Revize

Při revizi knihovního fondu se porovnává skutečný stav knihovních jednotek se stavem evidence a výpůjček. Zjišťují se rozdíly a nedostatky v evidenci. Povinnost provádět revizi ukládá provozovatelům knihoven evidovaných Ministerstvem kultury ČR Knihovní zákon (257/2001 Sb.) § 16 Evidence a revize knihovního fondu.

Typy revizí

Řádná (periodická) revize

Provádí se pro zjištění skutečného stavu knihovních jednotek, a to v rozmezí daném knihovním zákonem. Zákon stanovuje frekvenci revize podle velikosti knihovního fondu následovně:

1. jednou za 5 let, pokud knihovní fond nepřesahuje 100 000 knihovních jednotek,
2. jednou za 10 let, pokud knihovní fond přesahuje 100 000 knihovních jednotek a nepřesahuje 200 000 knihovních jednotek,
3. jednou za 15 let, pokud knihovní fond přesahuje 200 000 knihovních jednotek a nepřesahuje 1 000 000 knihovních jednotek.
4. Přesahuje-li knihovní fond 1 000 000 knihovních jednotek a nepřesahuje-li 3 000 000 knihovních jednotek, je provozovatel knihovny povinen provádět jeho revizi postupně: Každý rok provede revizi části knihovního fondu nejméně v rozsahu 5 % z celkového počtu knihovních jednotek.
5. Přesahuje-li knihovní fond 3 000 000 knihovních jednotek, je provozovatel knihovny povinen provádět revizi minimálně v rozsahu 200 000 knihovních jednotek ročně.

Superrevize

Provádí se po řádné revizi. Dohledávají se knihovní jednotky, které nebyly při revizi nalezeny.

Mimořádná revize

Provádí se z nařízení nadřízeného orgánu nebo po mimořádné události (stěhování fondu, přírodní katastrofa, změna pracovníků odpovědných za fond), případně při podezření z odcizení knihovních jednotek (násilné vniknutí, oznámení antikvariátu o zadržení označených knih).

Zkrácená (namátková) revize

Reviduje se pouze část fondu a má tedy pouze orientační charakter. Z výsledku lze odvodit celkový stav, úroveň ochrany a zabezpečení fondu. Zkrácená revize neslouží v soudním řízení jako důkazní prostředek.

Postup při revizi knihovního fondu

Postup není zákonem stanoven, závisí pouze na provozovateli knihovny. Obvykle jde o ruční nebo elektronické porovnání stavu evidovaného knihovního fondu se stavem skutečným pomocí přírůstkového nebo místního seznamu.
Využívání výpočetní techniky a vhodných automatizovaných knihovnických softwarů zjednodušilo proces revize v knihovnách. Již se revize neprovádí při několikadenním uzavření provozu.

Revize pomocí čárových kódů

Revizní pracovník sejme čárové kódy z dokumentů a v počítači jsou porovnány s výpůjčkami. Pokud dokument není ani na regále, ani vypůjčený, je označen jako ztracený.

Revize pomocí technologie RFID

RFID (Radio Frequency Identification) - radiofrekvenční systém identifikace je moderní technologie identifikace objektů pomocí radiofrekvenčních vln. Komponenty RFID, které jsou potřebné pro revizi:

RFID čip umožňuje přesnou identifikaci a sledování knihovních dokumentů. Informace o položce je uložena na drobném paměťovém čipu a štítky jsou přepisovatelné

Digitální knihovní asistent

Bezdrátové ruční zařízení pro aktivní správu knihovního fondu – čte štítky na knihovních materiálech a umožňuje tak rychlé třídění, vyhledávání, vyřazování a hledání výjimek. Dokáže též revizního pracovníka upozornit na chybně zařazenou knihovní jednotku.

O provedené revizi je nutné vyhotovit revizní zprávu, která má podle § 7 vyhlášky č. 88/2002 Sb., k provedení zákona č. 257/2001 Sb. obsahovat tyto položky:

• údaje o rozsahu revize,
• počet revidovaných knihovních jednotek,
• datum zahájení a ukončení revize,
• údaje o podkladech použitých u revize,
• jména a funkce osob provádějících revizi,
• nález revize,
• příloha (seznam zjištěných rozdílů mezi evidovaným a skutečným stavem knihovního fondu).
  

Mezi konkrétní výsledky revize patří následující zjištění:

• část fondu není zapsána v přírůstkovém seznamu,
• chyby v evidenci (přírůstkový seznam není správně veden, místní seznam nesouhlasí s přírůstkovým seznamem),
• dřívější odpisy nejsou uvedeny v přírůstkovém seznamu,
• ztráta dokumentů,
• zastarání nebo opotřebení dokumentů,
• nález pohřešovaných dokumentů.

Odkazy

Použitá literatura

• STÖCKLOVÁ, Anna. Organizace a ochrana knihovního fondu [online]. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, 2008 [cit. 2014-06-11]. Dostupné prostřednictvím Elektronických studijních textů ÚISK: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/stocklova-anna/stocklova_04.pdf/view.

• ŠNÝDR, Mirko. Mimořádná revize knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000776&local_base=KTD.

• ŠNÝDR, Mirko. Revize knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000795&local_base=KTD.

• ŠNÝDR, Mirko. Zkrácená revize knihovního fondu. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-06-11]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000783&local_base=KTD.

• Vyhláška č. 88/2002 Sb. ze dne 21. února 2002 k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. 21. 2. 2002. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=53182&nr=88~2F2002~20Sb.&ft=pdf.

• Zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. 29. 6. 2001. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/download?idBiblio=51517&nr=257~2F2001~20Sb.&ft=pdf.

Klíčová slova

revize, knihovní fond, knihovny