Poslání a pracovní metody obsahové analýzy: Porovnání verzí

Řádek 33: Řádek 33:
  
 
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''<br />
 
'''3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka'''<br />
−
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).<ref><i>ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka</i>. Praha: Český normalizační institut, 1995.</ref>  
+
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či [[klasifikační systém|klasifikačních systémech]]).<ref><i>ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka</i>. Praha: Český normalizační institut, 1995.</ref>  
 
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.<ref><i>ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci</i>. Praha: Český normalizační institut, 2001.</ref>
 
Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.<ref><i>ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci</i>. Praha: Český normalizační institut, 2001.</ref>
  

Verze z 2. 5. 2016, 21:29

Definice obsahové analýzy

TDKIV definuje obsahovou analýzu z hlediska knihovnické terminologie takto: Obsahová analýza je „analýza obsahu dokumentu zahrnující metody a pravidla pro stanovení tematiky dokumentu, příp. časového a prostorového hlediska, čtenářského určení a formy dokumentu. Slovní vyjádření obsahu dokumentu v přirozeném jazyce je transformováno do věcných selekčních údajů v procesu věcného pořádání nebo do vět v procesu sémantické redukce textu dokumentu“.[1]

V rámci výzkumných metod lze obsahovou analýzu definovat jako „výzkumnou techniku pro vytváření replikovatelných a validních úsudků z textů (nebo jiných smysluplných věcí) na kontexty vytváření jejich obsahů“.[2]

Přístupy

Automatická indexace

Automatická indexace je proces indexace s využitím strojového zpracování textu a automatického výběru termínů či automatického přiřazování termínů selekčního jazyka.[3] Výhodami automatické indexace jsou rychlost zpracování a objektivita. Nevýhodou tohoto zpracování je neschopnost postihnout jazyková specifika textu (např. homonymie, různé tvary slov, atp.). Automatická indexace je dále dělena na automatickou extrakci a automatické přiřazování. Automatická extrakce je založena na výběru termínů přímo z textu dokumentu, při tomto procesu jsou využívány statistické a matematicko-lingvistické metody. Automatické přiřazování je založeno na nápodobě intelektuálního procesu indexace – pracuje s výsledky automatické extrakce nebo přímo s plným textem.[4]

Intelektuální indexace

Intelektuální indexace je proces indexace realizovaný lidmi (indexátory). Tento způsob zpracování je zatížen subjektivitou, je časově i intelektuálně velmi náročný, oproti automatické indexaci však indexátoři nemají problémy s interpretací přirozeného jazyka.[4]

Konceptuální analýza

Konceptuální analýza je založena na zaznamenávání existence a frekvence výskytu (kvantifikaci) určených znaků a následné komparaci určitých jevů.[5]

Relační analýza

Relační analýza zaznamenává kromě výskytu znaků také vztahy mezi nimi, k této analýze je využívána sémantika, lingvistika a sledování prostorové blízkosti slov.[5]

Pracovní metody

Česká státní norma ISO 5963 (01 0174) stanovuje 3 fáze postupu indexování:

1. Analýza dokumentu a určení věcného obsahu
Při určování obsahu dokumentu je třeba věnovat pozornost názvu, obsahu úvodu, úvodním větám kapitol/odstavců a závěru, ilustracím, diagramům, tabulkám a jejich popisům a zvýrazněným slovům v textu.

2. Identifikace hlavních pojmů obsažených v předmětu
Během identifikace pojmů by měly být brány v potaz následující faktory:

  • Zabývá se dokument předmětem nějaké činnosti?
  • Obsahuje předmět nějaký činný pojem (např. činnost, operace, proces)?
  • Je předmět činnosti identifikován?
  • Zabývá se dokument nositelem činnosti?
  • Odkazuje se na zvláštní prostředky k provádění činnosti (např. zvláštní nástroje, techniky nebo metody)?
  • Byly tyto faktory hodnoceny v kontextu konkrétního umístění nebo prostředí?
  • Jsou stanoveny nějaké závislé nebo nezávislé proměnné?
  • Bylo o tématu pojednáno z nějakého speciálního hlediska, které se obvykle nespojuje s oborem výzkumu (např. sociologický výzkum náboženství)?

3. Vyjádření těchto pojmů lexikálními jednotkami selekčního jazyka
Mohou být využity pojmy již zastoupené v selekčním jazyce či nové termíny (v tomto případě je třeba tyto pojmy prověřit např. v oborových slovnících, encyklopediích, tezaurech či klasifikačních systémech).[6] Česká státní norma ISO 214 (01 0148) určuje pravidla zpracování informativních abstraktů dokumentů. Abstrakt by měl obsahovat cíl (tj. záměry výzkumu/důvody k napsání dokumentu), použité metody a techniky, zjištěné skutečnosti a závěry, z těchto skutečností vyplývající a případně další vedlejší informace.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Obsahová analýza. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001586&local_base=KTD
  2. ↑ HÁJEK, Martin. Čtenář a stroj: Vybrané metody sociálněvědní analýzy textů. Praha: Sociologické nakladatelství, 2014. ISBN 978-80-7419-161-9.
  3. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Automatická indexace. Praha: Národní knihovna ČR, 2003-. Dostupné také z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001507&local_base=KTD
  4. ↑ 4,0 4,1 SCHWARZ, Josef. Současný stav a trendy automatické indexace dokumentů: přehledová studie. 2003. Dostupné také z: http://ikaros.cz/soucasny-stav-a-trendy-automaticke-indexace-dokumentu
  5. ↑ 5,0 5,1 DVOŘÁKOVÁ, Ilona. Obsahová analýza / formální obsahová analýza / kvantitativní obsahová analýza. 2010. Dostupné také z: http://www.antropoweb.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf
  6. ↑ ČSN ISO 5963 (01 0174): Dokumentace. Metody analýzy dokumentů, určování jejich obsahu a výběru lexikálních jednotek selekčního jazyka. Praha: Český normalizační institut, 1995.
  7. ↑ ČSN ISO 214 (01 0148): Dokumentace - abstrakty pro publikace a dokumentaci. Praha: Český normalizační institut, 2001.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Poslání_a_pracovní_metody_obsahové_analýzy&oldid=33531“