Sachmet: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Sachmet byla zobrazována jako žena se lví hlavou. Jedná se o bohyni, zastupující především jak pozitivní tak negativní aspekty moci slunečního oka. | Sachmet byla zobrazována jako žena se lví hlavou. Jedná se o bohyni, zastupující především jak pozitivní tak negativní aspekty moci slunečního oka. | ||
− | '''Ochrana''' | + | '''Ochrana''' |
+ | |||
Již od [[Stará říše|Staré říše]] vysupuje Sachmet především jako ochránkyně panovníka,<ref>Verner-Bareš-Vachala 1997: 386</ref>, případně mohla vystupovat i v roli jeho matky. | Již od [[Stará říše|Staré říše]] vysupuje Sachmet především jako ochránkyně panovníka,<ref>Verner-Bareš-Vachala 1997: 386</ref>, případně mohla vystupovat i v roli jeho matky. | ||
'''Nemoci a léčení''' | '''Nemoci a léčení''' | ||
+ | |||
Sachmet byla bohyní, která ve své zuřivosti mohla kromě rozpoutání masakru vyvolat také různé choroby a nemoci. Během [[epagomenální dny|epagomenálních dní]] Sachmet (či bohyně s podobnými aspekty) spolu s bohem [[Tutu|Tutuem]] vypouštěla do světa démony, roznášející choroby a tzv. novoroční mor. Proto bylo třeba ji v této době uctívat, aby byla katastrofa a ohrožení vesmírného řádu zažehnáno. | Sachmet byla bohyní, která ve své zuřivosti mohla kromě rozpoutání masakru vyvolat také různé choroby a nemoci. Během [[epagomenální dny|epagomenálních dní]] Sachmet (či bohyně s podobnými aspekty) spolu s bohem [[Tutu|Tutuem]] vypouštěla do světa démony, roznášející choroby a tzv. novoroční mor. Proto bylo třeba ji v této době uctívat, aby byla katastrofa a ohrožení vesmírného řádu zažehnáno. | ||
Kvůli své moci nad rozputáváním různých katastrof a nemocí byla však také tou, která před před nimi mohla člověka ochránit nebo jej z nemocí uzdravit. | Kvůli své moci nad rozputáváním různých katastrof a nemocí byla však také tou, která před před nimi mohla člověka ochránit nebo jej z nemocí uzdravit. | ||
Řádek 16: | Řádek 18: | ||
'''Mýtus o slunečním oku''' | '''Mýtus o slunečním oku''' | ||
+ | |||
Sachmet se objevuje také v mýtu o slunečním oku, kdy se bohyně, která toto oko představuje, rozzuří a odejde v podobě divoké kočky řádit do pouště. Odtamtud ji pak přivede zpět bůh [[Thovt]]. Bohyně z příběhu však může být i jiná z egyptských bohyní, představující sílu Reova oka - např. [[Bastet]] nebo [[Hathor]].<ref>Málek 1997:118</ref> | Sachmet se objevuje také v mýtu o slunečním oku, kdy se bohyně, která toto oko představuje, rozzuří a odejde v podobě divoké kočky řádit do pouště. Odtamtud ji pak přivede zpět bůh [[Thovt]]. Bohyně z příběhu však může být i jiná z egyptských bohyní, představující sílu Reova oka - např. [[Bastet]] nebo [[Hathor]].<ref>Málek 1997:118</ref> | ||
− | '''Legenda o zničení lidstva''' | + | '''Legenda o zničení lidstva''' |
+ | |||
Jako Reovo oko Sachmet také vystupuje v [[legenda o zničení lidstva|legendě o zničení lidstva]], kdy je tato bohyně vyslána, aby vyhladila lidi, bouřící se proti bohu [[Re|Reovi]]. Ten však nakonec usoudí, že není třeba lidstvo úplně vyhladit, rozzuření bohyně však neche se svým řáděním přestat, až je nakonec zkrocen lstí, kdy je jí namísto krve podáno pivo, obarvené na červeno, a bohyně se jím opije v domnění, že jde o lidskou krev. | Jako Reovo oko Sachmet také vystupuje v [[legenda o zničení lidstva|legendě o zničení lidstva]], kdy je tato bohyně vyslána, aby vyhladila lidi, bouřící se proti bohu [[Re|Reovi]]. Ten však nakonec usoudí, že není třeba lidstvo úplně vyhladit, rozzuření bohyně však neche se svým řáděním přestat, až je nakonec zkrocen lstí, kdy je jí namísto krve podáno pivo, obarvené na červeno, a bohyně se jím opije v domnění, že jde o lidskou krev. | ||
Verze z 15. 1. 2017, 13:24
Jméno
Jméno bohyně Sachmety znamená "Mocná".
Ikonografie a sféry vlivu
Sachmet byla zobrazována jako žena se lví hlavou. Jedná se o bohyni, zastupující především jak pozitivní tak negativní aspekty moci slunečního oka.
Ochrana
Již od Staré říše vysupuje Sachmet především jako ochránkyně panovníka,[1], případně mohla vystupovat i v roli jeho matky.
Nemoci a léčení
Sachmet byla bohyní, která ve své zuřivosti mohla kromě rozpoutání masakru vyvolat také různé choroby a nemoci. Během epagomenálních dní Sachmet (či bohyně s podobnými aspekty) spolu s bohem Tutuem vypouštěla do světa démony, roznášející choroby a tzv. novoroční mor. Proto bylo třeba ji v této době uctívat, aby byla katastrofa a ohrožení vesmírného řádu zažehnáno.
Kvůli své moci nad rozputáváním různých katastrof a nemocí byla však také tou, která před před nimi mohla člověka ochránit nebo jej z nemocí uzdravit.
Mýty a funkce
Mýtus o slunečním oku
Sachmet se objevuje také v mýtu o slunečním oku, kdy se bohyně, která toto oko představuje, rozzuří a odejde v podobě divoké kočky řádit do pouště. Odtamtud ji pak přivede zpět bůh Thovt. Bohyně z příběhu však může být i jiná z egyptských bohyní, představující sílu Reova oka - např. Bastet nebo Hathor.[2]
Legenda o zničení lidstva
Jako Reovo oko Sachmet také vystupuje v legendě o zničení lidstva, kdy je tato bohyně vyslána, aby vyhladila lidi, bouřící se proti bohu Reovi. Ten však nakonec usoudí, že není třeba lidstvo úplně vyhladit, rozzuření bohyně však neche se svým řáděním přestat, až je nakonec zkrocen lstí, kdy je jí namísto krve podáno pivo, obarvené na červeno, a bohyně se jím opije v domnění, že jde o lidskou krev.
Kult
V Mennoferu byla Sachmet uctívána jako partnerka boha Ptaha a matka Nefertema.
Reference
Literatura
Armour, Robert A. 2001: Gods and Myths of ancient Egypt, rev. ed. Cairo; New York: American University in Cairo Press.
Forbes, Dennis C. 2001. The Egyptian pantheon, sixth of a series: Sekhmet - goddess of destruction. KMT 12 (4), 70-77.
Goyon, Jean-Claude 2006. Le rituel du sHtp 4xmt au changement de cycle annuel: d'aprés les architraves du temple d'Edfou et textes parallèles, du Nouvel Empire à l'époque ptolémaïque et romaine. Bibliothèque d'étude 141. Le Caire: Institut français d'archéologie orientale.
Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
Kühn, Thomas 2002. Die Göttin Sachmet. Kemet 2002 (4), 30-34.
Lesko, Barbara S. 1999. The great goddesses of Egypt. Norman: University of Oklahoma Press.
Málek, J. 1997: Kočka ve starém Egyptě, Praha: Mladá Fronta.
Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.
Pinch, G. 2002 : Handbook of Egyptian mythology. Handbooks of World Mythology. Santa Barbara, CA: ABC-CLIO.
Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.