Mons Porphyrites

Mons Porphyrites je římská a byzantská lokalita,která byla důležitá pro těžbu pofryfu, jak už napovídá její název. Porfyrové lomy se nacházejí v oblaste Gebel Dokham, kde bylo také nalezeno opevněné sídlieště se Serapidovým chrámem a další malé sídlieště, na kterém zřejmě sídlili dělníci, kteří zde porfyr těžili. Jelikož je oblast špatně přístupná, byla málo navštěvovaná a zásobována zřejmě především přes cestu vedoucí od Rudého moře.

Výzkum

První výzkumy zde byly prováděny v 60.letech 20. století německou expedicí, která zmapovala půdorys chrámu a charakter osídlení. Následně zde pracoval tým z USA, který lokalitu na základě nálezů keramiky datoval do období mezi 1. a 4. stoletím našeho letopočtu. Od roku 1994 zde pracuje britský tým pod Egypt Exploration Society.

Význam lokality

Jelikož se jedná o odlehlou a málo navštěvovanou oblast, komplex z římské doby je zde dobře dochován. Asi 50km jižně odsud se nachází další významná římská lokalita Mons Claudianus, kde se nalezlo mnoho ostrak s nápisy, zmiňující i Mons Porphyrites. Tyto záznamy ji popisují jako administrativní základnu vojenských i průmyslových aktivit v přilehlé oblasti Východní pouště. Osídlení Mons Porphyrites se dělí na dvě části: Wádí Abú Maamel, kde se nachází pevnost a dvě hlavní studny, a Gebel Dokhan (též Badia) na jihu. Samotné doly jsou umístěny na vrcholu hor, tři z nich byly v 19.století pojmenovány Lykabethos, Lepsius a Rammius. V malém chrámku v horách byl též nalezen nápis s dedikací Ptahovi a Serapidovi, a také rytina Ptah-Mina, datovaná do roku 18 n.l.

Další literatura

Klein, M.J. 1988 : "Untersuchungen zu den Kaiserlichen Steinbrüchen", Bonn.

Kraus, T., J.Röder and W.Müller-Wiener. 1967 : "Mons Claudianus—Mons Porphyrites", in: MDAIK 22:109–207.