižšími náklady, vyšší podíl občanů na veřejné správě,
• efektivnější řízení podniků a usnadnění spojení výrobců a poskytovatelů služeb se zákazníky, které zvýší konkurenceschopnost,
• nové služby poskytované v rámci telekomunikací a nové trhy pro výrobce software,
• vyšší úroveň stability a bezpečnosti, racionální chování a řízení mimořádných a krizových situací.“

Trendy měnící knihovny v informační společnosti

Se vznikem informační společnosti souvisí pokrok a změny v informačních a komunikačních technologiích a právě ty nesou potenciál změny knihoven. Se změnami společenskými přichází i změna pracovního trhu – v popředí je profese informačního specialisty, který je charakterizován jako člověk ekonomicky využívající informace (učitelé, lékaři, vědci, ...).

Úloha knihoven spočívá v podpoře informačních specialistů, která by měla být realizována v několika rovinách (současně představující nové oblasti působení knihoven ve společnosti):

• popularizace technologií – seznamování uživatelů s novými technologiemi, jejich využitím a sociálním kontextem (zejména se to týká knihoven na univerzitách, které mají snadný přístup k technologiím a specialistům, a v malých městech, kde jsou knihovny ještě nositeli pokroku).
• informační vzdělání - nejen na rozvoj měkkých dovedností a počítačové gramotnosti, ale i implementovace klasicky informačních témat (informační chování, informační etika, ...).

Knihovny by měly využít dvou zdrojů, kterými disponují:

• specializovaný knihovní fond obsahující množství metadat využitelných pro další účely (například tvorba specializovaných webů, díky čemuž mohou kolem sebe sdružovat zajímavou komunitu)
• sociální kapitál knihovníků - knihovníci dávají informacím společenský rozměr a zároveň dokáží s informacemi pracovat tvůrčím způsobem, což zahrnuje jejich vizualizaci, analýzu, sběr či hodnocení. Nové kreativní projekty, události, osobní spojení knihovníka a čtenáře jsou mimořádně důležité z hlediska dalšího vývoje těchto institucí

.

Odkazy

Reference

<references>/

Doporučená literatura

• Bell, D. 1973. The Coming of Post-Industrial Society: A Venture in Social Forecasting. Harmondsworth : Penguin Books.
• Boyd Rayward, W. (ed.). 2008. European Modernism and the Information Society: Informing the Present, Understanding the Past. Aldershot, Burlington : Ashgate.
• Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. I: The Rise of Network Society. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
• Castells, M. 2000. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. III.: End of Millenium. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
• Castells, M. 2004. The Information Age: Economy, Society and Culture, vol. II: The Power of Identity. Cambridge, MA; Oxford, UK: Blackwell.
• Cejpek, J. 1998. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. Praha: Karolinum.
• Ducatel, K.; Webster, J.; Herrmann, W. (eds.) The Information Society in Europe: Work and Life in the Age of Globalization. Lanham: Rowman & Littlefield.
• Eriksen, T. H. 2005. Tyranie okamžiku: rychlý a pomalý čas. Brno: Doplněk.
• Kohyama, K. 1968. Introduction to Information Society Theory. Tokyo: Chuo Koron.
• Mansell, R. (ed.). 2009. The Information Society: Critical Concepts in Sociology. (vol. I: History and Perspectives, vol. II: Knowledge, Economics and Organization, vol. III.: Democracy, Government and Regulation, vol. IV: Everyday Life). London: Routledge.
• Martin, J. 1978. The Wired Society: A Challenge for Tomorrow. Englewood Cliffs: Prentice-Hall.
• Masuda, Y. 1980. The Information Society as a Post-Industrial Society. Tokyo: Institute for the Information Society.
• Mattelart, A. 2003. The Information Society: An Introduction. London: Sage.
• Musil, J. 2003. Elektronická média v informační společnosti. Praha: Votobia.
• Musil, J. 2007. Komunikace v informační společnosti. Praha: UJAK.
• Rankov, P. 2006. Informačná spoločnosť - perspektívy, problémy, paradoxy. Levice: Koloman Kertész Bagala.
• Schauer, T. 2003. The Sustainable Information Society: Visions and Risks. Ulm : Universitätsverlag.
• Toffler, A. 1981. The Third Wave. New York: Bantam Books.
• Virilio, P. 2004. Informatická bomba. Červený Kostelec: Pavel Mervart.
• Vlasák, R. 1999. Světový informační průmysl. Praha: Karolinum.
• Webster, F. 2002. Theories of the Information Society. London: Routledge.
• Webster, F.; Blom, R. (eds.). 2004. The Information Society Reader. London: Routledge - Taylor & Francis Group.

JONÁK, Zdeněk. Informační společnost. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-[cit. 2014-06-12]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000468&local_base=KTD

VYMĚTAL, Jan, DIAČIKOVÁ, Anna a VÁCHOVÁ, Miriam. Informační a znalostní management v praxi. 1. vyd. Praha: LexisNexis CZ, 2006. 399 s. Studijní texty. ISBN 80-86920-01-1.

RADA PRO INFORMAČNÍ POLITIKU. 1999. Státní informační politika – cesta k informační společnosti [online]. [cit. 2014-06-12] Dostupné z: http://www.epractice.eu/files/media/media_425.pdf

ČERNÝ, Michal. Osm technologických trendů, které promění knihovny v informační společnosti. ITlib: Informačné technológie a knižnice [online]. 2013, roč. 2013, č. 2, s. 30-35 [cit. 2014-06-13]. Dostupné z:http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/osm-technologickych-trendu-ktere-promeni-knihovny-v-informacni-spolecnosti.html