Mentuhotep II.: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Mentuhotep II. Nebhepetre'''
+
'''Mentuhotep II. Nebhepetre''', byl prvním vládcem [[Panovníci Střední říše|12. dynastie]]. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v [[Dér el-Bahrí]]<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>.
 +
*otec: zřejmě [[Antef III.]]
 +
*matka: Iah
 +
* vládl 51 let
 +
=== Sjednocení Egypta ===
 +
Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi [[Hérakleopole|Hérakleopolí]] a [[Théby|Thébami]]. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v [[Dér el-Bahrí]], kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce [[Merikare ]]<nowiki/>zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do [[Hérakleopole]]. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>. Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve [[Wádí Šatt er-Rigál]], kde se nachází první doklad jména '''Sematawej''' (ten, který sjednotil obě země). <nowiki/>Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od [[Gebel es-Silsila|Gebel es-Silsily]]. Na reliéfu je zobrazena obrovská postava panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce [[Antef III.|Antefa III.]] a [[Cheti|Chetiho]], kancléře, který sloužil oběma králům.'' ''
 +
[[Soubor:WadiSatterRigal.JPG|náhled|Reliéf z Wádí Šatt er-Rigál]]
 +
'''Původ Mentuhotepa II.''': ''Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál zobrazuje Antefa III. jakožto pravděpodobného předchůdce, podobnou situaci vidíme na reliéfu v [[Tod|Todu]], kde postava Mentuhotepa II. převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve<ref name=":0" />.<br />''
  
otec: zřejmě [[Antef III.]]
+
=== Zahraniční výpravy ===
 +
Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na [[Elefantina|Elefantině]], odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí<ref name=":1" />.
  
matka: Iah
+
=== Administrativa ===
 +
Mentuhotep zavedl několik důležitých změn v '''administrativě'''. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ ustanovil i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. [[Cheti]], [[Meru]], [[Henenu]] a [[Meketre]]<ref name=":0" />.<br />
  
vládl 51 let
+
=== Stavební aktivity ===
 
+
Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v [[Dendera|Dendeře]], [[Gabalén|Gabalénu]], [[Abydos|Abydu]], [[Elkáb|Elkábu]], na [[Elefantina|Elefantině]], v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Asuán|Asuánu]] a [[Tod|Todu]], významné stavby postavil také v [[Théby|Thébách]]<ref name=":1">Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref>.
Mentuhotep II. byl prvním vládcem 12. dynastie. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše.<br />
 
 
 
Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi [[Hérakleopole|Hérakleopolí]] a [[Théby|Thébami]]. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v [[Dér el-Bahrí]], kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce [[Merikare ]]<nowiki/>zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do [[Hérakleopole]]. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>.<br />
 
 
Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve [[Wádí Šatt er-Rigál]], kde se nachází první doklad jména Sematawej (ten, který sjednotil obě země). Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od [[Gebel es-Silsila|Gebel es-Silsily]]. Na reliéfu je zobrazena obrovská postavou panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce [[Antef III.|Antefa III.]] a [[Cheti|Chetiho]], kancléře, který sloužil oběma králům. Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Na reliéfu v [[Tod|Todu]] vidíme postavu Mentuhotepa II., který převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve<ref name=":0" />.<br />
 
 
 
Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na [[Elefantina|Elefantině]], odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí<ref name=":1" />.<br />
 
  
 +
=== Program sebezbožštění ===
 
Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu<ref>Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.</ref> (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v [[Dendera|Dendeře]] a [[Asuán|Asuánu]] si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. Doklady z jeho chrámu v [[Dér el-Bahrí]] naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše<ref name=":0" />. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve [[Wádí Šatt er-Rigál]].<br />
 
Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu<ref>Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.</ref> (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v [[Dendera|Dendeře]] a [[Asuán|Asuánu]] si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. Doklady z jeho chrámu v [[Dér el-Bahrí]] naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše<ref name=":0" />. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve [[Wádí Šatt er-Rigál]].<br />
  
Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Zavedl také několik důležitých změn v administrativě. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ byl zaveden i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. [[Cheti]], [[Meru]], [[Henenu]] a [[Meketre]]<ref name=":0" />.<br />
 
 
Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v [[Dendera|Dendeře]], [[Gabalén|Gabalénu]], [[Abydos|Abydu]], [[Elkáb|Elkábu]], na [[Elefantina|Elefantině]], v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Asuán|Asuánu]] a [[Tod|Todu]], významné stavby postavil také v [[Théby|Thébách]]<ref name=":1">Bareš, L. -  Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref>.
 
  
Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v [[Dér el Bahrí]]<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>.
 
  
Zdroje:
+
=== Reference ===
 
<references />
 
<references />
 +
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]

Aktuální verze z 4. 2. 2015, 20:35

Mentuhotep II. Nebhepetre, byl prvním vládcem 12. dynastie. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v Dér el-Bahrí[1].

  • otec: zřejmě Antef III.
  • matka: Iah
  • vládl 51 let

Sjednocení Egypta

Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi Hérakleopolí a Thébami. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v Dér el-Bahrí, kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce Merikare zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do Hérakleopole. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců[2]. Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál, kde se nachází první doklad jména Sematawej (ten, který sjednotil obě země). Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od Gebel es-Silsily. Na reliéfu je zobrazena obrovská postava panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce Antefa III. a Chetiho, kancléře, který sloužil oběma králům.

Reliéf z Wádí Šatt er-Rigál

Původ Mentuhotepa II.: Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál zobrazuje Antefa III. jakožto pravděpodobného předchůdce, podobnou situaci vidíme na reliéfu v Todu, kde postava Mentuhotepa II. převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve[2].

Zahraniční výpravy

Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na Elefantině, odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí[3].

Administrativa

Mentuhotep zavedl několik důležitých změn v administrativě. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ ustanovil i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. Cheti, Meru, Henenu a Meketre[2].

Stavební aktivity

Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v Dendeře, Gabalénu, Abydu, Elkábu, na Elefantině, v Medamúdu, Armantu, Asuánu a Todu, významné stavby postavil také v Thébách[3].

Program sebezbožštění

Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu[4] (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v Dendeře a Asuánu si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. Doklady z jeho chrámu v Dér el-Bahrí naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše[2]. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve Wádí Šatt er-Rigál.


Reference

  1. Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
  3. 3,0 3,1 Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.
  4. Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.