Organizace knihovních fondů: Porovnání verzí

Řádek 6: Řádek 6:
 
    
 
    
  
[[Knihovní fond]] Je cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů.  Dokumenty v knihovně jsou opatřeny signaturou, čímž se liší tento fond např. od fondu v knihkupectví.
+
[[
 +
=== Knihovní fond ===
 +
]] Je cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů.  Dokumenty v knihovně jsou opatřeny signaturou, čímž se liší tento fond např. od fondu v knihkupectví.
  
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
 
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
  
5.1.1.5 Zaměstnanci  
+
 +
=== Zaměstnanci ===
 +
 
skladoví knihovníci, restaurátoři
 
skladoví knihovníci, restaurátoři
5.1.1.6 Zařízení knihovny  
+
=== Zařízení knihovny ===
 
Skladiště, depozitáře, katalogy, regály (klasické i posuvné), manipulační stoly, dopravníkové systémy, výtahy, prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy).  
 
Skladiště, depozitáře, katalogy, regály (klasické i posuvné), manipulační stoly, dopravníkové systémy, výtahy, prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy).  
 
5.1.1.6.1 Technické prostředky k ukládání knihovního fondu
 
5.1.1.6.1 Technické prostředky k ukládání knihovního fondu

Verze z 5. 8. 2016, 14:44

Dekompozice systému „ORGANIZACE KNIHOVNÍHO FONDU“ Organizace informačního fondu zahrnuje nejen vlastní výstavbu informačního fondu, tj. zařazování, fyzické zatřiďování nově přicházejících a zpracovaných dokumentů a jejich záznamů do informačního fondu, ale také jejich ochranu a aktualizaci a revizi.

Dekompozice.jpg

Statické prvky systému

[[

Knihovní fond

]] Je cílevědomě, plánovitě vytvářený a organizovaný soubor dokumentů. Dokumenty v knihovně jsou opatřeny signaturou, čímž se liší tento fond např. od fondu v knihkupectví.


Zaměstnanci

skladoví knihovníci, restaurátoři

Zařízení knihovny

Skladiště, depozitáře, katalogy, regály (klasické i posuvné), manipulační stoly, dopravníkové systémy, výtahy, prostředky ochrany dokumentů (měřící přístroje, brány, kamerové systémy). 5.1.1.6.1 Technické prostředky k ukládání knihovního fondu

Knihovní regály s příslušenstvím Volně přístupné fondy – výška regálů má být 185 cm, šířka 90 cm se 6 policemi. Čtenář musí dosáhnout na knihu z podlahy. Fondy ve skladech – výška regálů může být až 220 cm, šířka 100cm, 7 polic. Vzdálenost mezi regály je 120 cm. Regály mají být postaveny kolmo k oknům. Je-li skladiště rozsáhlejší, měl by být uprostřed magistrální průchod se stolky pro manipulaci. Jedna police jednometrového regálu má maximální kapacitu 50 knihovních jednotek, v literatuře se uvádí 35-40. Jedna police s knihami váží 34-38 kg. Oboustranný regál váží 532 kg a počítá se zaokrouhlením 580 kg. Zatížení na 1 m 2 podlažní plochy činí 550 kg. Kompaktní regály se staví vedle sebe, zatížení na jeden metr je však dvojnásobné – 1100-1250 kg. Knihy se staví vertikálně, aby bylo umožněno proudění vzduchu mezi svazky a snazší manipulace. Velká folia by se měla ukládat horizontálně, aby se nelámala vazba. Knihy se neukládají příliš těsně. Těsné uložení ničí vazby a vytváří dobré podmínky pro život biologických škůdců. Poslední svazky se přidržují knižní vzpěrou – zarážkou. Z nejvyšších polic se svazky vyjímají pomocí regálového stupátka nebo přenosných schůdků. Časopisy není vhodné ukládat na šikmé police, ale na speciální regály pro časopisy. Každý titul je uložen ve speciální kóji, která je uzavřena dvířky. Na nich je průhledná kapsa, ve které je uloženo jedno číslo časopisu nebo obálka. Vázání časopisů se provádí u specializované firmy a je v současné době drahé. Svázané časopisy se velmi těžko kopírují na rozmnožovacích strojích. Lépe je ukládat jednotlivá čísla do desek či do krabic. Musíme ovšem počítat s větším úložným prostorem. 5.1.1.7 Dynamické prvky systému 5.1.1.8 Linka dokumentů: Vřazování - začlenění nových přírůstků Přeřazování

změna v začlenění. Například přechod od formátového stavění k tematickému. Nebo přeřazování z volného přístupu do skladu.

Vyřazování Vyřazování je vyčlenění knihovní jednotky z fondu. Podle knihovního zákona je důvodem k vyřazení knihovní jednotky zastaralý obsah, nebo poškození a možno je též vyřadit multiplikáty. Nejprve je nutno sepsat tyto položky do nabídkového seznamu a po schválení zřizovatelem, zaslat spolupracujícím knihovnám, zda si některé námi vyřazené dokumenty neodkoupí. Dalším krokem je nabídka knih Národní knihovně. Pak je možno nabídnout vyřazené dokumenty dalším institucím a posledním možným krokem je odevzdání papírových dokumentů do sběru. Knihovní dokumenty z konzervačního fondu a z historického fondu lze vyřazovat pouze se souhlasem ministerstva. Všechny záznamy je nutno vyřadit z evidence. Přeškrtnout položku v přírůstkovém seznamu, vyjmout lístky ze všech katalogů a do knihy dát razítko vyřazeno. Při využívání výpočetní techniky se činnosti při vyřazování značně zjednoduší. Knihovník vybere dokument v katalogu, označí jej pro vyřazení. Je dotázán na důvod k vyřazení a také je mu oznámena skutečnost, že nebude žádný výtisk v knihovně. Ostatní funkce provede počítač. Uloží záznam do seznamu (databáze) úbytků, vyřadí záznamy z evidencí a vytiskne nabídkový seznam pro jiné knihovny, antikvariáty atd. Úbytkový seznam Stejně tak jako u přírůstkového seznamu, může být úbytkový seznam v databázi počítače nebo vytištěný. Do tohoto seznamu se zapisují dokumenty, které byly z knihovního fondu vyřazeny. Obsahuje: datum a číslo zápisu, nezbytné bibliografické údaje o dokumentu – autor, název. Uvede se důvod odpisu, cena knihy a případně číslo jednací povolení k vyřazení.