Ochrana fondů - havárie a živelní pohromy

Ochrana fondů jako knihovnická disciplína představuje dnes soubor vědních poznatků, technologií, pracovních postupů, standardů, norem a doporučení, které se často vytvářejí v procesu vlastního výzkumu a vývoje.[1]

Mimořádnou událostí ze zákona se rozumí „škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.“[2]


Živelní pohromy

Mezi živelní pohromy zařazujeme například požár, zatopení, orkán aj. V důsledku živených pohrom může dojít k dalším událostem, které celkové následky zhorší. Například v důsledku hašení požáru vodou dojde k promočení fondu; v důsledku povodní nebo orkánu může dojít k výpadku proudu a následkem toho zkolabovat klimatizace, požární a zabezpečovací technika a podobně.

Požár

Mezi časté příčiny vzniku požáru patří:

  • závady na elektroinstalaci, také zatečení do elektroinstalací
  • závady na systému antén a hromosvodů
  • vadný elektrický spotřebič
  • neopatrná manipulace s ohněm uvnitř nebo blízko budovy – kouření, některé opravy nebo stavební práce (např. sváření, oprava lepenkových krytin)
  • neopatrná manipulace s hořlavinami nebo špatně uskladněné hořlaviny
  • vadný stav komínu nebo nesprávné používání lokálních topidel
  • úder blesku
  • úmyslné žhářství[3]

Z dat Hasičského záchranného sboru vyplývá, že v roce 2015 ze všech požárů bylo „nedbalostí“ způsobeno 43% požárů, 30 % se podílí technické závady a třetím nejvýznamnějším faktorem s 13% jsou úmyslné zapálení. [4]

Obecné faktory, které zhorší dopad požáru:

  • některé stavební materiály (např. dřevo, některé plasty)
  • suchá tráva v blízkosti objektu
  • blízkost nebezpečných činností (možnost výbuchu)
  • absence detekčního požárního systému nebo jeho zastaralost (ložisko požáru se rozšíří)
  • nedostatek hasicích přístrojů a současně absence pasivních hasicích systémů (s omezením kyslíku); nedostatek hydrantů nebo nedostatek vody
  • nedostatečná šířka únikových cest, nefunkční nouzové osvětlení
  • Příčiny organizační povahy, které zhorší dopad požáru
  • nedostatek informací o nebezpečné činnosti v bezprostřední blízkosti budovy
  • nerespektování bezpečnostních doporučení (např. práce s otevřeným ohněm bez zvláštních bezpečnostních opatření)
  • používání elektrických spotřebičů a topidel ve špatném stavu nebo nevhodným způsobem
  • používání vadných propojovacích kabelů
  • povolení kouřit v budově
  • nevhodné skladování hořlavých materiálů
  • nevhodné skladování tuhých paliv (dřevo, uhlí)
  • nedostatečná likvidace suchého porostu
  • dočasné vypínání bezpečnostního systému (např. při údržbě)
  • zablokování nebo uzamčení únikové cesty
  • nedostatky v požárním značení[3]

Prevence:

  • pravidelné kontroly stavu elektroinstalací, elektrospotřebičů, hromosvodů, komínů…
  • zákaz kouření uvnitř budovy
  • respektování předpisů pro práci s ohněm uvnitř budovy
  • respektování obecných předpisů pro uskladnění hořlavin a zacházení s nimi
  • pravidelné kontroly a nevypínání EPS
  • stanovení optimálních hasicích médií pro budovu nebo její části (podle materiálové povahy vystavených nebo uskladněných sbírkových předmětů) a vybavení budovy příslušnými hasicími přístroji
  • Pro potřebu Hasičského záchranného sboru (HZS) je pro objekty zpracována dokumentace zdolávání požáru v souladu s metodikou vydanou HZS. Proto se doporučuje i Krizový plán konzultovat se zástupci místního Hasičského záchranného sboru a seznámit je s jeho uložením v objektu.[3]

Zatopení

Možné příčiny

  • povodeň (rozvodněním řeky nebo potoka po dlouhodobých nebo přívalových deštích, po tání sněhu)
  • poškození vodního díla (protržení hráze rybníka, přehrady)
  • zvýšení hladiny podzemní vody
  • porucha vodovodních nebo kanalizačních instalací
  • porucha střechy nebo svodů
  • důsledky hašení ohně[3]

Prevence

  • umístění depozitářů a expozic mimo zátopovou zónu
  • umístění depozitářů a expozic mimo suterénní a podkrovní prostory
  • instalace automatických uzávěrů („klapek“) na odpadních trubkách (opatření proti vniknutí odpadních vod z kanalizace a proti vzduté vodě)
  • v suterénu instalace jímek s čerpadly pro snížení hladiny podzemní vody, izolace (opatření proti vniknutí podzemní vody)
  • včasná evakuace sbírek z ohrožených míst při hrozící povodni
  • umístění alarmových čidel vlhkosti do rizikových míst
  • předběžná smlouva s mrazírnami pro případ záchrany papírových dokumentů (knihy, archiválie, fotografie)
  • předběžná smlouva na přepravu mokrých papírových dokumentů do mrazíren
  • pravidelná kontrola střechy a čištění svodů
  • umístění citlivých nebo cenných sb. předmětů mimo prostory, ohrožené zatečením
  • mít připravené pomocné prostředky pro případ nutné likvidace důsledků zaplavení (PE pytle, přepravky, holínky, gumové rukavice, hadice,….) [3]

Výpadek elektrického proudu

Výpadek může nastat v důsledku mimořádné události jednak živelní pohromy - požáru, zatopení, po úderu bleskem nebo také v důsledku rozsáhlé poruchy či zhroucení rozvodné sítě. [3]

Důsledky

  • přestane fungovat klimatizace
  • přestanou fungovat elektronické nebo elektronicky řízené monitorovací a zabezpečovací systémy
  • přestanou fungovat elektrické zámky (na karty)
  • zkomplikuje se komunikace v rámci instituce i mimo instituci (telefony, el. pošta)
  • bude nedostupná elektronická dokumentace. [3]

Prevence

  • Minimalizovat zásahy do vnitřního klimatu, závislé na dodávce energie (snaha o dobře izolované nízkoenergetické depozitáře a maximální využití přirozeného větrání budovy).
  • Nastavení takového režimu elektrických zámků, který by při vypnutí elektřiny dveře automaticky uvolnil (průchody v budově a únikové východy).
  • Souběžně s elektronickými zabezpečovacími systémy provozovat i mechanické zabezpečení (klíče, mříže, závory,…).
  • Vést alespoň základní dokumentaci sbírek i v papírové podobě. [3]

Plánování

Vzhledem k výše uvedeným událostem je nezbytné, aby instituce měla vypracovaný plán pro případ mimořádné události. V České Republice se důsledkem záplav z druhé poloviny devadesátých letec rozběhli práce procesy, jejímž cílem bylo shromažďování podkladů k problematice a začali se, na národní úrovni, formovat zásady prevence a postupy krizových situací. Tyto aktivity organizuje Národní knihovna ČR. [5]

Pro přípravu krizového plánu vydala Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA) dokument „Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování - Stručný manuál“, který zaměřený na knihovny a dostupný v češtině online.[5] Zároveň Ministerstvo kultury v rámci programu Národně kulturní identity (NAKI) podpořilo projekt NAKI 009 „Metodika a nástroje ochrany a záchrany kulturního dědictví ohroženého povodněmi“ při jehož řešení vznikla „Metodika postupu při tvorbě krizových plánů pro sbírkotvorné instituce“[3] která shnuje zkušenosti sbírkotvorných organizací u nás i ve světě.

Odkazy

References

  1. POLIŠENSKÝ, Jiří. 2002. Ochrana knihovních fondů z hlediska strategických přístupů. In: Sborník z 10. konference, konané ve dnech 24.-26. září 2002 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, s. 315-328. ISBN 80-86249-18-2.
  2. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 3,5 3,6 3,7 3,8 KOPECKÁ, I., V. RUTAR a K. ŠUPOVÁ. Metodika postupu při tvorbě krizových plánů pro sbírkotvorné instituce. Praha, 2014. Dostupné také z: http://www.pamatkyapovodne.cz/pdf/vystup02.pdf
  4. Hasiči loni nejčastěji vyjížděli v úterý. HZS ČR [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hasici-loni-nejcasteji-vyjizdeli-v-utery.aspx
  5. 5,0 5,1 MCILWAINE, John. IFLA Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: Stručný manuál. Praha: Národní knihovna České republiky, 2007. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/IFLA_zivelni_pohromy.pdf

Použitá literatura

  • MCILWAINE, John. IFLA Živelní pohromy a havárie – prevence a plánování: Stručný manuál. Praha: Národní knihovna České republiky, 2007. Dostupné také z: http://ipk.nkp.cz/docs/IFLA_zivelni_pohromy.pdf
  • KOPECKÁ, I., V. RUTAR a K. ŠUPOVÁ. Metodika postupu při tvorbě krizových plánů pro sbírkotvorné instituce. Praha, 2014. Dostupné také z: http://www.pamatkyapovodne.cz/pdf/vystup02.pdf
  • POLIŠENSKÝ, Jiří. 2002. Ochrana knihovních fondů z hlediska strategických přístupů. In: Sborník z 10. konference, konané ve dnech 24.-26. září 2002 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, s. 315-328. ISBN 80-86249-18-2.
  • Hasiči loni nejčastěji vyjížděli v úterý. HZS ČR [online]. 2016 [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/hasici-loni-nejcasteji-vyjizdeli-v-utery.aspx

Související články

Klíčová slova

ochrana fondu, mimořádná událost, havárie, živení pohroma, požár, zatopení, krizový plán