Ergonomie

Ergonomie (z řečtiny ergon = práce a nomos = zákon) je vědecká disciplína zabývající se poznáním a pochopením interakcí mezi lidmi a dalšími prvky systému a profesí, která aplikuje teorie, principy, data a metody navrhování systémů tak, aby optimalizovala pohodu člověka a celkový výkon systému.

Základními specializacemi jsou: Fyzická ergonomie, která se zabývá lidskou anatomií, antropometrií , fyziologickými a biomechanickými charakteristikami, které se vztahují k fyzické aktivitě člověka; hlavními tématy jsou pracovní pozice, manipulace, opakované činnosti, návrh pracoviště, bezpečnost a zdraví.

Kognitivní ergonomie, která se zabývá duševními procesy, jako je vnímání, paměť, úvaha a interakcemi mezi člověkem a prvky systému; hlavními tématy jsou množství duševní práce, rozhodování, kvalifikovaný výkon, lidská spolehlivost, pracovní stres a testování návrhů systémů, ale i interakce mezi člověkem a počítačem, tzv. Human-computer interaction (HCI).

Ergonomie organizace, též organizace práce, která se zabývá optimalizací organizačních struktur a procesů; hlavními tématy jsou komunikace v organizaci, řízení, plánování práce, návrh pracovní doby, týmová spolupráce, řízení jakosti; zpracovávají se modely virtuálních organizací.

Historický vývoj oboru:

Samotný pojem ergonomie poprvé použil polský vědec a profesor zemědělsko-lesního institutu ve Varšavě Wojciech Jastrzebowski ve své práci „Rys ergonomii czili nauky o pracy“ roku 1857, ve které vymezil ergonomii jako vědu o práci.

Důkazy o počátcích vývoje oboru lze najít již ve starověkém Řecku: v Hippokratově popisu pracoviště chirurga je návrh rozmístění nástrojů, které používal. Ergonomické principy jsou zřejmé i z archeologických nálezů raného Egypta.

První práci zabývající se tzv. nemocemi z povolání, resp. pracovním lékařstvím zpracoval italský lékař Bernardino Ramazzini v roce 1700, jehož publikace „De morbis artificum“ nastínila zdravotní rizika chemikálií, prašnosti, opakovaných pohybů, zvláštních pracovních poloh u více než padesáti zaměstnání.

V 19. století, Frederick Winslow Taylor propagoval metodu navrhující způsob, jak najít optimální způsob přepravy: rychlejší nakládání uhlí bylo docíleno postupnou redukcí velikosti lopat, což vedlo až k trojnásobně většímu množství přepraveného nákladu. Frederick Winslow Taylor je zakladatel tzv. „teorie vedení“ (anglicky: Scientific management), která analyzuje a syntetizuje pracovní prostředí s cílem zlepšení ekonomické efektivity, resp. produktivity práce. Taylorovy metody rozšířili Frank a Lillian Gilbrethovi tím, že navrhovali odstranění zbytečných kroků a činností. Toto pojetí se však omezilo pouze na motorickou stránku pracovní činnosti s cílem zvyšování intenzity práce. Zásady nebraly ohled na případné nepříznivé vlivy na člověka a neřešily vztah mezi člověkem a strojem.

Zkoumáním psychologických vlastností člověka se naopak zabýval obor zvaný „psychotechnika“, který zpracovával vědecké poznatky o práci.

Pojem psychotechnika zavedl německý psycholog Hogo Münsterberger a označoval jím disciplínu zabývající se zjišťováním specifických schopností pracovníků a jejich výběrem pro různá povolání. Během 1.světové války byla psychotechnika základní metodou pro výběr pilotů. Poznatky v oblasti psychiky jsou využívány v metodických přístupech i současné ergonomie.

2. světová válka byla spojená s velkým rozvojem vojenské techniky, kdy se ukázala nedostatečná spolehlivost člověka při jejím využívání. Návrh výzbroje a výstroje musel vzít v úvahu lidské schopnosti a limity. Rychlost rozhodování, pozornost, vizuálně-motorická koordinace obsluhy zbraní byl zcela zásadní. Výzkum se soustředil mj. na efektivní konfiguraci ovládacích knoflíků v kabinách pilota letadla.

Po 2. světové válce se ergonomie etabluje jako samostatný vědní obor. Ve Velké Británii v roce 1949 vzniká Ergonomics Research Society. Zároveň vznikají další organizace a výzkumná pracoviště v rámci jednotlivých států, např. Human Factor Society v USA (1957). Na nadnárodní úrovni je to International Ergonomics Association (1959), nebo Federation of European Ergonomics Societies (2003).

Označení Ergonomie je typické zejména pro Evropu. Termín Human Factors se používá hlavně v USA.

Působnost oboru:

Základní charakteristikou vědního oboru ergonomie je zejména interdisciplinarita. Ergonomie přijímá poznatky z širokého spektra jiných vědních disciplín, které zasahují do zkoumání vztahů mezi člověkem a strojem. Jsou to vědy biologické jako anatomie, fyziologie, hygiena a psychologie. Dále vědy technické, ale i pedagogika, kulturologie, ekonomie, statistika, sociologie, filozofie, pracovní právo.

Ergonomie zároveň používá pozorování průběhů pracovních činností, měření pohybů a jejich síly, měření osvětlení, tepelných podmínek, zvuků a vibrací. Vyhodnocuje pracovní záznamy, statistky. Přihlíží k věku pracovníků, fyziologických rozdílů osob dle věku a pohlaví apod. Měřené hodnoty jsou standardizovány.

Závěry slouží jak pro návrhy strojů a pracovních míst, tak i pro potřeby oděvního a obuvnického průmyslu: při výrobě konfekčních oděvů, prádla a obuvi. Dále při výrobě nábytku, konstrukci dopravních prostředků, ve stavebnictví atd.

Ergonomická hlediska se uplatňují při návrzích a následné výrobě strojů, dopravních prostředků, staveb řídících center apod. Aplikují se při výrobě nábytku a předmětů běžného užívání (oděvy, obuv, sportovní potřeby, hračky). Důležitým aspektem je ochrana zdraví a bezpečnost práce.

Poměrně novou oblastí působnosti ergonomie zkoumající vztah člověka s počítače je tzv. Human-computer interaction (HCI). V této souvislosti je zaveden pojem „vizuální ergonomie“, řešící přístup do interaktivních prostředí ze strany různých uživatelských skupin (děti, studenti, senioři apod.).

Odkazy

Související články:

anatomie, HCI, biologie, fyziologie, hygiena, psychologie, pedagogika, kulturologie, ekonomie, statistika, sociologie, filozofie, pracovní právo.

Použitá literatura:

MALÝ, Stanislav. ABC ergonomie. ABC ergonomie / Stanislav Malý, Miroslav Král, Eva Hanáková. 1. Praha: Professional Publishing, 2010, 386 s.1. ISBN 9788074310270.

Uživatelsky přívětivá rozhraní. Uživatelsky přívětivá rozhraní / editovali Alena Červenková a Michal Hořava. 2009. Praha: Hořava, 2009, 177 s. ISBN 9788025452950. s. 94.

Elektronické odkazy:

The International Ergonomics Association (IEA) (on-line) Copyright © 2016 IEA All rights reserved http://www.iea.cc/whats/index.html

Chartered Institute of Ergonomics & Human Factors. (on-line) ©2016 http://www.ergonomics.org.uk/about-us/history/

Česká ergonomická společnost (ČES) (on-line) http://www.vubp.cz/ces/

Klíčová slova:

Ergonomie, práce, lidská práce