Ptah

Jméno

Jméno boha Ptaha je odvozeno od slovesa peteh, které znamená "tvořit", "dávat tvar", překlad jeho jména tak může znít "Ten, který tvoří".

Ikonografie a sféry vlivu

Zobrazení boha Ptaha

Ptah byl jedním z nejstarších božstev starého Egypta - zmínky o něm máme doložené již z dob 1.dynastie z Tarchánu. Zobrazován byl jako stojící člověk v mumiformní podobě, držící své typické žezlo, zakončené symboly was (moci), džed (trvání) a anch (života). Dále mívá typickou těsnou pokrývku hlavy, v případě, že je spojen s nějakým jiným božstvem, může mít i další atributy - např. ve spojení s Usirem může mít nad hlavou sluneční kotouč a dvě pera. Na zádech pak mívá vidět zadní část svého náhrdelníku, případně střapec. Často bývá zobrazován, jak stojí na podstavci, připomínajícím jeden z hieroglyfů slova maat či nějaký druh řemeslnického měřítka. Na některých zobrazeních z Pozdní doby může být zachycen také jako trpaslík.[1]

Mýty a funkce

Ptah v Mennoferu

Ptah byl hlavním bohem významného města Mennoferu. Mennoferský region byl významný již od Archaické doby, kdy zde stávalo město "Bílé zdi". Zdá se, že již zde byl Ptah velmi uctívaným bohem a k tomuto prastarému centru se také vztahuje jeho velmi často užívané přízvisko "Ptah, jenž je jižně od své zdi". Dalším jeho titulem, spojeným s touto oblastí, který se však objevuje od Střední říše, je "Pán Anchtawej", doslova "Pán života Obou zemí", jednalo se ovšem o označení lokality v mennoferské oblasti, od Nové říše tak byla označována mennoferská nekropole. Ptahův chrám v Mennoferu byl pak nazýván "Hut-ka-Ptah", "dům/chrám Ptahova ka", v Nové říši pak Hikupta, z čehož vzniklo řecké pojmenování Aigyptos a dnešní Egypt.[2]

V Mennoferu byl Ptah uctíván v rámci triády, kde jeho partnerku představovala bohyně Sachmet a jako jejich syn vystupoval bůh Nefertem.


Mennoferská teologie

V rámci mennoferské teologie vystupuje Ptah jako hlavní a stvořitelské božstvo. V první části textu se pojednává o rozsouzení sporu Hora a Sutecha, které se v této verzi příběhu odehrává právě v Ptahově chrámu v Mennoferu. Ve druhé části textu je popisováno stvoření světa - bůh Ptah zde tvoří svět pomocí svého srdce a jazyka, tedy pomocí svého myšlení (ve starém Egyptě bylo srdce sídlem myšlení, paměti a svědomí) a slova. Ostatní bohové vystupují v tomto pojetí světa jako Ptahovy projevy, manifestace či dokonce části jeho těla - např. héliopolské Devatero je zde popisováno jak Ptahovy zuby. V rámci magické moci slov je zde Ptah také identifikován s Thovtem.[3]

Řemesla

Ptah vystupoval také jako patron řemeslníků a umělců. Díky tomuto svému aspektu tak mohl být také chápán jako božský řemeslník, který stvořil lidstvo i svět. Někdy bývá v souvislosti s řemesly spojován též s trpaslíky. Řekové jej pak identifikovali s Héfaistem.[4]

Smrt a vzkříšení

Jako řemeslník byl Ptah spojen také s rituálem otevírání úst.Objevuje se také jako součást synkretického božstva Ptah-Sokar-Usira, jež symbolizovalo životní cyklus a regeneraci - Ptah zde zastupoval stvoření, Sokar smrt a Usir znovuzrození.[5]

Apis

S Ptahem byl také spojen posvátný mennoferský býk Apis (Hapi), jenž byl považován za Ptahovo ba, případně jeho posla či syna. Apis tedy fungoval jako ztělesnění boha na zemi a mohl tak např. vynášet věštby. S Apidovým kultem byl také těsně spjat panovník.[6]

Kult

Hlavní středisko Ptahova kultu se nacházelo v Mennoferu (Memfidě, dnešní Mit Rahíně), [7] ucítván byl však po celém Egyptě - např. měl svou vlastní svatyni v Karnaku, jako patron řemeslníků byl také oblíbeným bohem v Dér el-Medíně. Jeho kult je doložen i za hranicemi Egypta, a to v Núbii.[8]

Především od Nové říše se Ptah objevuje v rámci soukromé zbožnosti. Můžeme najít stély, na nichž jsou zobrazeny uši, které naznačují, že Ptah svým prosebníkům naslouchá. V této roli pak může vystupovat i v samostatných kaplích chrámů.[9]


Reference

  1. Wilkinson 2003: 125-126
  2. Janák 2005: 137-138
  3. Mennoferská teologie (Breasted 1921)
  4. Wilkinson 2003: 124
  5. Pinch 2002: 182
  6. Více viz Janák 2005: 61-62
  7. Více viz Verner 2010: 99-150
  8. Wilkinson 2003: 126
  9. Janák 2005: 139

Literatura

Breasted, James H. : 1901 „The philosophy of a Memphite priest“, Zeitschrift für ägyptische Sprache und Altertumskunde 39, s. 39 -54.

Eaton, Katherine 2015. Ptah's role as patron of craftsmen and the epithet "south-of-his-wall". Mitteilungen des Deutschen Archäologischen Instituts, Abteilung Kairo 69, 73-78.

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.

Verner, M. 2014: Der Gott Ptah und die memphitische Theologie. Sokar 29, 20-29.

Verner, M., 2010: Chrám světa: svatyně, kulty a mysteria starověkého Egypta. Praha: Academia

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.