Chontamentej: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
== Ikonografie a sféry vlivu == | == Ikonografie a sféry vlivu == | ||
− | Chontamentej byl ochráncem mrtvých a pohřebišť. Zobrazován je, podobně jako další božstva s obdobnou charakteristikou, většinou jako černý pes nebo šakal. <ref>Janák | + | Chontamentej byl ochráncem mrtvých a pohřebišť. Zobrazován je, podobně jako další božstva s obdobnou charakteristikou, většinou jako černý pes nebo šakal. <ref>Janák 2005: 89 - 90.</ref> |
==Mýty a funkce== | ==Mýty a funkce== | ||
− | Tento bůh byl původně spojen zřejmě především s oblastí [[Abydos|Abydu]], ale později bývá ztotožňován s dalšími božstvy, která měla vztah k pohřebištím a zásvětí, především [[Usir|Usirem]] a [[Anup|Anupem]].<ref>Wilkinson | + | Tento bůh byl původně spojen zřejmě především s oblastí [[Abydos|Abydu]], ale později bývá ztotožňován s dalšími božstvy, která měla vztah k pohřebištím a zásvětí, především [[Usir|Usirem]] a [[Anup|Anupem]].<ref>Wilkinson 2003 : 187.</ref> Někdy se jeho jméno objevuje pouze jako Anupův či Usirův titul, otázkou tedy je, zda se původně jednalo o samostatné božstvo, nebo pouze epiteton některého jiného boha.<ref> Wilkinson 1999 : 288, 292.</ref> |
==Kult== | ==Kult== | ||
− | Chontamentej byl ucítíván především v oblasti měst, kolem kterých se rozkládala velká pohřebiště, a to většinou v synkrezi s dalšími bohy pohřebišť, případně jako jeden z jejich aspektů. Od 5.dynastie se jeho jméno objevuje v textech obětních formulí na nápisech v hrobkách úředníků.<ref> Hays | + | Chontamentej byl ucítíván především v oblasti měst, kolem kterých se rozkládala velká pohřebiště, a to většinou v synkrezi s dalšími bohy pohřebišť, případně jako jeden z jejich aspektů. Od 5.dynastie se jeho jméno objevuje v textech obětních formulí na nápisech v hrobkách úředníků.<ref> Hays 2011 : 121–123.</ref> |
== Reference == | == Reference == | ||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
+ | |||
+ | Begelsbacher-Fischer, Barbara L. 1981. Untersuchungen zur Götterwelt des Alten Reiches: im Spiegel der Privatgräber der IV. und V. Dynastie. Orbis Biblicus et Orientalis 37. Freiburg (Schweiz); Göttingen: Universitätsverlag; Vandenhoeck & Ruprecht. | ||
+ | |||
+ | Cintron, David A. 2007. Theology in the time of Djoser. Journal of the Society for the Study of Egyptian Antiquities 34, 15-22. | ||
Hays, H. M. 2011 :The Death of the Democratisation of the Afterlife, in Strudwick, N.; Strudwick, H. : Old Kingdom: New Perspectives. Egyptian Art and Archaeology 2750–2150 BC. Proceedings of a Conference at the Fitzwilliam Museum Cambridge, May 2009. Oxbow Books | Hays, H. M. 2011 :The Death of the Democratisation of the Afterlife, in Strudwick, N.; Strudwick, H. : Old Kingdom: New Perspectives. Egyptian Art and Archaeology 2750–2150 BC. Proceedings of a Conference at the Fitzwilliam Museum Cambridge, May 2009. Oxbow Books |
Aktuální verze z 23. 2. 2015, 12:56
Jméno
Chontamentej, přepisovaný též jako Chontamenti, Chentimentiu nebo Chontiamenti, znamená "Ten, který je v čele západních", přičemž Západ představuje říši mrtvých.
Ikonografie a sféry vlivu
Chontamentej byl ochráncem mrtvých a pohřebišť. Zobrazován je, podobně jako další božstva s obdobnou charakteristikou, většinou jako černý pes nebo šakal. [1]
Mýty a funkce
Tento bůh byl původně spojen zřejmě především s oblastí Abydu, ale později bývá ztotožňován s dalšími božstvy, která měla vztah k pohřebištím a zásvětí, především Usirem a Anupem.[2] Někdy se jeho jméno objevuje pouze jako Anupův či Usirův titul, otázkou tedy je, zda se původně jednalo o samostatné božstvo, nebo pouze epiteton některého jiného boha.[3]
Kult
Chontamentej byl ucítíván především v oblasti měst, kolem kterých se rozkládala velká pohřebiště, a to většinou v synkrezi s dalšími bohy pohřebišť, případně jako jeden z jejich aspektů. Od 5.dynastie se jeho jméno objevuje v textech obětních formulí na nápisech v hrobkách úředníků.[4]
Reference
Literatura
Begelsbacher-Fischer, Barbara L. 1981. Untersuchungen zur Götterwelt des Alten Reiches: im Spiegel der Privatgräber der IV. und V. Dynastie. Orbis Biblicus et Orientalis 37. Freiburg (Schweiz); Göttingen: Universitätsverlag; Vandenhoeck & Ruprecht.
Cintron, David A. 2007. Theology in the time of Djoser. Journal of the Society for the Study of Egyptian Antiquities 34, 15-22.
Hays, H. M. 2011 :The Death of the Democratisation of the Afterlife, in Strudwick, N.; Strudwick, H. : Old Kingdom: New Perspectives. Egyptian Art and Archaeology 2750–2150 BC. Proceedings of a Conference at the Fitzwilliam Museum Cambridge, May 2009. Oxbow Books
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.
Wilkinson, T. 1999 : Early Dynastic Egypt, Routledge.