Patent: Porovnání verzí
Řádek 39: | Řádek 39: | ||
# Elektrotechnika | # Elektrotechnika | ||
<br /> | <br /> | ||
− | |||
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti [http://www.european-patent-office.org Evropský patentový úřad] (European Patent Office – EPO) | Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti [http://www.european-patent-office.org Evropský patentový úřad] (European Patent Office – EPO) | ||
<br /> | <br /> | ||
Řádek 46: | Řádek 45: | ||
# všeobecná a mechanická sekce | # všeobecná a mechanická sekce | ||
# chemická sekce | # chemická sekce | ||
− | # elektrická sekce<ref>ČADA KAREL. <i>Průmyslověprávní informace</i>. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.</ref> | + | # elektrická sekce <ref>ČADA KAREL. <i>Průmyslověprávní informace</i>. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.</ref> |
Přístup k patentovým dokumentům | Přístup k patentovým dokumentům |
Verze z 10. 12. 2015, 13:25
Obsah
stránka se nyní upravuje
Patent je druh právního dokumentu ochrany průmyslového vlastnictví, který obsahuje podrobné informace o nových produktech a technologiích uvedených na trhu a to na základě Úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené v roce 1883 v Paříži.
Charakteristika
Patenty jsou důležité zdroje informací, které nejsou z 80 % nikde publikovány. Lze je vyhledat pouze v databázích, jež jsou součástí hlubokého webu.Patentové informace, tzn. informace obsažené v popisech patentů na vynálezy, v patentových přihláškách nebo užitných vzorech, obsahují nejenom technické, ale také právní informace. Technické řešení, které si nárokuje ochranu, musí být v patentové přihlášce velmi podrobně a jasně popsáno, tak aby ho odborník v daném oboru byl schopen sestrojit. Patentové dokumenty obsahují také obrázky nebo chemické vzorce. K důležitým právním informacím spojeným s patenty patří např. datum podání patentové přihlášky, datum jejího zveřejnění nebo datum zveřejnění udělení patentu v patentovém věstníku.
Popis patentu musí být tak precizní, aby jiný odborník byl schopen ho vytvořit. Jsou hierarchicky tříděny do sekcí. Vznikají na základě podané přihlášky u příslušného patentového úřadu, a pokud splňují podmínky, tak jsou do 18 měsíců zveřejněny. Po udělení patentu a v průběhu jeho platnosti může nastat řada skutečností, kdy je rozsah práv vlastníka omezen nebo může zcela zaniknout
Jejich platnost je omezená časem (20 let) a prostorem (patent přihlášený na Úřadě průmyslového vlastnictví ČR platí jen v rámci českého území). Avšak pokud nejsou placeny udržovací poplatky, přestane platit i dříve. Vlastník patentu se může svých práv také vzdát. Patent může být za určitých okolností i zrušen, a to na základě rozhodnutí příslušného patentového úřadu nebo soudu.
Co lze a nelze patentovat
Patenty se udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Patentovat lze nejen nové výrobky a technologie, ale i chemicky vyrobené látky, léčiva, průmyslové produkční mikroorganismy, jakož i biotechnologické postupy a produkty získané jejich pomocí. Patentovat naopak nelze objevy nebo vědecké teorie a matematické metody, programy pro počítače (chrání je autorský zákon), nové odrůdy rostlin a plemena zvířat a způsoby léčení lidí a zvířat. Za vynálezy se nepovažují zejména: estetické výtvory, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, hraní her nebo vykonávání obchodní činnosti, podávání informací. Léčebné, chirurgické postupy a diagnostické metody se nepovažují za průmyslově využitelné, tedy jsou nepatentovatelné.
Práva a povinnosti majitele patentu
Majitel vynálezu chráněného patentem má výsadní a veškerá práva ho využívat a může udělovat práva ostatním tento patent využívat v podobě licenční smlouvy.Povinnost majitele je platit udržovací poplatky za patent.[1]
Podmínky udělení patentu
- novost – jednotlivé části nemohou být součástí jiné již patentované techniky a nesmí to být nikde předtím publikováno
- průmyslová využitelnost – využívání při hospodářské činnosti
- produkt inventivní činnosti – avšak nesmí vyplívat ze stavu používané techniky[2]
Systém třídění patentů
Mezinárodní patentové třídění - MPT (International Patent Classification – IPC) je hierarchický systém třídění patentů platný od roku 2006. Klasifikuje patenty do 8 základních sekcí označené písmeny.
- Lidské potřeby
- Průmyslové techniky a doprava
- Chemie a hutnictví
- Textil a papír
- Stavebnictví
- Mechanika; Osvětlení a topení; Vytápění; Zbraně; Práce s trhavinami
- Fyzika
- Elektrotechnika
Evropské patentové třídění (European Classification System – ECLA)je podobné mezinárodnímu patentovému třídění, ale je detailnější. Třídění má na starosti Evropský patentový úřad (European Patent Office – EPO)
Patentové třídění spojených států amerických (United States Classification – USPC) je nejstarším patentovým tříděním, které vniklo v roce 1830 a vytváří jej Americký patentový a známkový úřad (United States Patent and Trademark Office – USPTO). Patenty člení do 3 základních sekcí.
- všeobecná a mechanická sekce
- chemická sekce
- elektrická sekce [3]
Přístup k patentovým dokumentům
- internet – webové stránky patentových úřadů – přístup zdarma
- databázová centra – placený přístup (např. STN International, Dialog, Questel-Orbit)
Příklady patentových databází
Vybrané informace o právním stavu patentových dokumentů některých států jsou zařazovány do specializovaných databází. Tyto zdroje však mají svá specifika a i když uživatel vhodný informační zdroj nalezne, narazí při interpretaci nalezených výsledků na řadu překážek. První komplikací bývá zpravidla jazyková bariéra.
Databáze úřadu průmyslového vlastnictví ČR
Tato databáze umožňuje přístup k českým registrovaným patentům a k českým patentovým přihláškám přes jednoduché vyhledávací rozhraní (vyhledávání pomocí kombinace jednoslovných termínů) a zároveň zpřístupňuje celé texty dokumentů a umožňuje náhled na první strany národních patentových dokumentů. [1]
Databáze Esp@cenet
Dalším volně přístupným zdrojem, jehož prostřednictvím mohou uživatelé získávat informace o právních stavech patentových dokumentů, je databáze Espacenet. (moje) Obsahuje patenty a přihlášky min. z 50 zemí světa o jehož provoz se stará Evropský patentový úřad a další členské země Evropské patentové úmluvy. [1]
Mohou sledovat například vývoj nových technologií, a tak řešit vlastní technické problémy, popřípadě se inspirovat. Prostřednictvím jmenné rešerše mohou monitorovat svoji konkurenci a její patentové aktivity. Ve spolupráci s firmou Google vyvinul strojové překladače, které umožňují zvolený dokument "překlopit" do jiného jazyka.
Americká databáze patentů
člení se na dvě samostatné databáze patentů a přihlášek, které obsahují plné texty s pokročilejším vyhledávacím rozhraním.
Národní patentová databáze
Informace o právních stavech patentových dokumentů vztahujících se k území České republiky je možné získat v národní databázi patentů a užitných vzorů, kterou zpřístupňuje Úřad průmyslového vlastnictví. Tato databáze obsahuje přihlášky vynálezů zveřejněné od r. 1991, udělené patenty od č. 1, evropské patenty platné na území České republiky a zapsané užitné vzory.
Evropský patentový registr
Evropský patentový registr obsahuje veškeré veřejně přístupné informace o evropských patentových přihláškách v průběhu jejich řízení, včetně odporů nebo korespondencí mezi EPO a patentovým zástupcem. Registr obsahuje informace o řízení ke všem evropským patentovým přihláškám od okamžiku, kdy jsou zveřejněny. Prostřednictvím registru je možné zjistit, jakého stavu řízení o konkrétní přihlášce bylo dosaženo
INPADOC
Za nejvýznamnější a z hlediska rozsahu zatím stále nejucelenější zdroj informací o právních stavech patentů lze považovat databázi INPADOC. Každý záznam v databázi je poměrně stručný, obsahující pouze základní bibliografická data. Význam databáze spočívá především v šíři pokrytí zemí a možnosti získat rychlý přehled o patentové situaci vynálezu v jednotlivých zemích.
Jednotlivé databáze patentů se liší svým rozsahem. Některé se zaměřují na jeden obor v rámci několika zemí a některé spíše na více oborů z jedné země. [1]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 FRANKLOVÁ, Martina. Patenty a jejich klasifikace. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=962
- ↑ PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 26-31. ISBN 80-86855-08-2.
- ↑ ČADA KAREL. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002, s. 31-35.
Použitá literatura
- PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.
- ČADA, Karel. Průmyslověprávní informace. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2002. 79, [123] s. ISBN 80-246-0314-4.
- FRANKLOVÁ, Martina. Patenty a jejich klasifikace. Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/course/view.php?id=37
Externí odkazy
- Evropský patentový úřad
- Americký patentový a známkový úřad
- STN International
- Dialog
- Questel-Orbit
- Úřad průmyslového vlastnictví ČR
Související články
Klíčová slova
duševní vlastnictví, ochrana autorských práv, právní dokument, databáze, průmyslové vlastnictví