Funkcionalismus: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Funkcionalismus''' je americký psychologický směr z počátku 20. století, který zdůrazňuje důležitost poznání, jak se psychika přizpůsobuje prostředí.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref> V opozici vůči [[Strukturalismus|strukturalismu]], který analyzoval elementy [[vědomí]], se zaměžuje na psychické procesy.<ref name="Plháková">Plháková, A. (2006). <i>Dějiny psychologie.</i> (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.</ref> Jeho ustanovení paradoxně podpořil představitel [[Strukturalismus|strukturalismu]] [[Edward Titchener]], který v roce 1898 proti sobě dvě rodící se školy postavil.<ref name="Plháková" /> Mezi významné představitele funkcionalismu patří americký psycholog [[William James]] a [[John Dewey]].
 
'''Funkcionalismus''' je americký psychologický směr z počátku 20. století, který zdůrazňuje důležitost poznání, jak se psychika přizpůsobuje prostředí.<ref>Hartl Pavel, &amp;  Hartlová Helena. (2010). <i>Velký psychologický slovník</i>. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.</ref> V opozici vůči [[Strukturalismus|strukturalismu]], který analyzoval elementy [[vědomí]], se zaměžuje na psychické procesy.<ref name="Plháková">Plháková, A. (2006). <i>Dějiny psychologie.</i> (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.</ref> Jeho ustanovení paradoxně podpořil představitel [[Strukturalismus|strukturalismu]] [[Edward Titchener]], který v roce 1898 proti sobě dvě rodící se školy postavil.<ref name="Plháková" /> Mezi významné představitele funkcionalismu patří americký psycholog [[William James]] a [[John Dewey]].
  
* Dobou alternativou byl [[strukturalismus]] psychologa [[Wilhelm Wundt|Wilhelm Wundta]].
+
* Dobouvou alternativou byl [[strukturalismus]] psychologa [[Wilhelm Wundt|Wilhelm Wundta]].
  
 
== Zdroje ==
 
== Zdroje ==

Verze z 4. 2. 2015, 17:02

Funkcionalismus je americký psychologický směr z počátku 20. století, který zdůrazňuje důležitost poznání, jak se psychika přizpůsobuje prostředí.[1] V opozici vůči strukturalismu, který analyzoval elementy vědomí, se zaměžuje na psychické procesy.[2] Jeho ustanovení paradoxně podpořil představitel strukturalismu Edward Titchener, který v roce 1898 proti sobě dvě rodící se školy postavil.[2] Mezi významné představitele funkcionalismu patří americký psycholog William James a John Dewey.

Zdroje

Reference

  1. Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
  2. 2,0 2,1 Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. (Vyd. 1., 328 s.) Praha: Grada Publishing.