Radost: Porovnání verzí
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci | + | '''Radost''' (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní [[Emoce|emoce]]. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.<ref>Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).</ref> Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovází specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.). |
<div style="background: #f9f9f9; border: solid 1px black; padding: 10px; margin-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> | <div style="background: #f9f9f9; border: solid 1px black; padding: 10px; margin-bottom: 10px; margin-top: 10px;"> | ||
| Řádek 8: | Řádek 8: | ||
== Význam radosti == | == Význam radosti == | ||
| − | Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref> | + | Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí, jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).</ref> |
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref> | Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.<ref>Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).</ref> | ||
| − | Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav | + | Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav [[flow]]<ref>Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.</ref> - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.<ref>Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).</ref> |
[[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]] | [[Soubor:Hezký obrázek.jpg|rám|Výrazy šesti základních emocí podle Ekmana a Friesena (1971)]] | ||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
== Pozitivní psychologie == | == Pozitivní psychologie == | ||
| − | Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref> | + | Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá [[Pozitivní psychologie]]. Hlavním představitelem je [[Martin Seligman]], z českých psychologů pak [[Jaro Křivohlavý]], Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.<ref>Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.</ref> |
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref> | Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.<ref>Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.</ref> | ||
Aktuální verze z 24. 6. 2015, 15:38
Radost (anglicky „joy“ z francouzského „joie“) je pozitivní emoce. V anglickém slovníku (Webster) je radost definována jako emoce velkého potěšení a štěstí, případně jako stav štěstí a blaženosti, způsobený tím, že se stalo něco dobrého a uspokojivého.[1] Vyjadřuje subjektivní spokojenost s očekáváním příjemné budoucnosti. Tuto emoci doprovází specifická mimika (úsměv) a fyziologické změny (zvýšení srdeční činnosti, krevního tlaku apod.).
- Fjodor Michajlovič Dostojevskij
Obsah
Význam radosti
Radost může být chápána také jako krátkodobá emoce intenzivního štěstí v kontrastu k dlouhodobému a přetrvávajícímu pocitu štěstí, jakým je subjektivní pohoda nebo spokojenost. Antropologie a neurovědy ukazují, že lidský mozek není s to zažívat trvalou radost. Neurotransmitery zajišťují pouze zajiskření prchavé radosti.[2]
Radost zkvalitňuje pocit současnosti, motivuje a rozšiřuje horizonty člověka, přispívá k lepším interpersonálním vztahům a celkovému pocitu duševní pohody.[3]
Radost nemůže být získána usilováním o ni, spíše se zdá být vedlejším produktem úsilí, které má jiný cíl. Dalo by se tedy říct, že radost se prostě přihodí. Opakem je stav flow[4] - stav plynutí, zážitky optimálního prožívání.[5]
Emoce
Emoce (z latinského "motio", pohyb) jsou velmi komplexní a proměnlivé jevy. Pojí se s afekty, pocity, náladami. Dělíme je na primární a sekundární. Primární emoce jsou zřejmě vrozené. Nehledě na sociokulturní podmínky je všichni lidé vnímají a prožívají stejně. P. Ekman a W. Friesen na základě svých výzkumů vymezili 6 primárních emocí: strach, hněv, radost, smutek, odpor a překvapení. Sekundární emoce se u člověka vyvíjejí na základě emočních zkušeností, nejsou vrozené a bývají ovlivněné myšlením a prostředím, kde jedinec vyrůstá. Mezi sekundární emoce řadíme například obdiv, úctu, závist, stud, apod.
Pozitivní emoce (radost, zájem, spokojenost) také významně napomáhají učení a s jejich pomocí člověk buduje trvalé individuální zdroje, ať už fyzické, intelektuální nebo sociální.[6]
Pozitivní psychologie
Věda zabývající se studiem kladných životních zážitků a pozitivních emocí včetně radosti se nazývá Pozitivní psychologie. Hlavním představitelem je Martin Seligman, z českých psychologů pak Jaro Křivohlavý, Alena Slezáčková. Pozitivní psychologie je reakcí na dřívější jednotvárné zaměření na patologii a negativní jevy v životě člověka.[7]
Vysoce pozitivní emoce dělají lidi hravějšími. Hra je tím, co nám odmala pomáhá v seberozvoji a učení se novým dovednostem.[8]
Zdroje
Reference
- ↑ Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál (p.67).
- ↑ Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 127-128).
- ↑ Milivojević, Z. (1999). Emoce. Psychoterapie a porozumění emocím. Sarajevo: Psihopolis (p. 242-598).
- ↑ Csikszentmihalyi, M. (1996). Creativity : Flow and the Psychology of Discovery and Invention. New York: Harper Perennial.
- ↑ Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 132).
- ↑ Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha (p. 107).
- ↑ Seligman, Martin E. P.; Csikszentmihalyi, M. (2000). Positive psychology: An introduction. American Psychologist, Vol 55(1), 5-14.
- ↑ Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.
Použitá literatura
- Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.
- Slezáčková, A. (2012). Průvodce pozitivní psychologií. Grada:Praha.
- Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
- Seligman, M. (2002). Authentic Happiness: Using the New Positive Psychology to Realize Your Potential for Lasting Fulfillment. New York: Free Press.
Zdroje obrázků
Doporučená literatura
- Stuchlíková, I. (2007). Základy psychologie emocí. Portál:Praha.
- Křivohlavý, J. (2004). Pozitivní psychologie. Praha: Portál.
- Seligman, Martin. (1998) Learned Optimism. New York, NY: Pocket Books.
Externí odkazy
Klíčová slova
radost, emoce, pozitivní psychologie, štěstí
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
