Komunikační šum: Porovnání verzí

Řádek 3: Řádek 3:
 
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum.  
 
Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum.  
  
−
===Druhy komunikačního šumu===
+
==Šum v Shannon–Weaver modelu komunikace==
  
−
====Fyzický šum====
+
Shannonův model komunikace má pět základních prvků: informační zdroj, vysílač (kodér), kanál, přijímač (dekodér) a místo určení. Šum je potom prvkem šestým, který předchozích pět ovlivňuje a způsobuje selhání komunikace. 
 +
 
 +
==Druhy komunikačního šumu==
 +
 
 +
===Fyzický šum===
 
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.
 
Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.
−
====Fyziologický šum====
+
===Fyziologický šum===
 
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.
 
Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.
−
====Psychologický šum====
+
===Psychologický šum===
 
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.
 
Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.
−
====Sémantický šum====
+
===Sémantický šum===
 
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.
 
K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.
−
====Verbální šum====
+
===Verbální šum===
 
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.
 
Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.
−
====Neverbální šum====
+
===Neverbální šum===
 
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.
 
Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.
−
===Poměr signálu k šumu===
+
==Poměr signálu k šumu==
 
DeVito zmiňuje pojem "poměr signálu k šumu" kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.<ref>DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.</ref>V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.
 
DeVito zmiňuje pojem "poměr signálu k šumu" kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.<ref>DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.</ref>V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.
  
Řádek 30: Řádek 34:
 
*DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
 
*DEVITO, Joseph A. ''Základy mezilidské komunikace: 6. vydání''. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
 
*VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.
 
*VYMĚTAL, Jan. ''Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi.'' 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.
−
 
+
*JIROUŠKOVÁ, Michaela. Šum. ''Encyklopedie lingvistiky'', ed. Kateřina PROKOPOVÁ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [cit.2015-12-15] 2014http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Šum
−
*
 
  
 
===Související články===
 
===Související články===

Verze z 15. 12. 2015, 18:22

Komunikační šum jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos informace. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata. Může být chápán pouze jako rušivé vlivy komunikačního kanálu, nebo v širším významu jako veškerá zkreslení ať už k nim dochází v kterékoli fázi komunikačního modelu. [1] Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum.

Šum v Shannon–Weaver modelu komunikace

Shannonův model komunikace má pět základních prvků: informační zdroj, vysílač (kodér), kanál, přijímač (dekodér) a místo určení. Šum je potom prvkem šestým, který předchozích pět ovlivňuje a způsobuje selhání komunikace.

Druhy komunikačního šumu

Fyzický šum

Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.

Fyziologický šum

Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.

Psychologický šum

Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.

Sémantický šum

K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Krom komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.

Verbální šum

Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.

Neverbální šum

Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.

Poměr signálu k šumu

DeVito zmiňuje pojem "poměr signálu k šumu" kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.[2]V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.

Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.

Odkazy

Reference

  1. ↑ VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.
  2. ↑ DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.

Použitá literatura

  • DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
  • VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.
  • JIROUŠKOVÁ, Michaela. Šum. Encyklopedie lingvistiky, ed. Kateřina PROKOPOVÁ. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. [cit.2015-12-15] 2014http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/Šum

Související články

Klíčová slova

komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Komunikační_šum&oldid=27061“