Pozornost: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Jedná se o '''mentální proces''', jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením příliš velkým množstvím podnětů. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
* základní vlastnost je tedy '''selektivita – výběrovost''' (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace) | * základní vlastnost je tedy '''selektivita – výběrovost''' (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace) | ||
* je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity | * je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity | ||
* selektivní vnímání | * selektivní vnímání | ||
| − | |||
* rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků | * rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků | ||
* funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci | * funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci | ||
| − | + | 2 fáze pozornosti: | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
# zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost) | # zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost) | ||
# vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu | # vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu | ||
| − | + | Pozornost ovlivňuje '''retikulární formace''' = '''RAS - retikulární aktivační systém''' – má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Typy pozornosti == | == Typy pozornosti == | ||
| − | |||
| − | |||
=== Bezděčná pozornost === | === Bezděčná pozornost === | ||
| − | + | * jejím základem je podle ruských psychologů '''[[Orientační pátrací reflex|orientační pátrací reflex]]''' (viz [[Reflexy|reflexy]]). | |
| − | * jejím základem je podle ruských psychologů '''orientační | + | * podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost: |
| − | * zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno emocemi a motivy | + | ** nové podněty |
| − | + | ** podněty asociované s nebezpečím | |
| − | + | ** intenzivní, pohybující se a měnící se podněty | |
| + | ** změny dobře známých podnětů (zvláště náhlé či výrazné změny, pozvolná změna nepoutá pozornost) | ||
| + | ** nezvyklé podněty | ||
| + | ** podněty kontrastující s okolím | ||
| + | ** podněty s osobním nebo sociálním významem (např. ''když na párty zaslechnete vlastní jméno'') | ||
| + | * zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno [[Emoce|emocemi]] a [[Motivace|motivy]] | ||
=== Záměrná (úmyslná, volní) pozornost === | === Záměrná (úmyslná, volní) pozornost === | ||
| − | + | * na její udržení je potřeba vyvinout volní úsilí (závislé na [[Vůle|vůli]]) | |
| − | * na její udržení je potřeba vyvinout úsilí | ||
* 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou '''ostražitost''' a '''pátrání''' | * 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou '''ostražitost''' a '''pátrání''' | ||
| − | * '''ostražitost''' = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat percepční pole | + | ** '''ostražitost''' = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat (celé) percepční pole, zcitlivění na určité podněty |
| − | * '''pátrání''' | + | ** '''pátrání''' = aktivní činnost |
| − | |||
| − | |||
== Vlastnosti pozornosti == | == Vlastnosti pozornosti == | ||
| − | + | * '''selektivita''' (''výběrovost'') - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly | |
| − | * '''selektivita''' (výběrovost) - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly | + | * '''koncentrace''' (''soustředěnost'') - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme |
| − | * '''koncentrace''' (soustředěnost) - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme | + | * '''distribuce''' (''rozdělování'') - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře) |
| − | * '''distribuce''' (rozdělování) - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře) | + | * '''kapacita''' (''rozsah'') pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty |
| − | * '''kapacita''' (rozsah) pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller | + | * '''stabilita''' (''stálost'') - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund) |
| − | * '''stabilita''' (stálost) - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund) | + | ** fluktuace a oscilace (''těkání'') pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem |
| − | |||
| − | |||
== Selektivní pozornost == | == Selektivní pozornost == | ||
| − | + | Zaměření pozornosti pouze na jednu úzkou oblast percepčního pole. | |
| − | |||
* '''fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom)''' - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem | * '''fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom)''' - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem | ||
| − | |||
| − | |||
=== Teorie selektivní pozornosti === | === Teorie selektivní pozornosti === | ||
| − | |||
| − | |||
* '''časná selekce''' (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme) | * '''časná selekce''' (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme) | ||
| − | * '''teorie filtru - D. Broadbent''' - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce) | + | * '''teorie filtru - D. [[Donald Broadbent|Broadbent]]''' - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce) |
* nová verze teorie filtru - '''A. Treismanová''' - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben | * nová verze teorie filtru - '''A. Treismanová''' - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben | ||
| − | * teorie jednoho zdroje pozornosti - '''D. Kahneman''' - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot | + | * teorie jednoho zdroje pozornosti - '''[[Daniel Kahneman|D. Kahneman]]''' - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot |
| − | + | [[Stroopovy úlohy|'''Stroopovy úlohy''']] (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější) | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Poruchy pozornosti == | == Poruchy pozornosti == | ||
| − | + | (viz [[Poruchy pozornosti]]) | |
| − | + | == Zdroje == | |
| − | + | '''Literatura''' | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| + | [[Kategorie: Psychika|*]] | ||
| + | [[Kategorie: Obecná psychologie|*]] | ||
| + | [[Kategorie: Kognitivní psychologie|*]] | ||
Aktuální verze z 25. 2. 2014, 10:00
Jedná se o mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením příliš velkým množstvím podnětů.
- základní vlastnost je tedy selektivita – výběrovost (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace)
- je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity
- selektivní vnímání
- rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků
- funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci
2 fáze pozornosti:
- zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost)
- vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu
Pozornost ovlivňuje retikulární formace = RAS - retikulární aktivační systém – má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce
Obsah
Typy pozornosti
Bezděčná pozornost
- jejím základem je podle ruských psychologů orientační pátrací reflex (viz reflexy).
- podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost:
- nové podněty
- podněty asociované s nebezpečím
- intenzivní, pohybující se a měnící se podněty
- změny dobře známých podnětů (zvláště náhlé či výrazné změny, pozvolná změna nepoutá pozornost)
- nezvyklé podněty
- podněty kontrastující s okolím
- podněty s osobním nebo sociálním významem (např. když na párty zaslechnete vlastní jméno)
- zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno emocemi a motivy
Záměrná (úmyslná, volní) pozornost
- na její udržení je potřeba vyvinout volní úsilí (závislé na vůli)
- 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou ostražitost a pátrání
- ostražitost = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat (celé) percepční pole, zcitlivění na určité podněty
- pátrání = aktivní činnost
Vlastnosti pozornosti
- selektivita (výběrovost) - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
- koncentrace (soustředěnost) - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
- distribuce (rozdělování) - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
- kapacita (rozsah) pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
- stabilita (stálost) - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund)
- fluktuace a oscilace (těkání) pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem
Selektivní pozornost
Zaměření pozornosti pouze na jednu úzkou oblast percepčního pole.
- fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom) - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem
Teorie selektivní pozornosti
- časná selekce (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme)
- teorie filtru - D. Broadbent - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce)
- nová verze teorie filtru - A. Treismanová - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben
- teorie jednoho zdroje pozornosti - D. Kahneman - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot
Stroopovy úlohy (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější)
Poruchy pozornosti
(viz Poruchy pozornosti)
Zdroje
Literatura
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
