Důsledky informačního zahlcení: Porovnání verzí
Řádek 35: | Řádek 35: | ||
===Trojí přístup řešení informačního zahlcení=== | ===Trojí přístup řešení informačního zahlcení=== | ||
− | #'''Search engines''' - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače (povrchový web). | + | #'''Search engines''' - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí [[Google|googlovského]] vyhledávače ([[Povrchový a hluboký web|povrchový web]]). |
#'''Tvorba znalostních bází založených na [[Crowdsourcing|crowdsourcingu]]''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]]. | #'''Tvorba znalostních bází založených na [[Crowdsourcing|crowdsourcingu]]''' – např. [[Wikiepdie|Wikipedie]]. | ||
#'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.<ref name="SoučIV" /> | #'''Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích''' – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.<ref name="SoučIV" /> |
Verze z 18. 2. 2015, 16:42
Důsledky informačního zahlcení souvisejí s informační explozí, která vznikla s rozvojem technologií a příchodem informačního věku v druhé polovině 20. století. Průběh tohoto rozvoje můžeme srovnat s industrializací z 19. století.
- Informační zahlcení charakterizuje (podle Tofflera) databáze Národní knihovny ČR takto: "Situace, kdy je člověk zahlcen velkým množstvím informací, především redundantních či nerelevantních informací, a tak nedokáže rozlišit podstatné informace od nadbytečných a není schopen rychlého racionálního rozhodnutí. To může vést ke stresu, únavě, roztržitosti apod.“.[1]
Obsah
Informační exploze – od vzniku písma k zahlcení
Z historického hlediska můžeme sledovat vývoj informačních a komunikačních kanálů v několika chronologických etapách. Ty pak měly vliv na vývoj společnosti, jeho chování a způsobu předávání informací:
- Vznik písma ve starověké Mezopotámii a v údolí Nilu (4. tisíciletí př. n. l.) = konec ústního předávání a zaznamenávání informací a jejich systematické zpracovávání a ukládání.
- Vynález knihtisku (1447/1448 n. l.), díky kterému byly zpřístupněny informace i nižším vrstvám společnosti a položily základy pro vzdělání širšího okruhu společnosti. Předčítání a naslouchání skončilo a tak si lidé mohli číst pro sebe a autoři už nebyli anonymní.
- Vývoj informačních technologií s rozvojem telegrafu, tedy od poloviny 19. století až do současnosti s vývojem počítačů v 2. polovině 20. století až po jeho konec, kdy do společnosti pronikl internet, který zásadně změnil práci s informacemi.
Prozatím poslední (3.) etapa má odlišné charakteristické rysy oproti prvním dvěma (1. rozvoj písma a poté 2. vynález knihtisku). Sledujeme podstatu celé kulturně společenské změny, kterou lze charakterizovat jako „information overload“ – informační zahlcení. Termín po 1. použil v 70. letech 20. století americký novinář, futurolog Alvin Toffler (*8.10. 1928) jako obtíž, při které se lidé nemohou rozhodnout v situaci, kdy disponují přílišným množstvím informací.[2][3]
Informační exploze a její předpoklady
Informační explozi můžeme „měřit“ od poloviny 90. let 20. století, kdy internet začal pronikat do domácností. Na počátku 21. století bylo k internetu připojeno 2 miliardy lidí. Internet se pak stal nástrojem k zprostředkovávání kvalitních informací a znalostí, které svým způsobem nahradily poptávku po surovinách či ekonomických zdrojů. Z toho vychází závislost lidí na komunikačních kanálech, znalostech a informacích (aniž bychom se zabývali, jestli na nás má informace negativní či pozitivní dopad).
Předpoklady informační exploze se dají charakterizovat 3 hlavními faktory:
- Exponenciální růst dokumentů a informací v elektronické podobě (digitalizace – vznik elektr. dokumentů přímo v pc nebo skenování hmotných dokumentů).
- Dostupnost k těmto informacím a dokumentům díky lepšímu síťovému připojení (rozšiřování, propojování a zpřístupňování webového prostoru, viz obr. 1).
- Platnost Moorova zákona o exponenciálním růstu výpočetních výkonů počítačů (zákon charakterizuje technický a ekonomický vývoj, který je v dlouhodobém kontextu hlavní příčinou a předpokladem informační exploze).[3]
Důsledky a problémy informační exploze
- Data vytváříme v mnohem větších objemech než kdy předtím. Díky dostupným technologiím a internetu můžeme čerpat kvantum informací z několika oborů lidské činnosti, které člověk vytváří (shromažďuje o tolik více informací než kdy předtím), což přináší obrovský potenciál ve využití pro společnost a záleží na společnosti, jak tento potenciál pojme.
- Tento nárůst nese sebou riziko, že uživatel může získat díky šumu zkreslující, nebo chybné informace. Je třeba více specialistů na informace.
- Člověk má navíc omezenou kapacitu zpracování informací, po zpracování nestíhá vnímat nové údaje. Schopnost vstřebávat informace je individuální, buď se tato schopnost vylepšuje, nebo stagnuje. Tím se tak narušuje proces: informace -> znalosti.[3]
Přístup k problematice a možnosti řešení
Vyhledávání informací
Vyhledávání skrze 2 přístupy, můžeme vytvářet metadata a tím zpracovávat a vyhledávat informace:
- Ruční přístup – knihovnické kategorizace, thesaury, selekční jazyky (více v knihovních sbírkách a databázové systémech s nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími daty).
- Strojové zpracování – prostřednictvím hrubé výpočetní síly, bez zásahu člověka (rychlost, možnost zpracovat velký objem dat). Účinný způsob, jak zpracovat celou množinu informací v kyberprostoru. Vzhledem k obrovskému nárůstu objemu dat se tento přístup jeví jako nejprogresivnější.
Trojí přístup řešení informačního zahlcení
- Search engines - vyhledávání v kyberprostoru za pomocí googlovského vyhledávače (povrchový web).
- Tvorba znalostních bází založených na crowdsourcingu – např. Wikipedie.
- Jednoduché prohledávání vědeckých informací v knihovních bázích – Web scale Discovery services jako jednoduché vyhledávání nad knihovním fondem a databázemi.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
- ↑ TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.
Použitá literatura
- TOFFLER, Alvin. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alvin_Toffler
- HAVLOVÁ, Jaroslava. Informační přetížení. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-02-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003317&local_base=KTD.
- SOUČEK, Martin. Informační věda [online]. Praha, [2013] [cit. 2015-02-17]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/pluginfile.php/109021/mod_resource/content/0/vseobecne_materialy/informacni_veda_soucek.pdf. Projektová práce.
Doporučená literatura
- GLEICK, James. Informace: historie, teorie, záplava. 1. vyd. v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2013, 396 s. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978-80-7363-415-5.
Grafická příloha
Obrázek č. 1 - Dostupný z prezentací na moodlu: Univerzita Karlova: Moodle pro výuku. In: Informační společnost [online]. - [cit. 2015-02-16]. Dostupné z: http://dl1.cuni.cz/enrol/index.php?id=1229
Související články
Klíčová slova
Informační zahlcení, information overflow, informace, znalost, informační kanály, komunikační kanály, Alvin Toffler, knihtisk, počítač, Moorův zákon, internet, dokument, data, metadata, search engines, digitalizace