Komunikační šum

Komunikační šum jsou okolnosti, které zkreslují a narušují přenos informace. Tyto rušivé vlivy způsobují, že může být vysílaná zpráva nesprávně přijata. Šum může být chápán pouze jako rušivé vlivy komunikačního kanálu, nebo v širším významu jako veškerá zkreslení ať už k nim dochází v kterékoli fázi komunikačního modelu. [1] Mezi druhy komunikačního šumu patří fyzický šum, fyziologický šum, psychologický šum a sémantický šum.

Šum v Shannon–Weaver modelu komunikace

Shannonův model komunikace má pět základních prvků: informační zdroj, vysílač (kodér), kanál, přijímač (dekodér) a místo určení. Šum je potom prvkem šestým, který předchozích pět ovlivňuje a způsobuje selhání komunikace.

V publikaci Matematická teorie komunikace z roku 1949 Claude Shannon a Warren Weaver zveřejnili první klasický přenosový model komunikace vycházející ze studia telefonických hovorů. Hlavním přínosem byla snaha autorů systematicky vyložit příčiny možného selhání komunikace (vliv šumu). (Jirák, Köpplová 2009, 27) Claude Shannon a Warren Weaver soustředili svou pozornost při zkoumání faktorů, jež se podílejí na úspěšnosti komunikace z pohledu podavatele, především na problematiku šumů.

Shannon communication system

Rozlišili tři hladiny šumů:

  • technické či mechanické šumy (poruchy)
  • sémantické šumy (míra porozumění, neporozumění)
  • psychologické šumy (například při nedůvěře příjemce v podavatele[2]


Druhy komunikačního šumu

Fyzický šum

Fyzický šum jsou vlastnosti vnějšího prostředí, mimo mluvčího (komunikátor) a posluchače (komunikant), rozptylující posluchače od získání informace, kterou se mu mluvčí snaží sdělit, nebo fyzicky omezují přenos signálu. Mezi původce fyzického šumu můžeme zařadit například: zvuky v pozadí konverzace, špatný televizní signál, hluk dopravy, silný vítr, rozmazané slovo v knize, oslepující světlo, nesnesitelné horko či chlad.

Fyziologický šum

Fyziologický šum je výsledkem tělesných vlastností, vad a stavů komunikantu a komunikátoru, například vada sluchu nebo zraku, koktání, špatná artikulace, únava, hlad.

Psychologický šum

Psychologický šum je zapříčiněn očekáváními, se kterými ke komunikaci přistupujeme, jako jsou předsudky, stereotypy, záporný postoj k přijatému sdělení, nenávist, plané naděje, uzavřenost, nedůvěra.

Sémantický šum

K sémantickému šumu dochází pokud komunikátor mluví jazykem, kterému komunikant nerozumí. Kromě komunikace mezi cizinci nastává tento druh informačního šumu při používání dialektu, žargonu nebo složitých technických termínů.

Verbální šum

Verbálním šumem je cokoli, co znemožňuje rozeznat význam slov, ať už jde o kvalitu kanálu, nebo vlastnost jednoho z účastníků rozhovoru.

Neverbální šum

Stejně jako komunikace i šum může být neverbální. Třeba sluneční brýle, které nám brání ve čtení výrazu tváře druhého, protože zakrývají oči, ze kterých vychází velké množství neverbálních signálů.

Poměr signálu k šumu

DeVito zmiňuje pojem "poměr signálu k šumu" kde signál značí informace, které hodnotíme jako užitečné a šum jako informace bez užitku.[3]V tomto článku například najdete mnoho užitečných informací, což znamená je obsahuje vysoké procento signálu a malé procento šumu.

Komunikačního šumu se nelze zcela zbavit, ale je možné jej zredukovat, pokud se naučíme lépe naslouchat a zdokonalíme se ve vysílání a přijímání neverbálních signálů.

Informační šum v systémech

Informační šum ve spojitosti se systémy je definován jako "chyba informačního systému spočívající v nevyhledání relevantních dokumentů (šum prvního druhu) nebo ve vyhledání nerelevantních dokumentů, které věcně neodpovídají zadání rešeršního dotazu (šum druhého druhu).Tento pojem tedy souvisí s informační potřebou uživatelů a lze ho tedy chápat jako nahodilou překážku v informačním systému, která předávanou informaci nějakým způsobem pozměňuje, čímž nemusí být informační potřeba naplněna.


Druhy šumu v systémech

Hovoříme o pěti základních šumech:

  • Pragmatický šum vzniká, pokud je k uspokojení informační potřeby použit prostředník, např. informační specialista a uživatel není schopen svůj požadavek přesně formulovat, popř. specialista pochopí požadavek jiným způsobem
  • K sémantickému šumu dochází při použití nevhodných slov, nebo jsou slova nesprávně kódována
  • U technického šumuje na vině technika a může se jednat třeba o poruchu počítače
  • Selekční šum vzniká v rámci vyhledávacího procesu a nejsou vyhledány relevantní dokumenty (chyba systému)
  • Gnozeologický šum je způsobem nedostatečnými poznatky uživatele[4]

Odkazy

Reference

  1. VYMĚTAL, Jan. Průvodce úspěšnou komunikací: efektivní komunikace v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 322 s. Manažer. ISBN 978-80-247-2614-4.
  2. Šum. Oltk [online]. aktualizováno 3.11.2014 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://oltk.upol.cz/encyklopedie/index.php5/%C5%A0um
  3. DEVITO, Joseph A. Základy mezilidské komunikace: 6. vydání. 1. vyd. [i.e. 2. vyd.]. Praha: Grada, 2008, 502 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2018-0.
  4. Informační šum. Wikiknihovna [online]. aktualizováno 16.8.2013 [cit. 2016-01-31]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Informa%C4%8Dn%C3%AD_%C5%A1um

Použitá literatura

Související články

Klíčová slova

komunikace, informace, komunikant, komunikátor, informační kanál