Hermopolská kosmogonie

Hermopolská kosmogonie je pojmenována podle Hermopole (egyptsky Chemenu, dosl. „(Město) Osmi“, dnešního Ešmunénu) ve středním Egyptě. V místní verzi o stvoření světa vystupují bohové, kteří byli na této lokalitě uctíváni. Souvislý text tohoto náboženského konceptu se opět nedochoval, a zmínky, které se objevují v dalších náboženských textech, jsou mnohdy značně protichůdné. Už v Textech pyramid a Textech rakví se ve stejných říkáních objevují zároveň prvky kosmogonie hermopolské i hélipolské, obě pojetí tedy zřejmě vycházela ze stejných představ a/nebo se začala velmi brzy navzájem ovlivňovat a prolínat.

Osmero

Podobně jako v kosmogonii héliopolské, i v této variantě se na počátku světa nachází nehybný praoceán, v tomto podání je však tato počáteční hmota popsána čtyřmi vlastnostmi, z nichž každá byla personifikována božským párem – Nun a jeho protějšek Naunet představovali nehybnost, Kek či Kuk a Keket temnotu, Heh a Hehet nekonečnost, a Tenemu a Tenemut neuspořádanost. Poslední zmiňovaný pár bývá však někdy nahrazován jinými dvojicemi - objevuje se Amon a Amaunet, personifikace skrytosti, či Gereh a Gerehet, zastupující temnotu.

Jedná se o velmi stará božstva, z nichž některá jsou doložena už v Textech pyramid. Tito bohové jsou v egyptských textech označováni jako Osmero (chemenu). Bohové Osmera bývají zobrazováni jako muži z žabími hlavami, a bohyně se objevují v podobě žen s hadími hlavami. Podobně jako héliopolské Devatero, i Osmero v sobě skrývá symboliku čísel – osm je dvakrát čtyři, a čtyřka mohla zastupovat úplnost (např. čtyři světové strany, tedy celý prostor). V některých textech se v prvotním oceánu, popisovaném výše zmíněnými koncepty, objevuje také osm Hehů, či osm podob boha Heha.

Zrození slunečního božstva a Thovt

Z praoceánu se nejprve vynořil prvotní pahorek či Ostrov ohně či plamenů. Na něm se zrodil sluneční bůh, který posléze vystoupal na nebesa na hřbetě nebeské krávy. V tomto podání se sluneční bůh rodí z vejce, které stvořilo právě Osmero v temných zákoutích Nunu. Podle jiných verzí však toto vejce snesl prvotní bůh v husí podobě, nebo také bůh Thovt, který zde vystupuje jako stvořitel světa.Právě po Thovtovi získalo město Chemenu své řecké označení Hermopolis, neboť Řekové jej ztotožňovali se svým bohem Hermem.

Podle dalších verzí se ovšem na hladině praoceánu objevil lotosový květ, a slunce povstalo z něj.

V pozdějších obdobích se myšlenky hermopolské kosmogonie dále rozvíjejí a Osmero objevuje ve spojení s bohem Amonem v konceptu tzv. pozdní thébské kosmogonie.

Další literatura

Allen, J. P., 1988 : "Genesis in Egypt: the philosophy of ancient Egyptian creation accounts"New Haven(Conn.): Yale University.

Baines, J., Lesko, L.H., Silverman D.P., Shafer, B. E.2009 : "Náboženství ve starověkém Egyptě: bohové, mýty a náboženská praxe. 1. vyd. Neratovice: Verbum.